Kojící matka má podle zákona vyhrazený placený čas na to, aby dítě nakojila nebo aby odsála mléko, takže může plně využít výhod dlouhodobého kojení. S dnešními odsávačkami je navíc velmi snadné získat během krátké pracovní přestávky mléko, pokud se s děťátkem „nedomluvíte“ na tom, že nastal čas krmení. Pro zaměstnavatele přináší delší období kojení velké výhody:

Rozhodující argument je ten, že děti živené mateřským mlékem jsou prokazatelně méně nemocné než ostatní děti. Kojící matka proto v následujících letech mnohem méně chybí na pracovišti (kvůli nemoci dítěte nebo kvůli návštěvám s dítětem u lékaře) než kolegyně, které nekojily tak dlouho.
Právní nárok na přestávky na kojení je zákonem určen do jednoho roku a tří měsíců dítěte, ale ve druhém roce života už za normálních okolností vlastně nejsou zapotřebí, protože kojení se pak většinou omezuje už jen na jedno nebo dvě krmení denně a ta obvykle nespadají do pracovní doby. Přestávky na kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Je lepší na pracovišti kojit, nebo odsávat?
Jen matka, která si může zařídit návštěvy dítěte na pracovišti nebo náhodou bydlí v těsné blízkosti pracoviště, může zákonem zaručené přestávky ke kojení skutečně využít k tomu, aby dítě přiložila k prsu. S trochou štěstí se však možná dají v blízkosti pracoviště najít jesle nebo paní na hlídání, kde by pak bylo možné dítě nakojit před pracovní dobou i po ní a také v době polední přestávky. Samozřejmě by bylo nejvhodnější dítě během pracovních přestávek kojit; není-li to však možné, mléko se místo toho odsává a děťátko ho dostává následující den z lahvičky.

To, jak často se musí odsávat, závisí na věku a stravovacích zvyklostech dítěte. V zásadě se odsává v obvyklých časech krmení, tedy tak často, jak by dítě za normálních okolností pilo z prsu, popřípadě tak často, jak nyní dostává pít z lahvičky. Automaticky tak získáte tolik mléka, kolik bude děťátko přes den potřebovat. Budete však klidnější, když si pro jistotu pořídíte menší zásobu zmrazeného mateřského mléka navíc. Ve třetí kapitole si přečtete všechno potřebné o odsávání a skladování mateřského mléka a rovněž o krmení dítěte odsátým mlékem.
Dítě nakojte, jakmile přijdete z práce domů. Denní program si uspořádejte tak, aby vám nic nebránilo si tyto společně strávené chvilky plně a v klidu užít. Vyrovnáte tak přechodné odloučení během dne a ztrátu navyklého tělesného kontaktu s dítětem. Děti, které tento kontakt příliš postrádají, se v noci často více dožadují prsu.
Odmítá dítě zpočátku přijmout prs, když ho chcete po práci nakojit? Některé děti to dělají, protože jejich matka voní jinak, než jsou zvyklé, nebo proto, že mléko chutná trochu nezvykle. Po tělesné námaze totiž mateřské mléko obsahuje více kyseliny než obvykle. V takovém případě pomůže, když se osprchujete a sníte nějakou potravinu obsahující vanilku – za hodinku dvě bude všechno zase v pořádku.

Zařiďte si někde nerušené místo k odsávání a udělejte si maximální pohodlí, abyste se mohla uvolnit. Budete-li se přitom dívat na fotografii svého děťátka a ze sluchátek poslouchat svou oblíbenou hudbu, nebude to „kýčovité“, nýbrž to skutečně napomůže „spuštění“ mléka. Také přitom nezapomeňte pít.



Zdroj: Vivian Weigert - Všechno o kojení, nakladatelství Portál

Reklama