Jen na nás záleží, jaké množství soli budeme konzumovat. Například porce 200 g polévky KNORR obsahuje množství sodíku porovnatelné s domácími polévkami – průměrně kolem 800 mg, což průměrně odpovídá 2 g soli.

 

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by denní zkonzumované množství soli nemělo překročit 6 gramů. To znamená, že 200g porce polévky připravované doma představuje více než 30 % toho, co doporučují experti na výživu. Bohužel jiné výrobky jako např. pečivo, uzeniny a doma připravovaná jídla, například vařené brambory, těstoviny, dodávají ještě větší množství soli, než je obsaženo v jedné porci polévky.

 

Porce polévky o hmotnosti 200 g připravované doma představuje více než 2 g soli, z toho až 98 % dodáváme sami během vaření. Sůl je hlavním zdrojem sodíku v našich stravovacích návycích. Sodík je potřebný pro fungování našeho organizmu, ale jeho nadměrná konzumace u osob, které jsou na něj citlivé, osob s nadváhou nebo těch, které konzumují vyšší množství alkoholu, může být rizikovým faktorem, který může vést ke zvýšenému krevnímu tlaku.

 

Jednou z možností zachování slané chuti a zároveň zmenšení množství soli, které se dostává do organismu, je právě používání glutamanu sodného, díky kterému můžeme snížit přidání soli o 20–30 %, aniž by se změnila chuť.

 

 

Glutamát je přírodní látka

 

Velmi často se v médiích hovoří o glutamátu, o kterém panuje řada mýtů. Ve skutečnosti jde o přírodní aminokyselinu, která se vyskytuje v mnoha druzích potravin. Především v potravinách s vysokým obsahem bílkovin.

 

Glutamát existuje ve dvou formách. Ve ”vázané” formě jako součást bílkovinového tělíska vedle jiných aminokyselin a v “nevázané” formě v rostlinných a živočišných tkáních. Přírodní nevázaný glutamát se vyskytuje v mase, drůbeži, rybách, zelenině, sýrech, kravském mléce a mnoha jiných potravinách. Glutamát je obsažen dokonce i v mateřském mléce. I lidské tělo vyrábí glutamát, a to asi 50 gramů nevázaného glutamátu za den, který je potřeba k různých životním procesům látkové výměny. Ve skutečnosti lidské tělo obsahuje asi dva kilogramy glutamátu, který ve spojení s jinými aminokyselinami tvoří bílkovinu, ze které jsou tvořeny orgány (ledviny, játra, mozek, svaly a jiné orgány) a tkáně. Nevázaný glutamát hraje rozhodující úlohu pro chuť potravin a je původcem chutnosti a atraktivity mnoha potravin. To vysvětluje, proč jsou potraviny s vysokým podílem nevázaného glutamátu, jako rajčata a sýr,  pro své chuťové kvality často používány.

 

Sodná sůl kyseliny glutamové glutaman monosodný (MSG) obecně nazývaný glutamát se stala velmi rozšířenou složkou potravin. Glutamát má totiž pozoruhodnou vlastnost podtrhnout a zvýraznit původní chuť mnoha potravin a přispívá tak k harmonickému, plnému chuťovému vjemu pokrmu.  

 

K výrobě glutamátu se používá procesu kvašení. Tento postup je srovnatelný s postupem při výrobě piva, vína, octa, sojové omáčky, jogurtu nebo kysaného zelí, přičemž jako výchozí produkt je používána melasa z cukrové třtiny nebo řepy nebo škrob z obilí. Jako konečný výrobek jsou získány čisté, bílé krystaly, které jsou lehce rozpustné v potravinách a stejně dobře se váží s celou řadou potravin.

 

Protože je MSG používán jako složka potravy, bylo hledisko jeho nezávadnosti velmi důkladně prošetřeno. Bylo vyhotoveno několik tisíc vědeckých studií o glutamátu. Rozsáhlý výzkum, který byl prováděn vědci na celém světě, a dlouhodobé bezproblémové užívání jasně ukazují, že je MSG pro lidi všech věkových skupin, tedy i pro děti, neškodný. K tomu sestavil společný výbor odborníků FAO/WHO pro potravinové přísady (JECFA, vědecké poradenské grémium Spojených národů) jakož i Vědecký výbor Evropské unie pro potraviny (SCF/EC) vědeckou literaturu ke glutamátu. Tato vědecká poradenská grémia považovala důkazy o neškodném používání glutamátu za tak přesvědčivé, že nestanovila žádnou hranici pro denní spotřebu, což je nejpříznivější možný posudek odborníků pro potravinové přísady.

 

Všechny druhy glutamátu jsou vstřebávány ve střevě stejným způsobem. Při vstřebávání ve střevním traktu je větší část přeměněna v jinou aminokyselinu, alanin. Přičemž po požití přidaného MSG nestoupne podstatně obsah glutamátu v krvi nad množství, které je zjištěno po požití jídla s vysokým obsahem bílkovin. Alanin je pak přiveden do různých orgánů a tkání v těle, kde slouží k výrobě bílkovin těla a k hospodaření s energií. V průměru přijme osoba v denním jídle asi 10 gramů vázaného glutamátu a jeden gram nevázaného glutamátu. Lidské tělo vyrobí za den asi 50 gramů nevázaného glutamátu. Naproti tomu činí příjem glutamátu navíc v MSG pouze 0,5 až 1,5 gramu za den. Obsah glutamátu v hotových jídlech se obvykle mezi 0,1 až 0,8 procenty. To odpovídá přibližně obsahu přirozeně se vyskytujícího glutamátu v tradičně připravených pokrmech.

 

Alergie na glutaman sodný zatím nebyla prokázána. Je možné, že existují jednotlivé případy, ale ani ty zatím nejsou popsány ani evidovány ve výzkumných záznamech. Provedené výzkumy ukázaly, že příčinou zdravotních problémů označovaných jako „syndrom čínských restaurací“ nebyl glutaman sodný. Jiné výzkumy ukazují, že některé typy alergických reakcí na čínská jídla jsou způsobeny jinými přísadami, jako jsou krevety, ořechy, koření či bylinky.

TÉMATA:
DŮM A BYT