Jednou se stal trapas mé kamarádce, ale mohla jsem za něj bohužel do značné míry já.
Navštěvovaly jsme střední školu a po poslední hodině odcházely domů. Kamarádka přešla na druhou stranu ulice, já ne. Jenže pak mě napadlo, že jí musím ještě něco povědět, a tak jsem na ni zavolala. Pokřikovaly jsme na sebe přes silnici a najednou se to stalo. Jak byla kamarádka otočená na mne, nesledovala chodník a v „plné rychlosti" narazila do sloupu veřejného osvětlení.
Ruce, taška i jedna noha pokračovaly v pohybu, jen kamarádka zůstala opřená o sloup.
Nemohla jsem se udržet a dostala jsem záchvat smíchu.
Nakonec jsme obě - každá na jiné straně ulice - stály opřené o zeď a smály se jak blázni.
Stalo se vám někdy něco podobného?

Vaše Danulinka

P. S.: Mimo jiné - o pár let později jsem málem „objala" sloup za podobné
situace já, ale naštěstí včas zasáhl můj tehdejší kolega :D

Milá Danulinko,
něco podobného se mi stalo celkem nedávno. Chtěla jsem si koupit auto, a tak jsem se zájmem pozorovala vytipované značky. A nejednou tam stálo, u protějšího chodníku, to, co by se mi líbilo. Ještě se podívám na přední masku, otočila jsem se a břink. Někdo mi postavil do cesty dopravní značku. Kandelábr to sice nebyl, ale i ta pitomá trubka zabetonovaná do silnice mi způsobila pěknou bouli. Kdyby tam někdo stál, tak by se musel potrhat smíchy.

Reklama