Foto: Shutterstock
„Dlouho jsem byla sama a nebyla schopná najít někoho, kdo by splnil alespoň minimum mých požadavků. Nejsem náročná, prostě jsem si jen přála někoho chytrého, inteligentního, vtipného a milujícího. To by snad pro sebe měla chtít každá žena. Jenže na prvních několika rande jsem vždy zjistila, že onomu muži aspoň jedna z těchto vlastností schází. Už jsem to chtěla vzdát, říkala jsem si, že slušní muži jsou asi rozebraní a pak jsem jednou na seznamce swipla doprava u Filipa a bylo to.“
Filip podle Petry splňuje všechno, a ještě mnohem víc. Je galantní, šarmantní, dobře vychovaný a v jednom kuse jí dává komplimenty. Petra se po dlouhé době cítí skutečně šťastná.
„Zatím jsem o svém vztahu řekla jen nejlepší kamarádce. Čekala jsem, že za mě bude ráda, že jsem konečně šťastná, ale místo toho mě docela zpražila. Prý jestli si uvědomuju, že je Filip Asiat. Ano, všimla jsem si! Co na tom? Je to krásný a chytrý chlap. Jenže ona pořád mlela o tom, že mají úplně jinou kulturu (nechápu, Filip se už narodil tady), styl výchovy i zájmy. Jen tím potvrdila to, že Češi o asijské komunitě vůbec nic neví. Jenže od ní bych to nečekala. Nakonec se mě zeptala, jestli je teda alespoň vyšší než já, ale když jsem odpověděla, že ano, stejně nevypadala nadšeně. Z toho jsem usoudila, že mi to asi nepřeje. Možná vůbec nejde o to, jakého je Filip původu, ale že jsem si konečně někoho našla. Že už pro ni nebudu dostupná 24 hodin v kuse. Netroufla jsem si jí to zatím vpálit, ale bojím se, že to brzy udělám. Potřebuji ale ujištění, že to tak nejspíš skutečně je a zda to tak připadá i vám. Úplně mi to sebralo chuť se svěřovat se svým vztahem někomu dalšímu, ale doufám, že až se tohle vysvětlí, budu ho moci s klidem představit doma,“ uzavírá Petra.
K článku se nám vyjádřila terapeutka Alena Novotná:
Petřino zklamání je pochopitelné. Když po delší době najdeme partnera, se kterým jsme šťastní, očekáváme od svých blízkých podporu a radost. O to více může bolet, když místo gratulace přijde kritika nebo zpochybňování vztahu. Je ale dobré nepředpokládat automaticky, že za reakcí kamarádky stojí závist nebo nepřejícnost.
Je možné, že kamarádka podlehla vlastním předsudkům nebo obavám z kulturních rozdílů, které vyjádřila nešťastným způsobem. Stejně tak ale může být ve hře strach, že se jejich přátelství změní, protože Petra už nebude mít tolik času jako dříve. Bez otevřeného rozhovoru však nelze s jistotou vědět, co ji k takové reakci vedlo.
Petře bych doporučila, aby si nenechala pokazit radost z nového vztahu, ale zároveň kamarádku hned neodsuzovala. Místo domněnek je lepší mluvit o tom, jak na ni její slova zapůsobila a proč ji zranila. Upřímný rozhovor může odhalit, zda za její reakcí stojí předsudky, obavy, nebo skutečně nepřejícnost.
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu muže, kterého redakce zná a který jej předal redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní osoby pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Mého muže se ptali jeho spolužáci, jestli jsem Česka, když mě jen viděli a ještě neznali. Prý se zamyslel a řekl, že ne, že jsme nějaký mix a oblbujeme lidi, že jsme finští cigáni. To mě naštval, to jsme řekli jednou policajtom, když se chovali divně. Kámoši prý řekli, že tak to by mu mohlo vyjít. Nevím, co mají dnešní holky za zvyky, nechávají si schvalovat kluky od kámošek? Snad s ním chodí Petra.
Jsem zklamana, cekala jsem cik.. eh Roma :) Kamosce bych rekla, ze nedokaze docenit jeho kvality, ze me to mrzi, ale nechci se hadat, takze ted promluvila (svuj nazor) a necht uz o tom mlcime navzdy
Dodatek - koukám, že bych se asi dneska neseznámila. Docela jsem se musela zamyslet, co to asi znamená "swipla doprava u Filipa" - chvíli jsem přemýšlela, jakou dopravu čeho asi má ten Filip, než mi to došlo. Co už, no. Se mi můžete smát nahlas.
Kamarádka neřekla nic, co by nebyla pravda. Dotyčný Filip pochází z jiného kulturního okruhu, a to, že se narodil v ČR, sice může být plus ve smyslu, že lépe chápe prostředí a je tomu přizpůsobený, ale ty kořeny jsou jinde. Petra tvrdí, že "Češi o asijské komunitě vůbec nic neví". Kolik toho ví ona? Jak dlouho s tím Filipem chodí, že už všechno ví nejlíp, a troufá si druhé poučovat? Existuje hodně příběhů o tom, jak lidi narazí i tehdy, když jeden je Čech a druhý Slovák. Už to přináší odlišné pohledy na hodně věcí ve všedním soužití. A nemusíme chodit do těch národností, kolikrát je problém i město/vesnice, vysokoškolák/ škola života, nebo to známé muži z Marsu /ženy z Venuše. Ve vztahu lidí s odlišným původem se prostě dají očekávat větší problémy. To nemá nic společného s rasismem, a patrně ani ne se závistí, co by jako měla ta kamarádka Petře závidět?
Být to moje kamarádka, a ptala by se mě na názor, taky bych ji přátelsky upozornila, že teď má růžové brýle, ale časem při denním soužití asi sama přijde na to, že bude třeba víc tolerance ve vztahu a víc snahy překonávat rozdíly.
Když to u kámošky nebude rasismus, tak xenofobie určitě. No, a jestli ta Petra musí mít na svého partnera posudek od kámošky, tak se nedivím, že byla tak dlouho sama.
Klidně to může být rasismus. Když jsem chodila s klukem, který byl napůl Vietnamec, moje sestra, ač ho osobně vůbec neznala, mě před ním pořád varovala. Nikdy předtím nic takového nedělala, nejspíš proto, že jsem chodila jen s bílými Čechy.