Zatímco existují důkazy, že až na vzácné výjimky je mateřské mléko tím nejlepším zdrojem potravy novorozenců, odborníci se dosud neshodují, jak dlouhá doba kojení je optimální. Nová studie českých a slovenských odborníků se zaměřila na vývoj kognitivních funkcí u dětí v souvislosti s dobou kojení. Vědci sledovali skupiny novorozenců z okresů Karviná a České Budějovice, které se významně liší mírou znečištění ovzduší. Právě ono může mít za následek zpomalený vývoj poznávacích funkcí a chronická respirační a kardiovaskulární onemocnění.
 
„Ve znečištěné oblasti předchozí studie prokázala, že zvýšené koncentrace jemných prachových částic PM2,5 nepříznivě ovlivňují psychický vývoj dětí v 5 letech,“ vysvětluje jeden z autorů studie Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

kojeni.jpg

Foto: Shutterstock

Vliv má délka kojení, znečištění ovzduší i vzdělání matek
 
Do studie bylo zapojeno celkem 147 dětí (80 z Českých Budějovic, 67 z Karviné) narozených v letech 2013 a 2014. Kognitivní funkce vědci hodnotili u pětiletých dětí použitím Bender-Gestaltova testu (BG) a Ravenova testu (RCPM). Kresebný Bender-Gestaltův test (BG) je metoda vývojové diagnostiky percepčně-motorických funkcí a neurologických poškození, která testuje, jak jsou děti schopny nakreslit předložené geometrické obrazce. Ravenovy barevné progresivní matice (RCPM) jsou screeningový nonverbální inteligenční test, který měří pochopení komplexnosti vzorů a schopnost ukládat a vybavovat si informace, tedy schopnost řešit problémy.
 
Z mateřských dotazníků vědci zjišťovali informace o kojení a vývoji dětí. Zjistili, že kojení delší 6 měsíců pozitivně ovlivnilo výsledky obou uvedených testů. „Výsledky naznačují, že plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí,“ říká Radim Šrám. Efekt půlročního a delšího kojení přitom zřetelněji vykázaly výsledky Bender-Gestaltova testu, který měří vizuální a motorické schopnosti. „Lze předpokládat, že delší kojení se příznivě projeví zejména na vývoji kognitivních funkcí u dětí žijících v oblastech s vysokou mírou znečištění ovzduší,“ dodává Radim Šrám.
 
Z výsledků dále vyplynulo, že kvalitu vývoje kognitivních funkcí ovlivnila také úroveň vzdělání matek. Děti matek vysokoškolaček dosáhly výrazně lepších výsledků u Ravenova testu.
 
Na studii se podíleli vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR (Radim Šrám, Barbora Blažková, Anna Pastorková) ve spolupráci s kolegy ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Nemocnice České Budějovice a.s. a Univerzitní nemocnice L. Pasteura v Košicích.
 
Kognitivní funkce (též poznávací funkce) jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, jejichž centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly. Kognitivní funkce rovněž zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací.

Zdroje: Radim Šrám, studie Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, Nmocnice České Budějovice a.s., Univerzitní nemocnice L. Pasteura v Košicích

Reklama