V minulém dílu jsme s naší laktační poradkyní Hanou Strejčkovou probírali důležitost přípravy na kojení v období očekávání miminka. Dnes se ocitáme na porodním sále. Proč je tak důležité první přiložení dítěte k prsu maminky? Co je to „zlatá hodina života“? To všechno se dočtete v následujícím dílu, který jsme nazvali Porod
Představme si vyjukanou prvorodičku, které se v tu chvíli „vykouřily“ z hlavy veškeré znalosti získané na předporodních kurzech, od kamarádek či laktačních poradkyň. Chce být u porodu sama bez manžela, či blízkých, a najednou je v tom sama. Co je pro ni v tento okamžik nejdůležitější?
Rozum musí dát stranou a nechat se volně unášet na vlně mateřských hormonů, které ji přivedou až k porodu. Měla by důvěřovat zdravotnickému personálu, který se v tu chvíli snaží pro ni a její miminko udělat to nejlepší. I když se mnohdy může zdát nepříjemný, rozhodně to není programové.
Pokud je to jen trochu ze zdravotního hlediska matky a novorozence možné, přiloží jí ihned po spontánním porodu miminko na břicho a nechají ho přisát se k prsu. To je pro miminko i maminku velice důležitý okamžik – první setkání po tolika měsících čekání a zvědavosti, jaké bude moje dítě a jaká bude moje máma?
Dnes už je to běžný postup…
Ano, pokud nenastanou komplikace, miminko se přikládá do 30 minut od porodu, je-li nějaký problém, přikládá se co nejdříve, jak je to možné. Ne nadarmo se však první hodině po narození říká „zlatá hodina života“.
První kontakt snižuje u miminka porodní stres, u maminky pak pomáhá překonat bolesti (a např. se vyplavují i endorfiny, které ji zahrnou pocitem štěstí a radosti) a dítě je i překvapivě velmi aktivní, hledá matčin prs, a když ho nalezne (někdy to dokáže i samo, nebo s dopomocí), tak ho nejprve olizuje, ochutnává, čichá k němu, pak se pokusí přisát a pije první kapky kolostra-mleziva. Tento počáteční kontakt by měl v ideálním případě trvat nejméně dvě hodiny a první kojení by mělo trvat tak dlouho, dokud novorozenec nepřestane sát a nepustí sám prs.
Navíc, když je kojení zahájeno již na porodním sále, kojení se rychleji a úspěšněji rozvíjí. I díky tomu, že dítě vnímá hned po narození svět jako láskyplný, sytící, teplý a bezpečný, má motivaci dále při kojení spolupracovat.
Ne všechny porody proběhnou přirozeně, mnohdy se musí přistoupit k císařskému řezu a celkové anestezii maminky. Co potom?
Potom záleží na zdravotním stavu miminka a ochotě personálu. Pokud je císařský řez naplánovaný (ať v celkové, nebo v epidurální či spinální anestezii), může se maminka poradit a domluvit s porodní asistentkou předem, zda by bylo možné miminko přiložit k prsu, i v případě, když ona o tom kvůli celkové anestezii nebude vědět.
A pak je velmi prospěšné, aby si vzal dítě do náruče (nebo na nahou hruď) otec. Kojení sice nezastoupí, ale pokračuje v tělesném a sociálním kontaktu s novorozeným děťátkem. A to potřebuje cítit teplo, bezpečí, lásku, jemné doteky, slyšet známý hlas rodiče a také vyhledává oční kontakt, pohled tváří v tvář.
Když je první kojení, první kontakt odložen na pozdější dobu, nebo až na druhý den a miminko je odneseno, tak stejně ve svých prvních chvílích života hledá matku a její prs: například otáčí hlavu, rozhlíží se, otvírá pusinku, vyplazuje jazýček, může i více plakat a strkat si pěstičku do pusinky a sát ji. Všechny aktivity pak vykonává do vyčerpání, dokud neusne s pocitem zklamání a úzkosti. Proto je hodně důležité, aby i po císařském řezu nechali dítě pochovat tatínkem (nebo někým blízkým). Pak dítě usne s pocitem uspokojení a bezpečí.
Tak teď už vím, že přiložení je důležité z hlediska psychiky, ale určitě i z hlediska tvorby mléka. Jak přesně funguje ten mechanismus?
Přiložení dítěte bezprostředně po porodu je také pro tělo matky signálem, že dítě se narodilo živé a že je nutné mu zajistit potravu, tj. po prvním přiložení do dvou hodin po porodu narůstá hladina dvou, pro tvorbu a uvolňování mléka nejdůležitějších, hormonů prolaktinu a oxytocinu. Už nikdy nebude v průběhu celého období kojení vyplavení prolaktinu při kojení tak významné jako právě v prvních minutách po porodu.
Čtěte také:
Kojení a kouření. Jak se to rýmuje?
Pokud máte, milé ženy-in, nějaké dotazy ohledně kojení, pište je pod heslem KOJENÍ na adresu:
redakce@zena-in.cz, nebo do diskuze pod tento článek.
Nový komentář
Komentáře
V mléku je kolostrum, které je označováno jako dar života.
Mě před jedenácti roky po narkózeb kluka doktor nechtěl ani ukázat pak se ale nademnou smilovala sestra to je ale na delší vyprávění tak jindy
gaba23 — #1 Já taky
Absolutní euforie a chechtala jsem se jako blázen. Od prvního okamžiku láska
O personálu porodnice nemluvím, dlouho jsem měla chuť nakopat do prdele porodní asistentku, která ovšem NAŠTĚSTÍ v šest ráno předala službu jiné.
Dana Svobodová — #3 Dano, pokud rodička neumírá, věřím, že to jde vždycky. Ale pochybuji, že porodník bude kdy vědět víc než rodička. Ano, ví vše o fyziologii porodu, ale nikdy nepochopí, co se odehrává na duši.
rodila jsem 4x a je to to nejúžasnější když přinesou ten uzlíček do postele .
já jsem dostala své dítě do ruky a poprvé ho viděla za 2 měsíce
jasně záleží kde
MaVy — #13 Tak to je úžasný přístup. Nezáleží to na věhlasnosti nemocnice, ani na velikosti města, ale je to opravdu v tom, jací jsou tam lidé.
Tak mne po císaři nechali tři dny na aru a kojit jsem ji zacala až po 4dnech,do roka a pul,před tím jsem nemela silu ji udrzet
už mám 3 děti a další neplánuji, počkám si na vnoučátka
On si clovek muze prat leccos, nakonec je vse tak, jak si to preje personal. Oni vi, jak cloveka zmanipulovat k tomu, aby si moc nepridelavali praci. Ja jsem rodila planovanym cisarem ve spinalni alalgesii v jedne z tech mensich alternativnejsich porodnic a syna jsem videla na sale a pak za asi 2-3 hodiny pri prvnim prilozeni. Ne ze by to na sale neslo, ale je jednodussi frknout dite do inkubatoru a nestarat se. A jestli prvni prilozeni pomaha prekonat bolest? Aspon me bylo ze zacatku kojeni tak neprijemne, ze se mi u toho kroutily palce na nohou a matka na stejnem pokoji to mela zrovna tak. Dva dny mi ho sestry nosily a kdyby tomu bylo po celou dobu, byla bych rada. U prvniho ditete jako nezkusena prvorodicka bych uvitala, kdyby nebyl rooming-in.
Já rodila 14 hodin a nic,žádný pokrok při otvírání,3 krát jsem omdlela,nakonec mi dali epidural,že mám moc pevné svalstvo a otvírání nejde,všechno dobré,ale nakonec mě z hezké místnůstky,kde jsem rodila převáželi rychle na sál,cestou holili,synovi se omotala šnůra kolem krku,takže císař,když mě po něm vezli ze sálu,syna vedle mě v postýlce to už jsem byla při vědomí,sestra mi hned hlásila,chlapečka jsme na Vás hned položili,aby se přitulil,po třech hodinách k nám chodila sestra a přikládala mi ho,celou dobu byl v postýlce vedle mě a držela jsem ho za ruku a hladila,druhý den jsem mohla vstát a za čtyři dny jsme šli domů,jizva nezanedbatelná a syn nádhera
,podotýkám o ni jsem sestrám nemusela říkat a rodila jsem v Jihlavě
gaba23 — #1 Já byla šťastná, že je to už za mnou. Dítě jsem v první chvíli vnímala jako bonus, který mi zajistí, že už mi lidé přestanou pokládat pitomé otázky: Tak co, kdy už? a manžel se už na mne nebude koukat, jakobych mu chystala překvapení v podobě zlatého vejcete.
řinka — #10 ja jsem to sice nerekla nahlas, ale pomyslela jsem si:"Jezis, ta je skareda, ale co, treba se to spravi."
A spravilo, holt byla po porodu, chudak, cela otekla a flekata.
magic11 — #7 Já jsem zas pronesla
,,ježiš ten je hnusnej''
ale bylo to nejkrásnější a nejvoňavější 
bokul — #2 Plně s vámi souhlasím. Taky si myslím, že je to hlavně o personálu. Taky jsem při prvním kojení v porodnici narazila na takovou krávu, že na ni v životě nezapomenu.
magic11 — #7
Já jsem tedy nejdřív aby mi ho umyli, takového malého "hnusáka" jsem nechtěla
je to snad nejkrásnější okamžik každé ženy
řinka — #4 Škoda, já jsem ho nikdy nezažila. Svoje děti jsem viděla až deset dní po císaři
Pro většinu žen je to asi nejkrásnější pocit na světě a nedá se popsat prostě je