Kounovské kamenné řady, zhruba dva a půl tisíce kamenů, rozmístěných do 14 řad, z nichž některé jsou až 350 m dlouhé. Kdo tady tuto podivou „stavbu“ zanechal? Neznámé civilizace? Nebo to bylo kdysi místo rituálních obřadů? Anebo to snad měl být pravěký kamenný kalendář?
Stáří kamenů se odhaduje na několik desítek tisíc let. Jde však pouze o zbytky mohutných staveb, je totiž doloženo, že těchto linií bylo kdysi mnohem víc, maximálně 16. Vzdálenost mezi řadami kolísá mezi 11 a 18 metry. Jak se tu s takovou pravidelností vyskytly? A proč?
Kounovské kamenné řady
Kounovské kamenné řady - velký kamenný otazník
Skeptici tvrdí, že nejde o nic jiného než o kamení vynesené z polí na hranice jednotlivých parcel. Jenomže uchované vzpomínky pamětníků hovoří o tom, že lidé naopak museli na polích sbírat malé kameny, kterých tu byla spousta, a odnášet je mezi y velké, tvořící zmíněné Kounovské řady, které už tu byly.
Odhaduje se, že z původního množství tu zůstalo sotva třicet procent kamenů. Svahy jsou zde velmi strmé, i pro dnešní dopravu by byl dost velký problém sem kameny natahat. Jednotlivé kameny vážily i mnoho desítek tun. Jak je sem lidé dostali? Jak silný měli motiv k tomu, který je k tomuto zdánlivě nesmyslnému činu donutil?
Observatoř, rituální pohřebiště nebo naváděcí plošina?
Někdo předpokládá, že kameny by mohly vytvářet obrovské zařízení, které by mohlo sloužit jako observatoř k pozorování oblohy a k určování polohy Slunce a dalších těles. Ale jak? Třeba zrovna tím, že mezi kameny můžeme vést jakési pomyslné linie, které se zaměřují hlavně na východ a západ slunce, a to v určitých klíčových dnech. Tato teorie pravěké observatoře má hodně zastánců.
jak si někteří badatelé představují Kounovské kamenné řady v dávných dobách
Místo silné negativní energie
Kdo někdy toto místo navštívil, možná pocítil neskutečné množství energie, které zde působí. Je známo, že kámen zpravidla působí jedním druhem energie, ale tady jako by bylo několik energií najednou.
Psychotronik Rudolf Pitr v knize Stanislava Motla: Cesty za oponou času, uvádí, že tu cítí silnou negativní energii, doslova prý zlou energii. Dračí žílu. Dračí žíly, to jsou vlastně jakési pomyslné linie na zemském povrchu, které odpovídají drahám dosud neurčené energie.
Ať už Kounovská kamenná linie sloužila pro dávné rituální obřady, jako pohřebiště či nějaká naváděcí plošina, tato linie a vlastně i celá kamenná linie, dlouhá zhruba pět a půl kilometru vzdušnou čarou mezi Kounovskými řadami a Nečemicemi, vzrušuje celo řadu milovníků záhad. Minulých i těch současných.
někteří považují kamenné řady za součást dlouhé linie, nad kterou létali dávní vzduchoplavci. Podle této teorie byla na vrchu Rovina jakási přistávací plocha
Kudy ke „kamenům“
Kounovské kamenné řady se nacházejí v přírodním parku Džbán, na náhorní plošině Rovina nad Kounovem, na katastru obce Domoušice. Z vlakového nádraží v nedalekých Mutějovicích vede na kamenné řady značená naučná stezka.
Zdroj: Stanislav Motl, Cesty za oponou času, Eminent 2010, Otomar Dvořák, Kamenné otazníky české historie, nakladatelství XYZ, 2010
Nový komentář
Komentáře
Mít tak možnost cestovat v čase a rozluštit záhadu.
Velice zajímavé a hezké
Rikina — #8 Altamora — #7 Právě efektu, který kamenná pole měla vyvolat, se docílilo tím, že na určité území byly dopraveny kameny určitého složení. Lidé doby kamenné nebyli rozhodně inteligence mdlé, neboť to, co objevili oni, my používáme dodnes.
Zeměpisně jsou menhiry a kamenné řady zpracovány na mapě Evropy a v dochovaných je řád, z kterého se dají odvodit i místa dávno řad či menhirů zlikvidovaných.
Altamora — #7 Hlavně ty kameny nejsou prý místní, není to opuka, ale nějaký druh křemene. Museli by je tahat odjinud, ne že to posbírali na poli pod kopcem.
Jo, bylo by to zajímavé, podívat se do minulosti, čí to byl nápad a co tím sledovali...
Rikina — #6 Nejspíš máš pravdu. Já jen, že na mapě mi připadalo, že to jde docela po vrstevnici. Vesnice se taky dost stěhovaly. V obecnosti mají lidé raději věci uspořádané než neuspořádané. Jestli potřebovali z nějakého důvodu přesunout kameny, i když jsou velké (ale to jsou moai taky), tak je spíš umístili do řady než nějak náhodně. Někdy bych chtěla mít stroj času a nakouknout do minulosti, jak to tenkrát mysleli. Asi by se špatně nastavoval časovač, když nevíme, kdy ty věci vznikly.
Altamora — #5 ony ty kameny jsou na kopci. Nadmořská výška kolem 500 metrů, je to oblast, kde se v minulosti těžila opuka a hrnčířská hlína. Nešikovné místo na pole... a dost daleko od nejbližších vesnic. Dole pod kopcema se pěstoval chmel... je to oblast pohoří Džbán. Prostě na ty pole bych si nevsadila. Ne v tomhle místě.
Někdy hledáme složité vysvětlení pro věci, které prostě vznikly jen tak bez vážnější příčiny. Třeba v hračce pro děti hledáme obřadní předmět. Vůbec bych se nedivila, kdyby to bylo ohraničení polí. Vzdálenost mezi řadami kolísá mezi 11 a 18 metry = to není tak malé pole, když ho má jeden obdělávat ručně. I když mezi poli bych spíš čekala hrázky než velké kameny
Když jsem tam byla, před X lety, byly šutry zarostlé změtí kopřiv, ostružin a všelijakého lesního bejlí. Rovněž les byl podstatně hustší, než to vypadá podle fotek. Patrně se někdo stará a vyklučil, tenkrát nebyly kameny téměř vůbec vidět a linie si musel člověk leda představovat. Proudění energie si nepamatuji žádné, ale já jsem tupec, který necítí nikdy žádné, i kdyby přímo na dračí žíle stál.
Fakt je, že kdyby šlo o prostý úklid šutrů z polí v době, kdy krajina nebyla zalesněna, tak by to bylo zbytečně moc práce, pochybuji, že předkové konali jen tak z legrace, že by neměli co dělat, tak stavěli řady... a že by jednotlivá políčka byla tak malá. Ovšem pravý smysl a účel toho by se musel patrně zkoumat jinak než že dojede psychotronik. 
Na seriózní archeologický průzkum nejspíš nebudou peníze, dálnice tudy nepovede, tak ani záchranný výzkum nepadá na váhu, a tak zajímavé to asi není, aby to financoval nějaký filantrop soukromě. 
Pokud je rad 14 a maximalne jich bylo 16, tak je zvlastni pouzit termin: je totiž doloženo, že těchto linií bylo kdysi mnohem víc
Nevím, co tam chtěl zkoušet psychotronik Rudolf Pitr, já si tam ověřovala naopak sílu Země na kameni Gibon. Zajeďte si tam ráno, postavte se čelem k východu, rukama nad hlavou vytvořte tvar tympanonu, zklidněte se a představujte si, jak vámi síla Země prochází.
Menhiry, dolmeny, kromlechy... jsou moje hobby a co byla odejita paní Kudláčková, tak není pod články o čem diskutovat. Jedná se pouze o výňatky z textů jiných autorů. Dám sem fota z vlastního archivu. Jaký máte názor na skutečnost, že v různých částech světa byly stavěny adekvátní stavby? Jedná se o difúzi kulturních prvků, pro které je nutná užitečnost a kompatibilita?