Dělávaly jste jako malé holky ve škole maminkám a babičkám „korálky“ z hřebíčku a nového koření? Pokud ano, snad jste i pochopily, proč si tento „náhrdelník“ na krk většinou nedaly. Hřebíček totiž patří do svařáku a nové koření do polévek a omáček. Anebo ne?

Na lidský krk i na lidské maso

nové koření

Byť ony zmíněné korálky udělaly maminkám a babičkám radost a naši práci ocenily, stejně je nechaly schované v šuplíku anebo je potají rozebraly a uložily do kuchyňské kořenky. Musely by se totiž narodit o několik století dřív, a to ještě jako indiánky kmene Arawak, aby si je na ten krk pověsily.
Nové koření bylo do Evropy přivezeno z objevitelských cest do Ameriky v 15. století, ale trvalo dalších 200 let, než si našlo cestu na evropský stůl. Už dávno před tím ho však používali indiáni západního kmene Arawak, a to jak ke kořenění masa (dokonce i lidského), tak se s ním i indiánské ženy zdobily. Je víc než pravděpodobné, že ho používali už také Aztékové a Mayové, kteří jej používali ke kultovním účelům a kořenili jím také čokoládu.

První pravidelné dodávky koření začaly nejprve do Anglie, to v roce 1737. Poté se nové koření rozšířilo po celé Evropě  a začalo používat na dochucení ryb a zvěřiny. Právě relativně opožděný příchod do Evropy dal tomu koření název „nové koření“.

Pimenta dioica plodí až po pátém roce

nové kořeníPimenta dioica je latinský název pro nové koření, odvozen od Pimentovníku pravého, tropického, stálezeleného stromu, který je vysoký 10-15 m a má oválné, lesklé listy. Tak trochu se podobá naší jabloni. Stromy začínají plodit vždy po pátém roce, plně plodící jsou však až za dvacet let.
Strom kvete malými bílými květy, po nichž se v létě objeví malé zelené plody, které zráním získávají tmavě fialovou barvu. Sklízejí se ihned, když dorostou plné velikosti, protože při dozrávání začínají rychle ztrácet vonné silice. Plody se pak nechají několik dní tzv. „vypotit“, a poté se suší na slunci, čímž získají svoji typickou tmavohnědou barvu.

Využití v kuchyni: mleté i celé

Nové koření se používá mleté i celé. Celé kuličky se přidávají nejčastěji do masových vývarů, omáček a polévek. Lehce podrcené se přidávají do marinád na kuřecí a vepřové maso, nebo do základů na guláš. Často se nové koření spolu hřebíčkem i bokovým listem přidává také do rýže.
Mleté nové koření je častou přísadou do kořenících směsí, a to nejen na maso a grilování, ale i do perníku nebo do jablečných koláčů a závinů. Špetka nového koření patří i do rajské omáčky nebo do kečupu.

Zpátky ke korálkům

nové kořeníKaždá správná bába kořenářka by vám řekla, že každé koření, ať už rostoucí u nás, nebo za hranicí, má magickou moc. Nové koření není výjimkou.
Dříve si ho dávaly dívky společně s hřebíčkem do plátěného pytlíčku, který si před každou tancovačkou či bálem zavěsily na krk či pod sukni, aby se jim lépe tancovalo a svým tancem tak získaly srdce vyvoleného mládence.

No vidíte, přece jen nakonec ty korálky z hřebíčku a nového koření svůj původ a smysl mají. :)

použitý zdroj: Lesley Bremnessová, Bylinář - zdraví, krása a radost, Fortuna Print, 1990 a www.korenikralu.cz

Přečtěte si také