Těmto stavům se říká poporodní deprese. Začínají obvykle třetí den po porodu a odeznívají desátý den. Je to běžný jev, není patologický, setká se s ním prakticky každá maminka. To je ta známá plačtivost, přecitlivělost a náladovost, která zaskočí všechny blízké, kteří se rozplývají nad děťátkem. Tyto stavy odeznívají samy, odborníci tvrdí, že pokud si maminka neprožije nějakou tu emocionální bouři hned po porodu, může později nastat mnohem silnější „vichřice“. (Někdy může být reakcí na porod naopak velká euforie a hektická činorodost, kdy je potom matka velmi vyčerpaná a po ní může následovat deprese.) V horších případech se mohou u matky po porodu objevit psychózy nebo laktační psychózy, ale jsou poměrně vzácné, vyskytují se asi u 2 % rodiček.

Co má vliv na poporodní depresi?

1) Pocit, že je matka na všechno sama. Pokud partner chodí do práce a nejsou po ruce hodné babičky, má čerstvá maminka pocit, že nic nestíhá, za začátku si nedokáže nic zorganizovat a upadá do špatné nálady.
2) Pocit, že nezvládá domácnost, úklid a vaření. „Všude je prach a špína.“ Když přijde návštěva, vidí všude nepořádek.
3) Pocit, že si nemá s kým popovídat o tom, jak se cítí. Pere se se svou labilitou a má pocit, že jí nikdo nechápe.


Jak z toho ven?

Nenamlouvejte si, že jste špatná. Pokud všechno ze začátku nezvládáte, dělějte vše postupně, jak vám to vyhovuje a neohlížejte se na pořádkumilovnou tchýni. Jestli máte takové příbuzné, ať k vám ze začátku nechodí. Nic vám neuteče. Nesnažte se vysvětlit své stavy příbuzným a přátelům, kteří měli děti před sto lety nebo vůbec nikdy. Nepochopí vás. Zavolejte raději nějaké přítelkyni, která má děti, určitě se podělíte o stejné zážitky a to vás uklidní. Zapojte partnera do všecho kolem miminka.

Reklama