„Jsou to tři roky, co mi na leukémii zemřela sestra. Jedna věc byla srovnat se se samotnou diagnózou, ta druhá pak z toho, kdy Eva opravdu odešla z našich životů,“
vzpomíná Alice a dodává: „Tehdy se mi opravdu zhroutil svět. Se ségrou jsme měly společné bydlení a byly si maximálně blízké. Měsíc jsem nevytáhla paty z bytu a vzala dlouhodobou neplacenou dovolenou. Více jak rok jsem nebyla schopná normálně fungovat a rozhodila mě i ta nejmenší prkotina. Pak se mi ale rozjely zdravotní potíže. Začala jsem trpět na úzkosti, měla jsem tělo plné vyrážek a ekzému, o kvalitě pleti a vlasů by se dalo diskutovat. Můj život se nadobro změnil.“

Komplikovaný zármutek se projevuje truchlením, které trvá déle jak rok a je s ním spojená neschopnost přijmout danou skutečnost, tedy fakt, že nás náš blízký nadobro opustil. Tento zármutek se pojí s velmi intenzivními pocity ztráty, bolestí a smutkem. Ochromuje tělo tak, že pak pozůstalý nemůže ani opustit svůj byt, ani docházet do práce nebo rozvíjet vztahy.

Diagnóza jménem Komplikovaný zármutek

Komplikovaný zármutek má jasná diagnostická kritéria. Jedná se o zármutek, který po úmrtí blízkého trvá déle, než je v dané kultuře obvyklé. V USA se uvádí šest měsíců, ve Švýcarsku nebo Německu se odborníci kloní k jednomu roku a více.

„Za truchlení se považuje reakce na ztrátu, v našem případě na úmrtí blízkého člověka. Není to jen jedna nebo dvě reakce, třeba smutek a zoufalství. Je to komplexní reakce, která má tendenci postupem času odeznívat tak, jak se pozůstalý adaptuje na ztrátu a novou realitu s ní spojenou. Neznamená to, že by truchlení někdy vymizelo, stopy zármutku většinou přetrvávají navždy.

Proces truchlení můžeme tedy vnímat jako proces adaptace, člověk se učí žít v nové realitě bez svého blízkého. Ve chvíli, kdy je tento proces přerušený, nepostupuje, člověk ztrácí schopnost pracovat, začlenit se zpátky do života, prožívat i pozitivní pocity a trvá rok, dva i několik desítek let, pak podle americké definice hovoříme o komplikovaném zármutku. Pozůstalý se cítí „zaseklý“ v zármutku. Cílem terapie komplikovaného truchlení je pomoci mu najet znovu na dráhu přirozené adaptace,“ vysvětluje Mgr. Veronika Drnková, psychosociální pracovnice.
Truchlení jako takové má většinou sestupnou tendenci   pomalu, postupně a časem odeznívá. Komplikovaný zármutek oproti tomu přetrvává.

Jak komplikovaný zármutek léčit?

Prvním krokem by měla být návštěva praktického lékaře s žádostí o pomoc. Kromě špatného psychického stavu jsou doprovodné problémy i somatického typu, tedy bolesti, špatné zažívání, bolesti žaludku či zad, nekvalitní pleť, padání vlasů apod. Dalším krokem by měla být návštěva terapeuta nebo psychiatra. To, že člověk vyhledá podporu, neznamená, že projevy jeho zármutku bude někdo soudit. Cílem je pomoci najít cestu k přirozené adaptaci do běžného života.

Také si přečtěte:

Reklama