O své kokřici Peggy nám napsala čtenářka Datura – a byl to láskyplný pes, který měl jen jeden malý problém. Více si přečtěte v pokračování Atlasu psích plemen magazínu ŽENA-In.cz…

Země původu: Velká Británie
Použití: Lovecký pes (slídič) i společenské plemeno
Klasifikace podle FCI:kokršpaněl

Velikost v kohoutku:

  • Psi: 39 až 41 cm
  • Fenky: 38 až 39 cm

Hmotnost: 12,5 až 14,5 kg
Průměrně se dožívá: 13 až 14 let
Chovatelský klub:

Historie plemene...

Ptačí psi - prapůvod všech „španělů“ se odvozuje od psů používaných ve Španělsku k lovu ptáků do sítí. Kokršpaněl se vyvinul do své dnešní podoby ve Velké Británii, kde byl používán k lovu lesních sluk. Ostatně k tomuto účelu je využíván lovci dodnes, ale své uplatnění našel i jako společenský pes.

Vzhled psa a důležité proporce...

kokršpaněl

Lovecký pes s veselou povahou, zdatný, harmonicky stavěný, kompaktní.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

  • Délka od kohoutku ke kořeni ocasu musí být zhruba stejná, jako je kohoutková výška.

Povaha anglického kokršpaněla...

Přirozeně veselý; pro jeho pohyb je typické neustále vrtění ocasem, které získá na intenzitě zejména při práci na stopě zvěře, pohybuje se zcela beze strachu i v hustém houští;  Jemný a přítulný pes, avšak plný života a překypující energií.

Jak o něj pečovat?

Jde o loveckého psa, který má rád sport, proto by neměl být „jen doma“. V dnešní době se nabízí mnoho psích sportů, ale spokojený bude i při aktivních procházkách s bohatým aportováním. Když bude mít kokr málo pohybu a k tomu špatné stravování, hrozí u něj obezita.

Péče o srst je náročnější, zvláštní pozornost je potřeba věnovat uším, které je potřeba pravidelně upravovat a čistit.

Základní výcvik není náročný, ale vyžaduje (ostatně jako u každého psa) důslednost a pochopení.

Zkušenosti čtenářky Datury - paničky kokršpanělky Peggy

Peggy

Kokršpaněl, v mém případě kokršpanělka Peggy, si v rodině vybere jednoho člena za svého pána. U nás jsem to bylá já, poslechla mě na slovo, ale když jí zavelel někdo jiný, ráda dělala, že právě ohluchla. Nebo když jsem si ji dlouho nevšímala, začala kulhat, a když jsem ji šla pohladit, okamžitě se uzdravila.

Zažili jsme s ní pár pro ni určitě vtipných zážitků. Aby neprochladla, dali jsme ji pod deku desku z polystyrenu, než jsme přišli z práce, deska byla rozcupovaná na kousíčky a kuličky polystyrenu nalepené všude.

Nebo nechat tašku s nákupem bez dozoru taky není dobrý nápad. Z koupených párků mi zůstal jen mastný papír.

Kokři jsou mazliví, krásní díky dlouhé husté srsti a kudrnatým uším. Obojí se ale musí nejlíp denně česat kartáčem, jinak plstnatí. Taky je třeba občas zkrátit drápky, ale to raději s veterinářem.

Nejhorší vlastností kokrů je, že jakmile objeví něco hodně zapáchajícího (čím víc, tím líp), třeba hnijící rybu, nebo jakýkoliv exkrement, neodolají a vyválí se v tom. A smýt to dolů chce opravdu silný žaludek. Takže kolem podezřelých míst je dobré mít kokra na vodítku.

V bezpečí nejsou ani ptáci. Jeden den Peggy ulovila tři malé kosy, dostala vynadáno, tak natruc druhý den ulovila i jejich rodiče.

  • Dalším psem čtenářky Datury byl dalmatin, přečíst si o něm můžete zde:
    Max (klikni)

Výzva!

Chcete, aby se také váš pes objevil v našem psím atlasu? Máte šanci! Pokud ještě v našem atlasu není rasa vašeho psa uvedena, potom ji teprve plánujeme. Pošlete nám jednu (tu nejkrásnější) fotku vašeho psa a k tomu jeho popis v cca pěti větách na e-mailovou adresu: jakub.koci@zena-in.cz. Kdo pošle svého mazlíčka v dané rase jako prvního, dostane se do článku - tak neváhejte. Zajímá nás vaše osobní zkušenost s konkrétním plemenem, příklad, jak svého mazlíčka popsat, si můžete vzít již z publikovaných plemen.

Reklama