Veronika Bulánková, redaktorka

Během doby, kdy platila přísná omezení, jsem moc neutrácela. Tak nějak nebylo za co. Oblečení si raději vyzkoušením osobně, než abychom ho musela vracet, a navíc nebyla ani příležitost ho někam vynosit. Koupila jsem si akorát knížky, detektivky od autora Francka Thillieze (Strach, Atomka, Krvavý anděl, Smrtící DNA a Syndrom E). Všechny jsem je zvládla přečíst během pár dnů a všechny mohu více než vřele doporučit. Mojí druhou karanténní koupí byla po otevření prodejen koloběžka. Já jsem ráda venku, ale přítele procházky moc nebaví, takže jsme přistoupili na kompromis a proháníme se po Praze na koloběžkách. Vypadáme u toho sice trochu jako děti, ale kdo si hraje, nezlobí.


Foto: Sportisimo

Marta Kratochvílová, editorka

Během pandemie jsem poměrně dost ušetřila. Tu a tam jsem si objednala jídlo, ale to bylo jen párkrát a výjimečně. Většinou jsem vařila sama a zkoušela i nové recepty. První věci, které jsem si objednala, bylo nové křeslo k pracovnímu stolu z Ikei a podložka pod myš. To vše k usnadnění práce z domova. Později jsem si objednala svetřík, šaty a sukni z internetu, které unosím během léta. A povlak na polštář ze Shein.com. To ale nebyla žádná velká investice, stál totiž pár korun. Vše, co jsem si objednala, se mi ale hodilo a upotřebila jsem to, nebo ještě upotřebím. Nejvíce jsem asi během těchto jarních měsíců utrácela za jídlo a za roušky a respirátory. Nic, čeho bych litovala nebo to pro mě bylo později zbytečné.

Foto: Ikea

Karolína Waberová, redaktorka

Přiznám se, že občas dostanu nákupní horečku a mám potřebu si rychle koupit něco na sebe. Většinou si vystačím s tím, že projedu pár e-shopů, nic se mi nelíbí a je vystaráno. Teď navíc nebylo oblečení kam nosit. Jenže jsem jednoho dne zjistila, že jsou skoro všude vyprodané plavky. Ihned jsem si tedy jedny objednala. Po vyzkoušení jsem zjistila, že jsem si vzala třeba o dvě velikosti menší. Objednala jsem raději další dvoje, nakonec mi padly ty největší, což přisuzuji právě věčnému se povalování doma. Horší to bylo s vrácením. Po otevření poboček jsem šla nepadnoucí vrátit, ale bylo mi oznámeno, že s e-shopem nemá kamenná prodejna vůbec nic společného. Teď mám doma dvoje plavky a neustále zapomínám a to, že je musím donést na poštu. Vsadím se, že prošvihnu dobu vrácení a zůstanou mi jako relikvie mého neuváženého koronanákupu.

Foto: H&M

Julie Hájková, redaktorka

Nejraději nakupuji v klasických obchodech, kde si můžu všechno prohlédnout, osahat. Jenže s tím jsem se musela rozloučit. Nejen proto, že většina obchodů byla zavřená, ale proto, že mě najednou přestalo procházení se po supermarketech a vybírání potravin těšit (ano, fakt to za normálního stavu dělám ráda). A tak jsem zpočátku byla ochotna vzít na milost online obchody s potravinami. Jenže evidentně ne jediná, takže mě několikatýdenní čekání na doručení od nákupu zase odradilo. Ale že bych se v době „domácího vězení“ nějak nudila, a proto více brouzdala po eshopech, to nemohu říct. Díky dětem, práci a životu mimo velkoměsto se žádný volný čas nekonal. Jen se teď nemohu dočkat, až na nás vyjde řada v obuvi, protože děti jinak budou muset chodit bosy. Nákup bot přes internet raději neriskuji.

Vendula Kubalíková, zástupkyně šéfredaktora

Nepřijde mi, že bych byla zbytečně marnivá. Tuny oblečení u mě doma nenajdete, ale přiznávám, že občas mám vyloženě potřebu si něco koupit. Něco si dopřát za „odměnu“, navíc jsem měla narozeniny a hned vzápětí svátek, takže jsem se rozhodla si koupit sama sobě šaty. Zvolila jsem pohodlné bavlněné v černé barvě v midi délce a s tříčtvrtečním rukávem. Mám malé děti a nyní trávím většinu času s nimi na chalupě, venku na zahradě, na pískovišti... Na druhou stranu, když jedu na nákup, stačí přes ně přehodit džínovou nebo koženou bundu a člověk se nemusí zdržovat převlékáním. Myslím, že to nebyl úplně unáhlený koronanákup, a že je opravdu vynosím.

Foto: answear.cz

Čtěte také:

Reklama