Váš potomek vyšel školu a začal si sám vydělávat. Je na čase, aby se svými financemi podílel i na chodu domácnosti. Kolik by měl ze své výplaty přispívat do rodinného rozpočtu?
Tak na tohle téma jsme daly nedávno řeč s kamarádkami. Všechny už máme většinou plnoleté děti, které buď studují, nebo si už dokonce našly práci a začaly si vydělávat vlastní peníze. Kolik by ze svého, byť malého, platu měly přispívat na domácnost? To je otázka.
Syn kamarádky Ivany dokončil střední a zatím nechce studovat vysokou. Prý si chce dát po škole rok pauzu, ještě se „rozkoukat“ a promyslet, co dál. Ivana ho kupodivu nepřemlouvala, ani mu nespílala, že „vypadne“ ze studijního rytmu a pak se do něj bude těžko vracet. Řekla si, ať se chlapec ukáže a pozná, co je to vydělávat peníze. Našel si práci. Samozřejmě nekvalifikovanou, co jiného po gymnáziu, že?
„Ale nemysli si, hošánku, že všechno „probendíš“ pro vlastní potřebu a nebudeš přispívat na domácnost,“ řekla mu matka. Koukal trochu překvapeně, ale nezbývalo mu nic jiného než přistoupit na matčiny požadavky. Koneckonců, bydlí u ní, dostává najíst, má vypráno a vyžehleno, tak ať se stará. „Dohodli jsme se na tom, že mi bude dávat třetinu platu. Je to hodně, nebo málo?“ Obrátila se na nás.
„Já bych ho klidně „stáhla“ o půlku,“ ozvala se Táňa. „I tak mu při jeho příjmu (devět tisíc čistého) zůstane dost na oblečení a zájmy. Jako kapesné je to až až, když uvážíš, že má u tebe zázemí, a o hladu taky nebude. A měl by si z toho alespoň tisícovku šetřit, ať se naučí hospodařit. Dosud jen natahoval ruku, tak je na čase, abyste si vyměnili role.“
„Já myslím, že se to nedá tak jednoznačně říct,“ přidala se poněkud umírněnější Monika. „Záleží na tom, jestli je schopen s tím „kapesným“ vyjít a nebude za chvilku chtít, aby ho Ivana založila.“
„ Tak bude mít prostě smůlu,“ rozohnila se Táňa. „Když neumí hospodařit, tak ať vyklopí všechno, a bude dostávat příděly. Nechtěl studovat, tak ať maká.“
Já jsem se v diskuzi držela poněkud stranou, protože podobná otázka čeká i mne. Moje dcera si našla konečně práci a přinese domů svou první výplatu. Na přesné částce, kterou mi z ní bude dávat, jsme se ještě nedomluvily, ale myslím, že třetina by měla stačit.
Jaký na to máte názor vy, milé ženy-in?
Nový komentář
Komentáře
Já se musim přiznat, že trochu souhlasim s Karo Línou.
Něco by děti určitě platit měly, ale taky mi přijde 2000 Kč tak akorát.
Já jsem doma měla rozhodně míň práv než moji rodiče, takže kdyby po mě chtěli víc jak ty 2tisíce, honem bych šupajdila do prvního podnájmu...
U nas to bylo tak, ze ti, co vydelavali (tj. chodili do prace - ne brigada studenta), platili chod domacnosti. Takze se mezi ne rozpocitalo inkaso, vydaje za jidlo a uklidove prostredky. O prace jsme se taky podelili. Nikdy mi to nepripadalo divne. Je pravda, ze pokud se neco renovovalo, opravovalo (praskl bojler, menil se kotel), tak to si platili rodice, my jako deti jsme pomohli pouze s pracemi kolem. Ale vydaje na domacnost (voda, el., plyn, jidlo, drogerie...) sly ze spolecneho a vsichni jsme prispivali rovnym dilem. Z toho, co mi zbylo z vyplaty jsem si mohla koupit obleceni, kosmetiku, osobni veci, zaplatit zabavu, sporit si... to bylo na me a nikdo mi do toho nemluvil. Nikdy mi to neprislo divny a ni brachovi a predpokladam, ze ani sestre, ktera zatim studuje, to divny jednou pripadat nebude. Konec koncu, kdyz pujdu bydlet nekam jinam, budu to platit taky a k tomu jeste treba najem. Prijde mi to fer vuci vsem.
Karo Líná — #20
ja nevim zas si myslim ze odsud podsuď ...a bohužel někteří rodiče na tom nejsou tak dobře, aby svým dětem koupili auto, barák, byt atd...
a zas když to dítě nepozná jak hospodařit s penězma, co kolik stojí atd. tak je to dost šílený
to je pak tvrdý dopad do reality

já od našich taky nic takovýho nedostala, a když jsem u nich bydlela davala jsem jim 3500,- měsíčně
( ráno odjezd do práce, návrat později večer - jedla jsem tam spíš o víkendech a měla jsem jídlo sebou do práce )
ale já si nestěžuju
a platila jsem od první výplaty, přišlo mi to samozřejmé
ačnerka — #30 Platí 1/4 rodinných výdajů (tj. 100% svých nákladů), nebo 1/4 výdajů za svou osobu?
kobližka — #32 femme — #33 Když vidím, že můj potomek je zodpovědný a spořivý a chystá si penízky na samostatný život, klidně ho budu živit (pokud na to tedy mám).
Hypotéky jsou náročné, čím víc bude mít naspořeno, tím lépe. A svobodnému, bezdětnému se spoří líp. Je to pořád lepší než strkat peníze mladé rodině (jak se často děje) a ještě očekávat vděčnost.
kobližka — #32 přesně tak
mně vůbec nepřišlo divný přispívat našim, dokud jsem s nima bydlela, stejně tak to nepřišlo divný našim dětem, zřejmě jsme vzali jejich výchovu za správný konec
femme — #25 Musím s tebou souhlasit.Pomoc dětem je jedna věc,ale včas "odstřihnout pupeční šňůru" je věc druhá.Pokud dospělé dítě pracuje a žije s rodiči,je zcela samozřejmé,že se o náklady musí podělit.Jak,to už je každého věc.Taky si myslím,že rodiče mají právo žít sami za sebe,že své už při výchově udělali.Jestli se chce někdo starat o své dospělé děti i nadále a všecno financovat sám,pravděpodobně ani nenaučí své dítě hospodařit s penězi a to si pak mnohdy myslí,že dostane všechno zadarmo.Moje dcera přispívá a od doby,co s námi na přechodnou dobu bydlí i její přítel,přispívá i on.
já měla první výplatu 1800 (a to dost dlouhou dobu) a platila jsem našim 600. jo a ještě jsem dávala bráchovi kapesný cca 200 měsíčně
Syn nám dává 4.000,- je to čtvrtina výdajů...dcera ještě studuje...
Karo Líná : rodiče Ti dali život,vychovali Tě,celý život až do Tvých 18,se o Tebe starali a živily Tě...to je Ti málo ???? Nezasloužily by si taky už teď , když jsi dospělá,žít taky ten svůj život a trošku si něco dopřát ???? Jéééžiši...co bys ještě chtěla ?? Aby Ti koupili barák ???? Kdo dal co jim...když byli mladí a začínali a Ty ses jim narodila??? Museli se jistě postarat nějak sami...a teď je řada na Tobě...
syn mi dává 3000 kč,pokud by bylo nutné,dával by i víc
To se podle me neda takhle rict - "stahnu ho o tretinu platu". Mi osobne by se to teda moc nelibilo, kdybych bydlela u nasich a svoji tretinou platu bych jim v podstate chod domacnosti sponzorovala :)
Spis bych si s ditkem sedla, spocitala na kolik me jeho ubytovani a servis prijde a srovnala to s jeho financnimi moznostmi. Urcite bych chtela pomernou cast najmu a energii a nejaky maly prispevek na jidlo, pokud se doma stravuje.
Karo Líná — #23 jak nikdy nic? každý rodič své dítě podporuje, dokud si nezačne samo vydělávat, to se ti snad zdá málo? možná by sis měla vzít k ruce kalkulačku
Karo Líná — #23 jak já jsem ráda, že moje děti žijou v realitě a nechtěj, abych je podporovala i v dospělosti
Měl by přidávat na domácnost tolik, kolik dělá jeho spotřeba. Jídlo, spotřeba vody, ať je to sprchování, praní, WC, nádobí, elektřina, žehlení apod., popř. přidat na nájem. Měl by si taky uvědomit celkovou péči o něho. Samozřejmě by záleželo na jeho výdělku. Měl by si spořit a aby mu zbylo na jeho osobní potřebu. Jako začínající asi moc vydělávat nebude. Takže rozumně se dohodnout.
femme — #22 Možná, co já vím. Každopádně podporující rodiče jsou super, rozhodně lepší než takoví, co pro děti neudělali nikdy nic.
Karo Líná — #20 jj, jsou i tací, co si myslí, že by je rodiče měli podporovat až do smrti.......rodičů
Francaise — #17 Jé je, když jim byly tak čtyři roky...to už je tak dááávno
Já musela ihned od nástupu do práce platit poměrnou část nájmu (tj. třetinu), všech poplatků (vodné, elektřina, telefon.....) a jídla. Přesně do koruny propočítáno, rodiče mi nedarovali ani halíř.
Bylo mi tehdy 18 a téměř všichni vrstevníci nedávali doma nic, rodiče to po nich nechtěli. Řekli jim, ať si spoří na vlastní bydlení, že se jim to bude hodit. Bylo mi to tenkrát strašně líto, protože já tím pádem neušetřila z platu téměř nic, takže úspory mi nerostly a do vlastního bydlení jsem odejít nemohla, protože na to mi plat nestačil
Výsledek byl ten, že jsem se nastěhovala k prvnímu chlapovi, který mi to nabídl. Paradoxně po mně chtěl přispívat míň než moji rodiče 
Z toho pro mě plyne poučení, že bych se ke svým dětem nikdy takhle nezachovala. Postavit se na vlastní nohy je drahá věc a kde na to má mladej člověk bez praxe s minimálním platem vzít? Rodiče jsou tu od toho, aby svoje děti podporovali. Bohužel ne všichni jsou takoví
nelíbí se mi žádná odpověď.Maximálně 2000,-.Stejně v tom věku nejsou věčně doma a já ani skoro nejedla.