Kojit, nekojit, jak dlouho a podobně. Je to jedno z nejoblíbenějších témat všech zdravotních a ženských serverů i tiskovin. Snad už se o tom ani nedá říci nic nového.
Pokaždé se dozvíme, že kojit a že co nejdéle.
A co takhle tedy rovnou přes pět let?
Možná se to někomu bude zdát až přespříliš. Není vyloučené, že bude někdo takovou dobu pokládat už za nenormální a třeba budu někomu připadat jako úchyl, ale mohu zodpovědně říci (a teď ťukám do všeho dřevěného, co mám kolem sebe), že u svých, na dnešní dobu opravdu převelice dlouho kojených dětí, nevím, co je alergie, časté angíny, infekční onemocnění, přecitlivělost na cokoli, žaludeční či střevní choroby a podobné modely.
Kdybych dnes měla zase stát před otázkou, kdy dítě odstavit, volila bych stejně. Počkat, až to udělá samo.
Pavlína tři roky
První dítě. Pomalu jsem se bála na ni sáhnout, abych jí něco neudělala. Ona to měla od začátku ale srovnané dobře. Kojit mě naučila ona. Všechno si přizpůsobila a byla velmi šikovná.
Byla jsem jako kojná k medvědům.
Měla jsem už od začátku tolik mléka, že ho Pavlínka zkraje ani nespotřebovala, a tak jsem už v porodnici obdarovávala lahvičkami maminky, které měly nějaké problémy a kojit nemohly.
Měla jsem 42 kg a čtyřky prsa!!
Do toho je člověk musí mít vycpané plenou… úchvatný pohled.
Před propuštěním jsem se domluvila s nemocnicí a mléko dodávala ještě dobrý měsíc i z domova. Připadala jsem si jako dojnice.
Obden ráno přijel nemocniční kurýr a já mu dala náklad lahviček popsaný cedulkami s datem.
Brala jsem to ale tak, že pomohu sobě i druhým.
Ano, sobě, protože nikomu nepřeji tu šílenou bolest i horečku, která prakticky v několika minutách přijde, když se mléko nedostane pryč.
Následně horkou vanu a vskutku velmi lahodné rozmasírovávání, aby člověk nemusel do nemocnice.
Kdo zná, ví, o čem mluvím.
Později se ale množství mléka upraví přesně podle potřeb dítěte.
Naprosto báječné a naprosto pohodlné
Vyhodnotila jsem nakonec, že kojit je to největší leháro. Žádné vyvařování lahví, žádné kupovaní sušených náhražek, žádné noční vstávání a žádné pytle pod očima.
Jednoduše jen pyžamo s výstřihem, dost místa v posteli a o ostatní se postarají reflexy.
Kojenci jsou velice mazaný národ!
U dalších dětí už jsem byla zkušená kojná.
Míša se odstavila také skoro ve třech letech, Alice skoro ve čtyřech a Johanka už začínala být lehce podezřelá, když vyžadovala „ňaminu“ ještě v pěti letech.
Dětská lékařka kvílela blahem.
S ujištěním, že „dítě se odstaví samo“, mě jako matku skoro pětiletého stále kojeného dítěte nejen uklidňovala, ale také dávala za příklad, jak to jde, když se chce.
Johanka dobře mluvila, byla motoricky zdatná, inteligentní a... stále kojená.
„No a co když se neodstaví?“ ptám se, když mi hlavou projela představa, kterak chodím do školy o velké přestávce „se svačinou“.
„Ále odstaví,“ ujistila mě lékařka…
Nutno podotknout, že Johanka brilantně jedla příborem, dokázala si namazat chleba máslem, odříkala celou „křišťálovou studánku“, ale večer usínala přicucnutá na mně, s doširoka otevřenýma očima, která občas blaženě přivírala.
Chvilkami se pustila, aby mi plynule a v rozvitých větách cosi sdělila, ale byla naprosto spokojená.
A nejen to, pokud jsem nešla k dětské lékařce na plánovanou prohlídku nebo očkování, prakticky nás neznala a nezná dodnes.
- Johanka ve škole chybí maximálně „z rod. důvodů“.
- Holky měly antibiotika snad dvakrát v životě
- Johanka jednou!
Odtavila se skutečně sama, tak nějak plynule v pěti letech a pěti měsících!
Přestože někdo může mít pocit, že kojit – nebo spíš přikrmovat mateřským mlékem předškolní dítě je poněkud úchylné, odpovědně říkám, že je mi jedno, jak to vypadá, ale jaký to má efekt.
A ten je jednoznačně zdravotně bezkonkurenční!
Nemám prsa jako cihly v punčoše!
Myslím, že i názor, že tvar prsou se dlouhým kojením deformuje, je přinejmenším sporný. Opravdu nemám hrudník jako zasloužilá šimpanzí samice.
Ano, dodnes má Johanka (12) potřebu komentovat ženy s velkým „předstihem“ slovy:
„Ty jo, mami, ta paní má ale ňaminy co?!“ :-)))
Nový komentář
Komentáře
Dobrý de,kojila jsem dva roky a dva měsíce svoji dcerku a řeknu vám nic lepšího jsem nezažila ten nádherný pocit,že pro děcko dělám to nejlepší a nejzdravější co může matka pro své dítě vykonat.Synek už to štěstí neměl vzali mi ho po 3 dnech po porodu do nemocnice pro jiné zdravotní komplikace a kojení se přerušilo.Proto radím kojte,kojte,kojte
.
Juana — #64 Jenže my už s přírodníma národama nemáme nic společnýho, bohužel.
zimnice se střídaly - omlouvám se, ještě teď když si na to vzpomenu - jde i pravopis stranou
Pěkný den, kojila jsem asi 1 měsíc, mlíka jsem měla tak jako píše Míša pro celý kojeňák, odstříkávala jsem několik hodin denně, brečela bolestí a vanu jsem začala nesnášet, stála jsem tam a to teklo a teklo a teklo, když jsem kojila z jednoho prsu, tak u druhého jsem měla v prsence 2-3 plíny a byly durch mokré. No zkrátím to, venku bylo 30 stupňů, já měla 40, zimnice se střídali s pocitem vedra, ztlumili jsme to s lékařem na polovinu nějakou pilulí, vydržela jsem ještě asi týden, dlabala ATB a dr. mi sám řekl, zastavme to, ať vás nemusím řezat, horší zážitek asi nemám. Zlatý sunar, Synek se do 3. měsíců budil jen 2x za noc, po 3 měsících spal celou noc, je zdravý, ATB měl za 8 let jen jednou. Na sunar si zvykl v pohodě , já nebyla nervní, že nám to nejde a byl klid.
Míšo, jinak klobouk dolů. Teď jsem těhule a čeho se nejvíc obávám je právě kojení...
Jen bych připomněla zde přítomným dámám, co se jim kojení větších dětí hnusí, že přírodní národy kojí tak do 4 let věku a lze tedy předpokládát, že u našich předků tomu nebylo jinak
Michaela Kudláčková — #52 Moje děti byly taky bezdudlíkový, úspěšně jej vyplivovaly ven, tak jsem jim ho nenutila. Jeden kamarád mi pak jednou řekl - a divíš se jim? já mám taky raději pravý prsa a ne nějaký náhražky
Synkovi je 2,6 roku a večer usíná přicucnutý k prsu. Přes den pije čaj a štávu,
Tak kojení do 5ti let mi přijde jako hustej extrém
Já jsem kojila do 9ti měsíců. Jinak kojení mi přijde ok tak do těch dvou let maximálně.
Jako pokud dítko chodí, mluví, má zuby aby se normálně najedlo, tak u mě nemá nárok. Přijde mi to i celkem eklhaft aby tak velké dítě si chodilo ke mě z prsou zapíjet sváču
Dovedu si představit kojení do roku, roku a půl. Ale pak...
To je moc dlouho
, s kojením jsem na tom byla jako níže Rikina 
Jinak kojit pětileté dítě mi přijde poněkud eklhaft. Kojenec je dítě do 1 roku, tohle už je předškolák. Nedovedu si představit, že by se mi takhle velké dítě sápalo po prsu. Fuj!
Když to někoho baví...
osobně to nechápu, měla jsem to štěstí, že jsem kojit nemusela, neb i ta nejtvrdohlavější sestra v porodnici pochopila, že kde nic není, nezbývá než donést flašku sunaru, a na tom vyrostli oba mí potomci. Přičemž to byla zlatá miminka, co neřvala, spala, nebyla nemocná, a problémy s nima začaly být až s příchodem puberty, což si myslím, že nijak s kojením nesouvisí. 
Za sebe si myslím, že tvor, který chodí, mluví a má kompletní mléčný chrup, rozhodně není kojenec a nemá nárok.
ToraToraTora — #16 navíc, pokud v párku nebyla sojová nebo pšeničná mouka, šlo i o stravu dle zásad Stravování dle Lenky Kořínkové
S tím vztahem k prsům - syn taky občas ještě v pěti letech přitulí hlavu k prsům, nebo nostalgicky sleduje dceru, jak pije a tvrdí cosi o tom, že má maminku rád...
Akorát nevím, jestli to nemá nějaký vliv do jeho budoucího sexuálního života....
vladka006 — #53 ..zkusila jsem dudlík i zkraje špičičkou namočit do medu...
...výsledek - slízla med a konec.
vladka006 — #53
Michaela Kudláčková — #52 Jo, taky nedávám dudlík. Sára ho umí pěkně vystřelit do dálky, nechce ho, ne že by se dusila, ale nechce ho. Teď tuším leží někde zašprajcovanej mezi postýlkou a komodou a nestrčím tam ruku :-D.
Místo dudlíka má růžek peřinky nebo takového mazlíka. Plyšáka, co má zauzlíkovaná jakoby chapadýlka.
Juana — #48 ...vím, o čem mluvíš, já musela na čaj kupovat úplně mini dudlík, pro miniminka a dělat tam úplně maličkou dirku, protože klasické Johanka i holky dávily. Byl jim moc dlouhý a proud moc velký.
Mimochodem - žádná z holek neměla ani chvíli dudlíka.
Johanka cucala občas cíp peřinky, nebo plíny. Dudlík dávily taky.
lonkue — #38 Nemusíš končit, i když budeš chodit do práce - není problém kojit třeba jen večer a ráno, tělo si na to přivykne
Mívala jsem pak i několikadenní přestávky, když byla dcera třeba na pár dní u babičky - žádný potíže mi to nedělalo, holka přijela od babičky a přisála se k prsu
Kamarádka kojila 12 let v kuse!
Juana — #48 Nejsem sama tydýt. Naše malá taky neumí z flašky. Koupili jsme jí teď speciální, je tvarovaná jako prso, tak z tý pije. Potřebovala jsem, aby se to naučila, když nejsem doma a "kojí" jí někdo jiný. Jinak pitíčka dáváme z hrnečku.