Naše kolegyně Simona je krásná a decentní dáma. Miluje pořádek a k smrti nenávidí zápach cigaretového kouře. Teď si užívá dovolenou v Dominikánské republice a zatím netuší, k jakým změnám v redakci došlo.
K mé velké radosti se k nám vrátila Míša. To by mohlo být i k její radosti, nebýt Míšiny kuřácké vášně. Omlouvá to tím, že jí cigaretka pomáhá v třídění myšlenek. Když má temno, zapálí si a okamžitě jí to začne v hlavě šrotovat.
Když tu Simona ještě nebyla, zastával funkci protikuřáckého drába bývalý šéfredaktor Pavel Miškovský. Za jeho velení bylo kouření v kancelářích přísně zapovězeno, ale Míša s roztomilostí sobě vlastní jeho nařízení permanentně porušovala.
Když už se štiplavý dým do jeho choulostivých nosních dírek prodral i přes dvoje zavřené dveře, udělal přepadovku.
„Tady přece nikdo nekouří,“ tvrdila s bezelstným výrazem ve tváři a zapálenou cigaretou v šuplíku. V lepším případě stála u otevřeného okna, s rukou vystrčenou na střechu, a při vpádu šéfa Pavla pustila cígo do okapu. Ještě že jsme nevyhořeli.
A abych ji v tom nenechávala samotnou, občas i já přifouknu něco modrého dýmu a naše kancelář se pomalu stává mlžným doupětem.
Ale teď veškerá legrace se smrádkem a teploučkem končí. V pondělí přijde Simona a my budeme muset naše kuřácké doupátko proměnit v dýchatelné a svěže voňavé pracoviště.
Nevíte, jak to udělat? Poraďte, ale rychle, máme na to už jen víkend a nesmíme nechat otevřená okna!
Nový komentář
Komentáře
dadma — #89 Co uděláte s penězi po 20 letech šetření?
Allma — #88 skoda, ze neuhorel.
dadma — #89 ony nechtej prestat kourit, chtej vyvetrat smrad.
Já ještě s kolegyní jsme se asi před 20 lety rozhodly ,vykouřily poslední cigaretu, zahodily krabičky s cigárama a od té doby ani jedna nekouříme.Rok po mě přestal kouřit i manžel.Dnes jsem tomu moc ráda.
Musíte to děvčata zahodit a vydržet!
Rikina — #85 u nás ve firmě je kouření dovoleno jen na určených místech.Majitel je odpůrce kouření, ale když tady byl Miloš Zeman tak si zapálil v zasedačce.
evelyn — #52 Už to také několik lidí praktikuje, protože v práci nemají potřebný klid. Furt je někdo s něčím otravuje.
Proměnit kuřácké doupě ve svěže voňavé nemožno.
V dýchatelné jakž takž, vlhké ručníky skutečně trochu pohlcují čuch z kouře, a když se omyvatelné plochy v místnosti umyjí, vypratelné textilie sundají a vymění za čisté, důkladně se vyvětrá a vysype se smetí, aby nesmrděly vajgly z koše, popelníky vymejou, nebo rovnou vyhodí, tak to bude snesitelné. Čalouněný nábytek a koberce samozřejmě budou puchnout dál. Otázka je, jestli to má smysl. Protože jestli se tam bude kouřit dál, byť u okna, tak je to úplně jedno. 
U nás ve firmě je striktně zakázáno kouřit, přestože paní majitelka je kuřačka, a dodržuje se to poctivě. Ani klienti u nás nekouří, i když mnozí by rádi. 
Julča — #82 sila osobnosti?
A zapomnělo se na Simonku. Třeba ji Dominikáni naučí bánit
.
Lukáš Čejka — #81 Já vím, to je mi jasný. Chci tím říct, že vždycky vyhraje kuřák, i kdyby byl jedinej
enka1 — #77 oni nemaj dutinky oni maji machorky
Julča — #78 to uz je na rozhodnuti te spolecnosti ktera nekam jde
enka1 — #61tak ať se chlebík vydaří! asi už máš dopředu spoustu pozjišťovaného, mně docela pomohly tyto stránky:
http://domacipekarny.dama.cz/rady.php?d=24
evelyn — #76 asi neni
Lukáš Čejka — #75 Bohužel, většinou je to tak, že se jde do kuřácké
Lukáš Čejka — #73
dobývající se s dutinkou do nekuřáckého, růžového č.23
Julča — #74 si muzou vybrat - bud pujdou do kuracke, nebo nekuracke, nebo kazdy zvlast
Lukáš Čejka — #73 k té restauraci - to ale nesmí jít do restaurace spolu kuřáci s nekuřákama. Asi by měl jít každý do jiné, ale to moc nepokecají
enka1 — #70 Sovetsky tankista?
evelyn — #71 a kde tim nebudou obtezovat? kdyz prijdes do kuracke restaurace tak to maj tipnout? Nebo jde o to jak to zaridit doma? Doma je to vec tech lidi co tam ziji, v te restauraci je to jak jsem psal.
evelyn — #71 souhlas. Já jsem ráda, že jsem se kuřáka zbavila. Doma mi nekouřil
Lukáš Čejka — #68 Leze, leze po železe,
nedá pokoj, až tam vleze.
Co to je?