Nejen on se pokouší kolem 22. října, na který každoročně připadá Mezinárodní den porozumění koktavosti, vysvětlovat lidem, jak dětem i dospělým řečovými vadami pomoci. „Z praxe víme, že společnost o koktavosti ví většinou pouze z osobních zkušeností jednotlivých lidí, popřípadě z obecně známých filmů. Téměř každý však zná osobně někoho, kdo koktá. Protože je ale mnoho typů a variant neplynulostí řeči, každý má zkušenosti jiné a proto se názory a chápání koktavosti velice liší,“ vysvětluje Staníček, podle něhož je Den koktavosti jednou z cest, jak správné, objektivní a potřebné informace rozšířit do společnosti.

6352610751671obrazek.png
Primář brněnské Soukromé kliniky Logo Petr Staníček / Foto: Oldřich Hrb

Existují statistiky, kolik je v Česku koktavých lidí?
Statistiky jsou na podkladě výzkumů celosvětově velice podobné. Uvádí se, že koktavostí trpí okolo jednoho procenta dospělých osob. To znamená, že v Česku trpí koktavostí přes 100 000 lidí. Současně existuje statistika, že až pět procent dětí prošlo obdobím koktavosti, kterou úspěšně překonaly.

Je koktavost nejnápadnější a nejrozšířenější poruchou řeči? 
Nejrozšířenější poruchou komunikace je artikulační porucha. Jedná se o nesprávnou výslovnost hlásek. Koktavost je v porovnání s artikulační poruchou vzácnější, ale o to komplikovanější. Zasahuje totiž nejen řeč, kterou slyšíme, ale zpravidla celou osobnost koktavého i jeho okolí. Koktavost u člověka postupně ovlivňuje sebevědomí, které zpravidla negativními reakcemi okolí velice trpí. Postupem času má koktavost vliv i na vztahy v rodině nebo s kamarády.

V kolika letech se koktavost nejčastěji objevuje?
První příznaky neplynulosti se objevují nejčastěji mezi třetím až čtvrtým rokem dítěte. Ve stejném období bývá též patrná tzv. vývojová neplynulost, kdy v období dramatického vývoje řečových schopností dítě opakuje začátky řečeného. Přitom se o koktavost v pravém slova smyslu nejedná. Dítě si zpravidla neplynulosti neuvědomuje. Koktavost ale vzniká ve stejné době, a proto je velice náročné odlišit první příznaky koktavosti od vývojové neplynulosti. Je velmi důležité, aby rodiče vyhledali odbornou pomoc, která může mít v počátku jen konzultační formu. Pokud se hned v počátku přistupuje k dítěti podle správných zásad přístupu, může to velice ovlivnit vývoj samotné koktavosti. Zásady přístupu jsou založené především na nastavení pravidelného režimu dítěte, na zpomalení životního tempa, naslouchání, pochopení a jednoduchých cviků nápravy plynulosti. Důležité je také zmínit, že pokud si dítě neplynulostí ještě není vědomé, nijak na neplynulost neupozorňujeme. Jakmile si ale dítě neplynulost uvědomuje, je potřeba naopak s dítětem otevřeně mluvit o tom, co ho trápí a jak se dá řeč cvičit.

Trpí koktavostí více děti? Jak často postihuje dospělou populaci?
Statistiky se velice liší, protože se mezi koktavost často zahrnuje i vývojová neplynulost nebo jiné formy neplynulostí. Obecně se odborná veřejnost shoduje na tom, že koktavost trápí jedno procento populace. U dětí se ale koktavost vyskytuje častěji a po vhodném zásahu odborníků a někdy i samovolně vývojem, projevy odezní. Bez ohledu na dobu projevů se udává, že s neplynulostí řeči má osobní zkušenost až 15 osob.

Co by mělo být signálem pro rodiče či pěstouny, že u malého dítěte není s řečí něco v pořádku?
Zpravidla platí, že rodičovská intuice se nemýlí. Pokud rodiče pociťují jakékoliv podezření, že s řečí není něco v pořádku, rozhodně doporučujeme vyhledat odborníka, který komunikační schopnost dítěte prověří. Může to být jedna konzultace a rodiče dostanou hned jasnou informaci, jak dál postupovat. Rozhodně nedoporučujeme čekat s návštěvou odborníka, až bude dítě starší. Je mnoho řečových vad, které je potřeba napravovat dokonce již v batolecím věku.

Co je v ten moment zásadní, aby nedošlo až k podcenění situace? Kdyby si rodič řekl: Ono se to časem spraví…
Jakmile má rodič podezření, že není s řečí dítěte něco v pořádku, chce to jednat tzv. okamžitě. Jakékoliv odkládání návštěvy odborníka, kdy má rodič podezření, je vlastně podcenění situace.

Jaké jsou čekací doby na první návštěvu u logopeda? 
Čekací doba na první návštěvu logopeda se může pohybovat od jednoho týdne až po několik měsíců. Zaleží na pracovišti i renomé daného odborníka. Čím více má logoped zkušeností, dobrých referencí a navíc se na nějakou oblast úzce specializuje, tím je samozřejmě čekací doba delší. Současně nemůže logoped stále přijímat nové a nové, protože by neměl prostor pro samotné terapie. Pokud se ale jedná pouze o konzultaci, zda dítě logopedii vůbec potřebuje, je možné se individuálně s logopedem domluvit na termínu mnohem dříve.

Jak probíhá prvotní vyšetření u logopedů?
Vstupní logopedické vyšetření provádí klinický logoped, který je odborník na rozpoznání typu a hloubky narušené řečové schopnosti. Používá k tomu speciální metody a postupy, které se liší podle individuálních potřeb klienta. Vstupní vyšetření zpravidla probíhá nejdříve formou rozhovoru s rodiči, kdy logoped zjišťuje podrobné informace o vzniku a průběhu řečové vady. Současně logoped postupně navazuje kontakt s dítětem a postupně si skládá obrázek o jeho komunikační schopnosti. Pokud stav řeči klienta vyžaduje komplexní péči, jsou při vstupním vyšetření doporučena další odborná vyšetření. Nastaví se četnost a forma logopedických návštěv. Ambulantní terapie může být dle potřeb doplněna o skupinová sezení nebo různé diagnostické a reedukační pobyty.

A jak časté mají být následující návštěvy?
Četnost návštěv se odvíjí od stavu řečové schopnosti. Zpravidla bývá logopedická návštěva v intervalu jedenkrát za 14 dní. U komplikovanějších diagnóz jsou terapie v počátku intenzivnější. V průběhu času se postupně četnost rozvolňuje, až mohou být například jen čtvrtletní kontroly. Vše je odvislé od typu řečové vady, možností dojíždění a podobně.

Kdy se doporučuje hospitalizace? A jak probíhá?
Nejdříve je potřeba rozlišit dva pojmy – hospitalizace v nemocnici a pobyt na lůžkovém oddělení. Hospitalizaci v nemocničním zařízení zpravidla klinický logoped neindikuje. Přímo do nemocnice pacienta s komunikační poruchou nebo vadou zpravidla přivede akutní stav. Například po cévní mozkové příhodě, kdy jedním z projevů je také narušení komunikace nebo například poruchy polykání u dětí v kojeneckém věku. Logoped může ale indikovat tzv. diagnostický pobyt. Jedná se o pobyty na diagnostických pracovištích, kde klienti absolvují pobyty zaměřené na komplexní diagnostiku. Při takových takových pobytech spolupracuje celý tým odborníků, kteří jednotlivě vyšetří klienta s cílem se následně dohodnout na závěru a nastavení adekvátní péče. Tým se obvykle skládá z klinického logopeda, psychologa, neurologa, foniatra, rehabilitačního lékaře a dalších, dle potřeb. Tyto pobyty jsou dobrovolné a připravené především pro klienty s komplikovanějšími komunikačními handicapy. Pobytů se účastní děti nebo dospělí například s koktavostí, autismem, narušeným vývojem řeči, opožděným vývojem řeči, afázií, dysartrií nebo pacienti, u kterých je stanovení diagnózy komplikované například pro komplikovanou různorodost symptomů nebo nespolupráci dítěte.

Lze určitý nárůst malých pacientů přičíst začátku školního roku? Nebo se číslo navyšuje před zápisy dětí do mateřských a základních škol?
Je pravdou, že začátkem školního roku opravdu vnímáme zvýšený nápor na naše ambulance. Z praxe ale víme, že je to dáno větší pozorností na komunikační schopnost dětí, které nastoupily do tříd předškoláků v mateřských školách, kde jsou již mezi ostatními dětmi nedostatky v řeči patrnější.

Jak nejlépe připravit koktající dítě na vstup do školy?
Pro dítě, které trpí koktavostí, může být nástup do první třídy značně zátěžová situace. Mnohdy již celé prázdniny prožívá obavy ze změny a neznámé situace. Vždy doporučujeme rodičům s dítětem o tom, co ho čeká, mluvit. Třeba se jít do školy ještě před prázdninami podívat, seznámit se s paní učitelkou a s ní předem promluvit o tom, že by bylo dobré dítě hned před všemi nevyvolávat. Pokud je koktavost výraznější a dá se předpokládat, že si toho budou spolužáci všímat a upozorňovat na ni, doporučujeme paní učitelce udělat s dětmi krátkou besedu, kde si o řečových vadách obecně společně promluví. Dynamika kolektivu je ale často různá a proto je někdy potřeba zapojit školní psychology a speciální pedagogy do napravení vztahů ve třídě.
 
Zdroj: Petr Staníček, primář Soukromé kliniky Logo v Brně

Reklama