Foto: Shutterstock
Léto je v plném proudu, teploty stoupají a vy si najednou na krku nahmatáte neobvyklou bouličku. První, co člověka napadne, bývá: „To bude určitě z té klimatizace v kanceláři,“ nebo „Včera mě přece štípnul komár.“ Ve většině případů skutečně nejde o nic vážného, přesto existují situace, kdy je vhodné zbystřit.
Lymfatické uzliny představují důležitou součást obranyschopnosti organismu a fungují jako biologické filtry. Jakmile lymfatický systém odhalí infekci, v nejbližší uzlině začne intenzivně přibývat bílých krvinek (lymfocytů), jejichž úkolem je infekci zlikvidovat. Právě rychlé množení těchto imunitních buněk způsobuje, že uzlina zduří a zvětší svůj objem. Během letních měsíců je imunitní systém vystaven vyšší zátěži kvůli prudkým změnám teplot i častějšímu kontaktu s hmyzem. Jak ale rozlišit, zda uzlina pouze reaguje na běžnou letní infekci, nebo upozorňuje na problém, který bychom neměli přehlížet?
Letní viníci
Léta jsou i u nás stále teplejší, a proto trávíme více času v klimatizovaných kancelářích, autech i obchodních centrech. Prudký přechod z tropického horka do výrazně ochlazeného prostředí nebo vypití ledového frappé může způsobit lokální podchlazení sliznic. To vytváří ideální podmínky pro množení virů a uzliny pod dolní čelistí i na krku často velmi rychle zduří.
Pokud se místo klimatizace ochlazujeme koupáním v rybnících, jezerech nebo jiných přírodních vodních plochách, mohou se do zvukovodu dostat bakterie. Zánět zevního zvukovodu pak aktivuje drobné, ale velmi citlivé uzliny za ušima a na boční straně krku. V létě se navíc setkáváme s větším množstvím hmyzu, komárů, ovádů i klíšťat. Jestliže si štípnutí na ruce nebo noze rozškrábeme, může dojít k zanesení povrchové infekce do kůže. Organismus na to reaguje zvětšením uzlin v podpaží (u horních končetin) nebo v tříslech (u dolních končetin), které brání dalšímu šíření infekce.
Hodná versus varovná uzlina
Všechny výše uvedené příčiny zvětšených uzlin jsou běžnou součástí obranné reakce organismu a znamenají, že imunitní systém funguje správně. Existuje však také mnohem vzácnější, ale závažnější příčina zvětšení uzlin, zhoubná onkologická onemocnění krvetvorby, například maligní lymfom a chronická lymfocytární leukemie (CLL). Pozitivní zprávou je, že při včasném odhalení jsou tato onemocnění dnes dobře léčitelná a řada pacientů může být zcela vyléčena. Jak ale odlišit běžnou infekční reakci od varovných příznaků? Lékaři při hodnocení uzlin sledují několik základních vlastností. Lze si je představit jako srovnání dvou zcela odlišných typů uzlin.
- Bolestivost – Uzlina reagující na infekci bývá citlivá až bolestivá na dotek a někdy může i pulzovat. Varovná uzlina (možný lymfom nebo CLL) bývá naopak zcela nebolestivá, a to i při silnějším stlačení.
- Konzistence – Běžně zvětšená uzlina je měkká nebo pružná a připomíná zralou kuličku hroznového vína. Varovná uzlina je výrazně tužší až tvrdá. Na pohmat může připomínat gumu, chrupavku nebo malý kamínek.
- Pohyblivost – Uzlina zvětšená v důsledku infekce se pod kůží snadno posouvá. Naproti tomu varovná uzlina bývá pevně přichycená k okolním tkáním a při pohmatu se téměř nepohybuje.
- Způsob zvětšování – Infekční uzlina se obvykle zvětší velmi rychle, často během několika hodin nebo přes noc, a během 2–3 týdnů se začne zmenšovat. Varovná uzlina se zvětšuje pomalu, ale dlouhodobě. Ani po několika týdnech se nezmenšuje, naopak může dále růst.
Správné letní samovyšetření
Lymfatickou uzlinu není vhodné opakovaně mačkat jako pupínek, protože tím dochází pouze k jejímu podráždění. Správné samovyšetření je šetrné. Použijte bříška tří prostředních prstů, nikoliv jejich špičky, a jemnými krouživými pohyby s mírným tlakem proti podkladu (svalu nebo kosti) oblast prohmatejte. Ideální je vyšetření provádět v klidu, například během sprchování, kdy je kůže uvolněná. Vždy porovnávejte obě strany těla, pokud nahmatáte uzlinu na levé straně krku, zkontrolujte stejnou oblast i na straně pravé.
Zlaté pravidlo tří týdnů
Lidský organismus má velkou schopnost regenerace. Pokud je zvětšení uzliny způsobeno například angínou po pobytu v klimatizaci nebo zánětem vzniklým po štípnutí hmyzem, měla by se uzlina začít zmenšovat nejpozději během 2 až 3 týdnů od odeznění hlavních příznaků infekce nebo po zahojení postižené kůže. Jestliže nahmatáte uzlinu větší než hrášek, která je tvrdá, nebolestivá, nepohyblivá a přetrvává déle než jeden měsíc, je vhodné navštívit praktického lékaře. Pokud bude mít pochybnosti o jejím původu, doporučí nebolestivé ultrazvukové vyšetření, které pomůže objasnit, co se v uzlině děje.
Zdroje: Mayoclinic, NHS, BCU, ACS, CRU, Hlas pacientů, Lymfom Help
Nový komentář