Zdá se to být jasné. Člověk, který hubne, musí zkrátka vážit méně a méně. Měl by se zbavovat přebytečného tuku tak, aby jeho místo nahradily pevné svaly. Kdo však bude při hubnutí chybovat a například hladovět, málo se hýbat nebo jíst moc tuků, zbaví se spíše svalů. Proto není úplně od věci nechat si zjistit, kolik tuků v těle vlastně člověk má, a dozvědět se, kolik by ho mít měl.

Ženy, které nezápasí s váhou, by měly mít v těle asi 18 až 30 procent tuku, čím mladší, tím méně. U mužů by se měly hodnoty pohybovat mezi 10 až 25 procenty. O obezitě hovoříme tehdy, pokud mají ženy více než zhruba 30 procent tuku a muži více než 25 procent. 
Je třeba brát v potaz věk: například u žen ve věku 15 až 39 let je normální hodnota mezi 20-25 procenty, kdežto mezi 40 a 55 lety je to 22-26 procent. O plnoštíhlosti hovoříme pokud má žena 26-31 procent, respektive 27-32 procent tuku v těle.

Znát hodnotu tělesného tuku je důležité, pokud člověk hledá způsob, jakým míní zhubnout. Může se totiž ukázat, že sice máte úplně stejné BMI jako vaše kamarádka, jenže zatímco ona se pyšní pěknými svaly, vy máte tu pochybnou čest se spoustou tuku.

Změřit množství tuku v těle přitom není jen tak. Nejjednodušší je koupit si váhu, která kromě vlastní hmotnosti ukazuje i procentuální podíl tuků a vody, ale je třeba počítat s tím, že půjde o hodnoty spíše orientační než skutečně přesné. Podobné výsledky mohou dát také jednoduché tukoměry, které někdy mívají v lékárnách.

Možností, jak množství tuku v těle měřit, je více, ale většinou patří do rukou odborníků. Ti také dokáží získané údaje správně vyhodnotit.
 
 - lze použít přístroj nazvaný kaliper, kterým se měří mohutnost uloženého tuku, zjednodušeně řečeno. Kaliper však nedokáže určit, kolik tuku má člověk mezi vntřními orgány, a přitom právě tam může být nejnebezpečnější.

 - modernější je použít přístroje nazvaného bodystat, který podobně jako zmíněné váhy využívá rozdílů v elektrické vodivosti tuků, svalů a vody

 - metoda BIA (bioelektrická analýza impedance) využívá slabého elektrického proudu, který prochází tělem, zejména tedy tekutinami ve svalových tkáních, přičemž tuk mu klade odpor. je to opět metoda, z níž vycházejí i "chytré" váhy.

Pozor, metody využívající elektrické vodivosti se absolutně nehodí pro lidi s kardiostimulátorem.

Kromě toho existují ještě náročnější metody. Patří sem mimo jiné hydrostatické vážení, při kterém se porovnává hmotnost osoby ve vodě a na suchu. Lze také použít speciální rentgenové vyšetření, ale to už je metoda spíše vědecká.            

Reklama