Vymírají. Tak rychle, že do konce století jich zmizí celá polovina. A to je jich jenom 6992. Ne, nejedná se o další živočišný druh, ale o jazyky. Projekt pod záštitou National Geographic – Enduring Voices – se zaměřil právě na ty ohrožené. Ale je to často práce spíše kriminalistická než medicínská – většinu jazyků, které mají posledních pár mluvčích, už nelze zachránit – jen je se vším, co k nim patří, zaznamenat.
Podle výzkumů odborníků téměř 80 % světové populace mluví pouze 1 % existujících jazyků. Naopak kolem pěti set jazyků nemá víc než deset mluvčích, v případě některých dokonce už žije jen jediný. Právě ty jsou nejohroženější. Hlavní podíl na zániku jazyků i kultur na ně napojených má přitom globalizace – především rozvoj školství a televize, ale v posledních letech i internetu. Většina zanikajících jazyků nemá psanou formu a tak je jejich ztráta definitivní.
Regiony, kde jazyky vymírají doslova jako na běžícím pásu, jsou například Austrálie – jazyky Murinh-Patha a Amarag mají už jen několik mluvčích – a Bolívie, ale i východ Ruska. Přitom ani ruština nemá své setrvání na světě jisté – mladí lidé se čím dál tím víc domlouvají anglicky. Z jazyků nám blízkých patří k ohroženým například i lužická srbština.
Zdroj: Enduring Voices
Kolik jazyků ovládáte? Myslíte, že má smysl učit se jazyk, kterým mluví třeba už jen pár lidí? Nebo je zachraňování těchto jazyků zbytečné? A co čeština? Nevyměníme ji časem za angličtinu? Nelitujete občas, že vlastenci svůj boj o jazyk vyhráli, a tak teď nemluvíme německy?
Nový komentář
Komentáře
Já umím anglicky a francouzsky, ale chci se naučit ještě jeden jazyk. Výuka jazyků Ostrava je pestrá, tak našetřit a šup studovat.
Mickey Mouse: ty jsi koukám chytrej jak rádio. Samozřejmě že angličtina má polovinu slov z francouzštiny, resp. z normanštiny. Neboť když v roce 1066 Vilém Dobyvatel dobyl Anglii, přivedl sebou svou šlechtu, z nichž se stala nová vrstva mocných, kteří hovořili normansky. Tento jazyk se víceméně půl napůl smísil se starou angličtinou - čistě germánským jazykem, a vznikla tzv. střední angličtina - kde je již téměř padesátiprocentní podíl normanských slov.
Slov převzatých přímo z latiny je v angličtině minimum.
Meander: Stejně se nedalo poslouchat ve Švýcarsku jejich country, když jsem "to" slyšela prvně, myslela jsem zcela vážně, že jde o nějakou recesi.
Jsou tri jazyky, ktere pouzivam radeji nez cestinu, ackoliv v cestine mam tu slovni zasobu patrne nejvetsi
Umím česky :) A docela slušně slovensky a anglicky. A postupně vstřebávám němčinu - praktikujeme s manželem "školu hrou", on má němčinu taky rád, tak si třeba píšeme seznamy na nákup v němčině, koukáme na německé filmy s titulkama a lovíme nová slovíčka... No ale je to teda zatím spíš hra než škola
Na druhou stranu, v němčině mám jenom jedno CD, Mensch od Herberta Gronemeyera
Ne snad, že by se německy zpívané písně nedaly poslouchat, ale německý jazz si nějak nedovedu představit.
Mickey Mouse: Anglictina snad narozdil od francouzstiny z latiny nepochazi, ne? Navic Meander ma pravdu, snad ti bude stacit tato citace z Wikipedie
"English derives 60% of its words from Latin:[1] largely indirectly through French, but partly through direct borrowings made especially during the 1600s in England"
Pripadne si tam precti jeste neco o Normanech v Anglii
Meander: To je zrovna slovo, u kterého mi vždycky málem zaskočí, Übung
Fakt je, že angličtina má asi z latiny víc slov, než jiné jazyky (když nepočítám románské, u těch je to vlivem příbuznosti jasné). Nebo jich alespoň víc běžně používá. V češtině třeba většina těch slov s latinským základem je taky, ale jsou vnímána jako tzv. "cizí slova", a spíš se používá český ekvivalent.
Mickey Mouse: Já vím, jsem pošťuchovala...
Když já mám prostě radši tu němčinu. Líp mi jde z pusy Übung než exercise.
Meander: Teda, abych nekecal. Samozřejmě, že se přes kanál AJ s FR navzájem obohacovaly. Takže nějaká slova tam jsou. Ale většina má společný základ v té latině.
Meander: AJ nemá slova z francouzštiny. Mají společné kořeny v latině! Proto také mají mnoho společného s italštinou, španělštinou a dalšími příbuznými jazyky.
Ksakru - francouzštiny. To je taky slovo...
gentiana: Já si stejně pořád říkám, že kdyby byla angličtina tak skvělá a pestrá, nebude mít polovinu slov z frnacouzštiny a Goethe ji bude používat místo té fujtvrdé němčiny.
Kdyby všichni mluvili jedním jazykem, byla by na světě strašlivá nuda.
Koneckonců, ono to asi nejde kuli kultůře, protože na co je Čehůnovi sto pojmenování pro pobřežní led nebo mořské proudy, na co je Eskymákovi sto slov pro sto odrůd vinné révy? V druhé generaci by se to überesperanto rozdělilo podle toho, co komu potřeba a po chuti.
A co se angličtiny týče, ano, základy angličtiny se naučí i kromaňonec, pak vysvětlí, že Já hledala velké dům kam chodit železná oř a on ho někdo na to nádraží pošle. Stejně kromaňonsky se dá pojmout jakýkoli jazyk..... ale protože angličtinu nepoužívají pouze kromaňonci, tak obsahuje asi půl milionu lidskejch slov:D A JZD anglicky by bylo něco jako agricultural co-op.
Občas mluvím i sprostě ... při mé práci u PC to někdy ani nejde, krám jeden
. Mám pocit, že tenhle jazyk jenom pokvete. 
anglicky a nemecky relativne ok, rusky take bez vetsich problemu, franinu a italstinu jsem studovat zacala, ale tim to haslo.
a jako jedinny pouzivany jazyk bych ho prave z techto duvodu nebrala.
anglictina mi prijde jako totalne prosty a jednoduchy jazyk, ktery se snad musi naucit i kromanonec
u nemciny se mi silene libi to tvoreni slov viz jzd, jak zminuje dkd. ale je to jazyk velmi tvrdy, nelibi se mi.
Je zajímavé, že podle toho, jakým jazykem člověk mluví, takové používá myšlenkové pochody. Není náhodou, že němčina jako velmi konstruktivistický a analytický jazyk pomohla hodně k rozvoji logiky a filosofie. Byla by hrozná škoda, kdyby se mluvilo jen jedním jazykem, podle mne by to zploštilo a ochudilo myšlenkovou rozmanitost lidstva. Americká angličtina například svou jednoduchostí doslova zabíjí rozvíjení složitějších myšlenek - chybí v ní odstíny a obtížně se v ní oddělují a rozlišují různé obsahy. Je strašlivě mnohoznačná a proto vede k rozmlženému a nepřesnému myšlení se spoustou generalizací. A přitom britská angličtina je jeden z nejbohatších jazyků, který naopak vedl v minulosti k velmi přesnému vyjádření odstínů a významů myšlenek.
mluvím jenom česky (občas blbě), slovensky (už taky blbě) - a rozumím trochu anglicky, německy, španělsky, mluvit se raději nepokouším (znělo by to fakt blbě)
Jinak z němčiny nikdy nezapomenu slovíčko JZD - Landwirtschaftlicheproduktionsgenossenschaft.
Rozumím vsemu v anglictine, pokud se rozmluvím tak mluvím docela plynule, se psaním je to horsí, ale kdybych potrebovala asi bych to zvládla. Rustina lezí zapomenuta hluboko v mé mysli, ani nevím jestli bych ji jeste vyhrabala. Domluvím se dánsky (to koneckoncu musím), písemný projev je krapátko horsí a s chybami (asi jako Eleonorina cestina) a doufám, ze jeste dlooouho si budu pamatovat cestinu a vykecávat se tady s Váma.
Meander: Němčina skládá slova trošku kostrbatěji než čeština...
Já mám talent si v němčině pamatovat ty nejpitomější a nejmíň použitelný slova jako: erbovní zvíře, kušostřelec, balička padáků...