Právě dnes začíná světový týden kojení, tento rok je jeho hlavním mottem „Kojení v první hodině zachrání jeden milion novorozenců“.  V ČR probíhá tato akce už po šestnácté, a to pod záštitou Českého výboru pro UNICEF ve spolupráci s Národním výborem pro podporu kojení, Laktační ligou a Pražskou skupinou mezinárodní organizace IBFAN ANIMA.

 

Čtvrtým z osmi základních cílů Millenium Development Goals (tj. Rozvojové cíle tisíciletí, které se zavázali splnit všichni členové OSN do roku 2015) je snížit úmrtnost dětí do 5 let věku o dvě třetiny. Podle celosvětových údajů umírají až 4 miliony kojenců v prvním měsíci života, což je zhruba třetina z celkového počtu úmrtí dětí do 5 let. Z uvedených údajů logicky vyplývá, že aby došlo k významným pozitivním změnám v těchto smutných číslech,  je nutné razantním způsobem snížit mortalitu v prvním měsíci života.

 

Kojení zachraňuje životy

Studie provedená v posledních letech na ghanském venkově sledující 10 947 kojenců jasně ukázala, že pokud by všechny ženy začaly kojit v první hodině po porodu, zachránilo by to 1 milion ze 4 milionů zemřelých novorozenců. Kojení v první hodině života tedy z mnoha důvodů velmi výrazně přispívá ke snížení novorozenecké úmrtnosti, riziko se naopak zvyšuje s oddalováním prvního nakojení. Dokonce i podání jiné stravy než mateřského mléka před samotným zahájením kojení negativně ovlivňuje novorozeneckou mortalitu.  

Studie sledující novorozence žijící déle než 1 den naznačila, že 41 % všech dětí zemřelých v průběhu 2-28 dní po porodu mohlo být zachráněno jednoduchým opatřením, a to již zmíněným zahájením kojení do jedné hodiny po porodu.

Jak pomoci ženám zahájit kojení do jedné hodiny po porodu?

Dle Laktační ligy je vše ovlivněno mírou podpory, kterou žena získá od zdravotníků a rodiny. Dobrým příkladem jsou taková systémová opatření ve zdravotnických zařízeních, jež zajistí, že matka a dítě zůstanou po porodu spolu. Dětem by se též v porodnicích neměla (kromě výjimečných případů) podávat jiná strava než mateřské mléko, nevhodné je také nabízení různých dudlíků či dokonce krmení z láhve. Situaci poněkud komplikují i běžná rutinní opatření v péči o novorozence probíhající v mnoha nemocnicích bezprostředně po porodu. Podle MUDr. Magdalény Paulové, CSc, primářky novorozeneckého oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze a jedné z hlavních propagátorek kojení u nás, je jediným základním úkolem, který by se měl po porodu nezbytně provést, označení dítěte identifikačním náramkem. Všechny ostatní kroky, tj. vykapání očí očními kapkami, podání vitaminu K , měření, vážení a další děťátku vesměs nepříjemné procedury mohou být provedeny později a se stejným efektem až po prvním přisátí dítěte. Ideálně by dle Paulové neměl být tento akt ničím rušen (neexistuje-li závažná zdravotní komplikace ze strany matky či dítěte). Za zbytečné a dokonce přímo škodlivé se v současnosti považuje rutinní odsávání nosu a úst novorozence. Některé prameny uvádí, že se novorozené miminko po tomto úkonu brání jakémukoliv orálnímu kontaktu ještě několik hodin až dnů po výkonu. Nešetrné provedení procedury má v některých případech na svědomí  traumatizaci sliznic horních cest dýchacích, hltanu, nosu a úst.

Ovlivňuje průběh porodu laktaci?

Vedení porodu poměrně zásadně ovlivňuje průběh poporodní adaptace i chování novorozence. Jednoznačně nepříznivý vliv má např. matce nepříjemná vynucená poloha při porodu či rutinně provedená epiziotomie. Nadbytek tekutin podávaných rodičce nitrožilně zvyšuje zadržování vody v organismu a může způsobit nežádoucí otok prsního dvorce (znesnadňuje přisátí).

Ženy rodící císařským řezem kojí o 10-20 % měně často než ženy po vaginálním porodu. Takto narozená miminka pijí svou první dávku mateřského mléka s 24-48 hodinovým zpožděním. Tato praxe je dle Paulové při správně volené medikaci a troše dobré vůle ze strany zdravotníků naprosto zbytečná. Po neplánovaném operativním porodu hraje při spuštění laktace velkou roli i psychika matky, která po neplánovaném zákroku často prožívá osobní selhaní. Tento stresový faktor s sebou nese prokazatelně negativní vliv na spouštěcí reflex.

Dokonce ani stav vědomí maminky bezprostředně po narození děťátka není překážkou přiložení k prsu již na porodním sále, neboť u matky i dítěte jde z velké části o reflexní děj (který je myšlením rodičky ovlivnitelný jen částečně).

Poměrně známá je skutečnost, že analgetika podávaná během porodu v některých případech ovlivňují sací reflex novorozence. Proto je nutné tyto medikamenty podávat uvážlivě a v žádném případě ne rutinně, při dávkování by měli zdravotníci dle mínění primářky Paulové dbát i na hmotnost rodičky. V každém případě platí, že podpora blízké poučené osoby, například duly, mnohdy sníží či dokonce nahradí potřebu těchto léků.

Výhody prvního přiložení v první hodině po porodu

»Kolostrum poskytuje dítěti živiny a imunitní látky. V této době potřebuje dítě jen velmi málo - stačí několik kapek. Přisátím k prsu začíná další etapa ve vývoji slizniční imunity. Čím dříve se dítě přisaje, tím lépe pro imunitní systém.

»Napomáhá vytvoření mléka pro další krmení.

»Dítě musí použít sací reflex, ten je nejsilnější během první hodiny po porodu. Novorozenci, kteří nebyli v této době k prsu přiloženi, většinou rychle usínají a jejich útlum trvá mnohem déle oproti dětem, které si první přiložení odbyly do hodiny po narození. Takoví kojenci procházejí tzv. aktivní adaptací, trvající 1,5-2 hod. Novorozenci, jimž nebyla dána šance mateřské mléko ochutnat, se pak méně často budí na kojení, vypijí tedy i méně ničím nenahraditelného kolostra, jež se honosí takovými přízvisky jako „tekuté zlato“ nebo „první očkování“. Doba strávená aktivním sáním v prvním dnu po porodu je údajně úměrná celkové délce výlučného kojení.

»Brání krevním ztrátám matky, neboť přisátí miminka stimuluje vyplavování hormonu oxytocinu, ten má podíl nejen na vypuzení placenty, ale i na snížení intenzity krvácení a optimálním zavinování dělohy. 

»Poskytuje dítěti kontakt kůže na kůži a potřebný tepelný komfort, obzvláště důležitý u nedonošených dětí a miminek s nízkou porodní hmotností.

»Děti s velmi nízkou porodní hmotností mívají celosvětově vyšší pravděpodobnost úmrtí, a potřebují proto maximální podporu, aby byly schopné v budoucnu dobře sát.

 

Zdroj: Tisková konference “Zlatá hodina v životě novorozence = první hodina po narození“, Praha 26. 7. 2007

         www.kojeni.cz

TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD