Foto: Shutterstock

Osoby, které pracují v pohostinství na pozici číšník či servírka, lze obvykle kategorizovat do několika typů se specifickými formami chování a opakujícími se vzorci. Najdou se jistě i tací, kteří se kategoriím zcela vymykají, ale ti v tomto textu dnes prostor nedostanou. Dnes totiž budeme zevšeobecňovat a přehánět jak nejvíc to půjde, aby čtenář na konci jednotlivých odstavců zjistil, že je to vlastně pravda a nic než pravda a že měl s těmito lidmi během svého života mnohokrát co do činění. Tak se pohodlně usaďte a nebojte se. Dnes je to na účet podniku!
 
Přehnaně úslužný
Tento typ obsluhy se o vás tak ukázkově stará, až je to místy dost otravné. Neustále vás bombarduje otázkami, jestli máte všechno, jestli si dáte ještě něco a jestli pro vás může udělat něco dalšího. A i když se po několikátém ujištění, že jste zcela spokojená, vzdálí, pořád v zátylku cítíte servírčin či číšníkům upřený pohled. Připomínají vám svým chováním maminku nebo babičku, kterou jste delší dobu nenavštívily, a tak se na vás nemůže vynadívat. 
 
Žoviální
Příliš uvolněná obsluha může být podobně nepříjemná jako ta příliš škrobená. Ne každý si chce s cizím člověkem vykládat jako se starým známým. Nemístné poznámky nebo oplzlé vtipkování je už zahrnuto v ceně pokrmu. A pokud se dotyčnému budete zdát příliš „zaprděná“, pokusí se vás přesvědčit, abyste si tu kolu nechala alespoň říznout rumem.
 
Král zdrobnělinek
„Tady je to pivečko. Takže jste měla dvě pivečka, jednu vodičku a jeden nakládaný hermelínek, dohromady to bude sto korunek, poprosím.“  Krále nebo královnu zdrobnělin asi není třeba déle rozebírat. Jejich slovník může směle konkurovat učitelkám v mateřské školičce a vy si tak v restauračním zařízení budete i připadat.
 
Pohřešovaný
Pohřešovaná obsluha by se dala přirovnat k yettimu nebo lochneské příšeře. Občas ji někdo spatří, ale než si stačí promnout oči, je zase pryč. Dost možná to tedy byl vlastně jen sen. Host sedí, sedí a po obsluze ani vidu, ani slechu. Vyhlaste pátrání! Tak ne, zase ho odvolejte, to si jen odběhli za hospodu na cigárko. 
 
Neználek
Je jedno, jestli je v podniku první den nebo dva roky. Neználek prostě neví, co je na jídelním lístku ani z čeho se skládají jednotlivé pokrmy a vědět to nechce. Je mu to totiž úplně jedno, tak se nesnažte ho obtěžovat svými dotazy. Je totiž lepší kvůli alergii na buráky opuchnout, než si vysloužit pohled ostrý jako břitva za to, že se moc vyptáváte. Stejně vám na všechno řekne, že neví, a kuchaře se ptát nehodlá.
 
Brigádník (nováček)
Je nervózní, koktá a mnohdy ani neví, jestli nabízí italskou kuchyni nebo je v restauraci specializující se na burgery. V každé ruce má maximálně jeden talíř a při chůzi se urputně soustředí na to, aby nic nevybryndal. Jeho noční můrou bývá okamžik placení – s terminálem na karty se ještě neskamarádil a kovové mince mu kloužou ze zpocených rukou a snaží se rozutéct všude po lokále. V takové situaci je pro brigádníka obtížně sečíst i dvě položky.
 
Vlk samotář
Plná hospoda bývá snem každého provozovatele (tedy až na toho z Cimrmanovy hry Hospoda na mýtince, který svůj podnik přesunul na samotu, aby mu tam nechodili lidi), ovšem ne tak každého číšníka. Vlk samotář či v ženském rodě vlčice samotářka lidi nesnáší. Chce stát za barem, vyfukovat žvýkačkovou bublinu, pilovat si nehty nebo posté leštit pořád tu stejnou skleničku, která je v důsledku přílišné snahy ještě více ošmataná. Co opravdu nechce je být rušen/rušena hostem vznášejícím své požadavky. A také mu to dá jednoznačně najevo – svou pomalou chůzí, znuděným výrazem, otráveným hlasem a mrsknutím sklenice na stůl takovým způsobem, že se polovina obsahu vylije. Největším vítězstvím je pro něj/ni okamžik, kdy návštěvník konečně vypadne a podnik znovu osiří.
 
Všechno je dobrý
Před vámi leží dlouhý jídelní lístek a vy pořád váháte, co si vybrat, a tak požádáte o pomoc číšníka. Ten by se měl správně vyptat na vaše preference a nějaký pokrm doporučit. Ne každý to ovšem dělá, a tak mnohdy uslyšíte jen: „Já nevím, co máte ráda a dobrý je všechno. Kuchař je profík.“ Takže díky za radu.

Foto: Shutterstock

Koketa
Na váš mužský doprovod hází svůdné pohledy, při odchodu schválně kroutí pozadím, předklání se, aby jí bylo vidět do výstřihu a je jako milius. Až máte chvílemi pocit, že se na něj snad vrhne. Když se ovšem obrátí na vás, pohled jí ztvrdne a tón hlasu se změní. Máte co do činění s koketou.
 
Věštec
Z jednoho půllitru jste se ještě skoro ani nenapily a už vám na stole přistálo druhé pivo. Číšník věštec totiž použil své vnitřní oko, se kterým se mu nemůže rovnat ani Vlasta Plamínek, a usoudil, že si určitě dáte ještě jedno. Nojo, vydělávat se musí.

Taneční mistr
Jeho profese je pečlivě naplánované vystoupení, vypilovaný sled noblesních pohybů. Ani jeden krok není navíc, ani jeden nechybí. Na jeden zátah unese talíře pro celý zájezd, u toho vám ještě přidrží židli a podá jídelní lístek. Zároveň kolem vás tančí tak lehce, že to sotva postřehnete. Kam se hrabe Harapes!

Čtěte také:

Reklama