Kouč - tohle slovo dnes slýcháte ze všech možných stran. Není to jen trenér našeho hokejového týmu, kouč je i člověk, který pomáhá normálním lidem s normálními starostmi, zvláště co se kariéry týče. Některé velké podniky mají dokonce kouče pro své zaměstnance.

coach

V Americe když máte problém, jdete za psychologem. U nás to tak běžné není - když někdo řekne, že chodí k psychologovi, většinou dostane nálepku podivína, neřkuli blázna. Další alternativou v bezvýchodné situaci jsou kamarádky. Pěkně si poklábosit a rozebrat všechno u kafíčka.

Nejnovějším trendem je pak kouč. Tohle slovo se na nás dnes valí ze všech možných stran. Koučuje se milostný život (viz odkaz pod tímto článkem), koučují se ale také pracovní problémy. Větší firmy si pořizují kouče pro své zaměstnance, aby dosáhli jejich spokojenosti a lepší výkonnosti.

Na naše otázky ke koučování odpovídal Jan Pešek, seniorní kouč z České obchodní banky (ČSOB).

Co člověk potřebuje umět a znát k tomu, aby se stal koučem?
Rozhodně potřebuje projít kvalitním výcvikem, v němž si prakticky vyzkouší koučink jak v roli kouče, tak i koučovaného. Odnáší si základní osnovu a určité modely pro vedení koučovacího rozhovoru, orientuje se v jeho jednotlivých fázích a ví, které otázky jsou pro koučování vhodné a naopak. V zásadě kouč musí vědět, kam svými otázkami klienta vede. Musí vnímat, v jakém rozpoložení se klient v každém okamžiku nachází a poznat, kdy je třeba „přidat nebo ubrat nohu z plynu“.

V čem můžete lidem pomoci jinak než psycholog?
Psycholog pátrá po příčinách určitého chování a návyků, potřebuje porozumět celé osobnosti klienta a nakonec pojmenuje klientův problém a nalézá řešení. Stává se tak expertem na záležitosti klienta, což ne každému vyhovuje. Koučink je zaměřen na shromáždění energie klienta k dosažení jeho cíle v relativně krátkém čase. Kouč se ptá, co už klient dokázal úspěšně zvládnout a staví na jeho silných stránkách. Buduje klientovu samostatnost, posiluje sebevědomí a zodpovědnost za své vlastní štěstí. Dobrý a zkušený psycholog nebo kouč však dokáže obě polohy vhodně kombinovat a doplňovat.

Jak probíhá váš hovor s klientem?
Jeden z nejpoužívanějších a nejdostupnějších modelů pro koučování je GROW. Vytvořil jej britský spoluzakladatel moderního koučinku Sir John Whitmore. „G“ (z anglického goal) znamená upřesnění cíle neboli kontraktu, který je pro klienta dostatečně přitažlivý a zároveň dosažitelný. Ve fázi „R“ (reality) se kouč dotazuje na aktuální stav, který s cílem koučování souvisí. „O“ (options) znamená mapování veškerých možností, které klient k dosažení cíle má. Zde je veliký prostor pro kouče nabídnout klientovi pohled na věc z nové perspektivy, což může být nejvýraznější přidanou hodnotou konkrétního kouče. A konečně při „W“ (will) pracuje kouč na koncentraci maximální energie a chuti klienta svého cíle dosáhnout. Je dobré nenechat odejít klienta bez plánu kroků či aktivit, které v konkrétním čase v blízké budoucnosti sám učiní.

Koučujete i skupiny?
Ano, i když rozhodně méně často, než jednotlivce. U skupiny je důležité předem dobře vyjasnit, zda jde o moderování skupinové diskuse (brainstormingu), koučování cílů jednotlivců tvořících tým nebo koučování role jedinců ve prospěch společného týmového cíle.

Proč se vlastně tomuto povolání říká „kouč“?
Tak to vím náhodou naprosto přesně (směje se)! Výraz kouč pochází původně z maďarštiny, následně zdomácněl v angličtině jako dostavník, v současnosti řekněme autokar či minibus. Každopádně jde o slovo vyjadřující dopravní prostředek, pomocí něhož se dotyčná osoba dostane z počátečního místa do místa cílového. V přeneseném významu je tedy kouč průvodcem umožňujícím klientovi dosažení žádoucího stavu.

Jaké problémy nejčastěji řešíte?
Jelikož koučuji v rámci velké korporace, nejčastěji se objevují kontrakty typu: Umět přesvědčivěji vystupovat a prezentovat, jednat asertivně, více se prosazovat, efektivněji vést porady, lépe řídit své priority, řešit konfliktní situace s podřízenými. Poslední dobou však čím dál častěji i témata v oblasti vyvážení pracovního a osobního života.

Co je předpoklad, aby byl člověk dobrým koučem?
Hm, na to má asi každý svůj vlastní recept. Pro mě jsou nejdůležitější bezpodmínečný respekt k druhým i sobě samotnému, pozitivní uvažování, energie a schopnost slyšet druhého. A kromě toho hodiny a hodiny koučovací praxe i sebezdokonalování a sebeuvědomování.

Je lepší kouč žena, nebo muž, anebo je to jedno? Případně třeba pro muže muž, pro ženy žena, nebo opačně?
Někomu to je jedno, jinému není. Záleží na tom, co od kouče očekáváte. Dnes je běžné, že si klient vyzkouší nezávazný rozhovor s dvěma až třemi kouči a teprve poté se rozhodne, kterého si vybere. Mohu říci, že já v roli klienta preferuji spíše kouče-ženy. Většinou mi věnují maximum své pozornosti, nevzbuzují ve mně podvědomou potřebu názorově se utkat a dokážou mě nepřerušovat.

Čtěte také...