Kojení a české matky

Kojení je prospěšné, přeju všem maminkám, aby chtěly a mohly.

Simba: Mě kojení na veřejnosti taky nepohoršuje, ale asi se budu stydět. Aspoň si zalezu tak, aby na mě neviděli všichni.

Tedy to je diskuze . Tak jen stručně - jsem pro kojení, kojila jsem ráda - tak dlouho jak mi to příroda umožnila, kojení na veřejnosti mne nijak nepohoršuje.

Kájina: Mně to taky připadlo jako Atlas, tudíž nevím, proč se tu ta ubožačka rozčilovala úplně offtopic.

Kájina: No, ale když si klikneš na Lauritin nick, tak uvidíš ten obrázek i větší a spíš to vypadá jako Atlas. Takže mi taky uniká, proč ji Jarka nazvala pánbíčářkou.

landriel - neni to kvuli tomu obrazku co ma Laurita u sveho jmeno?

Jarka: Co je to za pitomost? Jaks přišla na to, že Laurita je pánbíčkářka?

bibi - pokud vim, tak tady se vubec nemluvi o vychove deti,ale o tom zda kojit ci nekojit a kde....

Týna: bezvadny prispevek .

A ještě jedno PLUS - protože patřím do rizikové skupiny žen, která má zvýšenou možnost výskytu rakoviny prsu (maminka měla nádor ještě před přechodem), kojila jsem dlouho také proto, že mi lékažka na mamografu řekla, že dlouhé kojení je jedna z možností zdravé prevence... další je nekouřit, nemít nadváhu apod...

Opravdu mi to nedá napsat do této diskuse, protože jsem kojila bez dvou měsíců tři roky a přesto, že jsem se nijak neomezovala v kojení na veřejnosti, myslím, že 90% lidiček si nikdy nevšimlo, že kojím a myslím, že si myslelo, že jen mám malou k sobě přitulenou.
Dokonce jsme letěli s dcerkou, když jí bylo 20 měsíců do Turecka a přetože jí nijak extra nesedla místní strava, neměla jsem žádný problém, prostě se ve 20-ti měsících na 14 dní opět stala téměř kojeným dítětem (jen doplňeným o ovoce a nápoje a bagety advakrát dušené kuře) a ani v této zemi, kde místí ženy chodí zahalené od hlavy k patě jsem neměla problémy - například na lodi jsem kojila a až potřetí si toho všiml kapitán a nabídl mi vlastní kajutu, abych měla klid (prý od těch jeho řvoucích námořníků).
Také hodně záleží, jak si dítě naučíte, mě se nikdy nestalo, že by se mi dcera rvala pod tričko, prostě když už uměla mluvit, tak se zeptala, jestli by mohla dostat napít a podle možností jsem jí vyhověla, ale pravda je, že když to nebylo nutné, nebo když nebylo možnost kojit v mírném ústraní, tak jsem jí nevyhověla (teď mluvím o věku 18 měsíců a více...). Ke konci (od dvou let výše) dokonce sama přijala kojení jako naše intimní chvilky a nechtěla kojit jinde. Dokonce z ložnice vyháněla syna nebo manžela....
Kojila jsem dlouho PŘESTOŽE jsem ani den nebyla na mateřské dovolené - přestože jsem občas od starší generace slýchala, že to není normální kojit dvouleté dítě - přestože jsem byla občas nucená kojit i za dost pikantních situací (při kontrole dokladů na OSSZ apod), přestože jsem měla dva velké záněty v prsou a od druhého měsíce jsem ztratila mléko z jednoh prsu a kojila jen z toho co zbyl...
Kojila jsem dlouho PROTOŽE jsem byla děsně líná připravovat umělou výživu (a to hlavně v noci),
protože jsem měla pocit, že dávám dceři to nejlepší, protože jsem měla jídlo připravené hned a správně ohřáté, protože mě to nijak neomezovalo a nemusela jsem sedět stále doma, protože jsem se nechtěla po porodu trápit dietami....
Kojila jsem dlouho a PŘESTO mám docela pěkná prsa (a to jsem před 13-ti lety kojila rok ještě jednoho hladovce :-)) a přesto mám ve svých 33 letech 52kg, prsa nehledám v klíně a bříško se nestydím vystrkovat z bokáčů jako každá druhá mladá holka :-)))) - stačilo si k tomu kolotoči kolem dětí a práce jednou týdně zahopsat v tělocvičně nebo u videokazety, přesto je dcera samostatná víc, než jiné nekojené děti, protože to myslím je hlavně v přístupu k dítěti, ne v kojení samém....
Kojila jsem dlouho a PŘESTO z toho nedělám vědu a nikomu nic nevnucuji, protože jak to tu už zaznělo - každému co jeho jest....

Týjo...kdybych se měla řídit Karin, tak mám dítě možná tak v šedesáti
No raději budu bez toho auta, než bez mrňat
Na veřejnosti jsem kojila jen jednou - na koupališti. Mám kamarádku, která je nucena dítě taky semtam nakrmit venku a kde jinde v zimě, než třeba v cukrárně. Ale ještě nikdy jsem nezahlídla ani kousínek prsa, takže nevím, co by mě mělo pohoršovat. Asi ti puritáni tady mají jiné představy o tom, jak vůbec kojení vypadá a jak se kojí.

Mánička: Asi jsem se spatne vyjadrila, ja nejsem proti kojeni kdekoliv (ani v restauraci) - alespon jsem se to tak snazila napsat. Jen zalezi na tom jak to ktera urcita maminka poda. Jak pises ze kdybych se pri tom divala na tebe tak bych mozna ani nepoznala ze zrovna kojis - tak by to podle meho mohlo (melo) byt. Ale vsechny maminky nejsou jako ty (to jsem taky myslim psala). Jako tu nekdo uvedl ze nekoho pohorsuji milenci vyjadrujici si lasku na verejnosti, tak ja chapu kojeni jako hrozne hezkou, ale svym zpusobem intimni vec mezi maminkou a miminkem. A vubec mi nevadi pohled na kojici maminku jak je treba popisuje ClarCa, ale mam zvlastni pocit kdyz se setkam s maminou ktera nema potrebu si to soukromno udelat a proste se pomalu cela odhali do pasu a je to, kouknete se vsichni na me jak ja kojim. A nejsem sama kdo nad takovym chovanim krouti hlavou. Restauracka kde delam je soucasti hotelu zamereneho na rodinnou rekreaci, vsechno je tu tomuto ucelu uzpusobeno takze deti a kojicich mamek tu mame dost a dost. A vsichni kdo v restauraci jedi maji svuj pokoj a moznost si najit 100 klidnych a prijemnych mist (stul v rohu restaurace, ruzna odpocivadla, venku u bazenu, na lavicce - a kdekoliv jinde) kde nebudou ruseni a ten okamzik si vychutnaji lepe. A valna vetsina se tak chova, je to bezna vec. Ale ne vsechny. Asi ti se svym nazorem pripadam divna, mozna mam sama problem. Ale ja se citim tak divne kdyz nesu jidlo ke stolu kde je mamina cela odhalena (tech decentnich se to netyka, ty jen vyvolaji mily usmev na rtu - jak rika Lora je to krasne a nezne). Mam pocit ze jim nasilne zasahuju do soukromi a neni mi to prijemne. Treba se to zmeni az budu sama kojit - zrejme taky vsude jak to situace bude vyzadovat, ale pokud to pujde budu vyhledavat soukromi.

Mánička: Asi jsem se spatne vyjadrila, ja nejsem proti kojeni kdekoliv (ani v restauraci) - alespon jsem se to tak snazila napsat. Jen zalezi na tom jak to ktera urcita maminka poda. Jak pises ze kdybych se pri tom divala na tebe tak bych mozna ani nepoznala ze zrovna kojis - tak by to podle meho mohlo (melo) byt. Ale vsechny maminky nejsou jako ty (to jsem taky myslim psala). Jako tu nekdo uvedl ze nekoho pohorsuji milenci vyjadrujici si lasku na verejnosti, tak ja chapu kojeni jako hrozne hezkou, ale svym zpusobem intimni vec mezi maminkou a miminkem. A vubec mi nevadi pohled na kojici maminku jak je treba popisuje ClarCa, ale mam zvlastni pocit kdyz se setkam s maminou ktera nema potrebu si to soukromno udelat a proste se pomalu cela odhali do pasu a je to, kouknete se vsichni na me jak ja kojim. A nejsem sama kdo nad takovym chovanim krouti hlavou. Restauracka kde delam je soucasti hotelu zamereneho na rodinnou rekreaci, vsechno je tu tomuto ucelu uzpusobeno takze deti a kojicich mamek tu mame dost a dost. A vsichni kdo v restauraci jedi maji svuj pokoj a moznost si najit 100 klidnych a prijemnych mist (stul v rohu restaurace, ruzna odpocivadla, venku u bazenu, na lavicce - a kdekoliv jinde) kde nebudou ruseni a ten okamzik si vychutnaji lepe. A valna vetsina se tak chova, je to bezna vec. Ale ne vsechny. Asi ti se svym nazorem pripadam divna, mozna mam sama problem. Ale ja se citim tak divne kdyz nesu jidlo ke stolu kde je mamina cela odhalena (tech decentnich se to netyka, ty jen vyvolaji mily usmev na rtu - jak rika Lora je to krasne a nezne). Mam pocit ze jim nasilne zasahuju do soukromi a neni mi to prijemne. Treba se to zmeni az budu sama kojit - zrejme taky vsude jak to situace bude vyzadovat, ale pokud to pujde budu vyhledavat soukromi.

PS - všechny restaurace jsou tu ze zákona nekuřácké... takže mimi v hospodě (a mimi krmící se v hospodě) je opravdu běžným jevem...

téměř výhradně obědvám v zeleninovém baru, který je takovým slezištěm mamin. V okolí si nakoupí, v baru si dají nějakou baštu (dá se sedět i venku) - no a většinou některá z nich při tom i kojí... holky mají většinou takovou dečku přehozenou přes rameno a přes mimi, těžko říct, která z nich kojí a která jen uspává mímo - pokud by to člověk teda nestudoval nějak pečlivě a z blízka... Musím říct, že chuť k jídlu mi nikdy nezkazily....
Akorát jednou, to když se uprostřed restaurace nějaká žena (ne z nějaké maminkovské party, byla tam s manželem) přehodila přes sebe (přes hlavu) jasně modrou deku.... určitě upoutala víc pozornosti než všechna "odhalená prsa" za celý rok... takové to "hlavně nenápadně" často nadělá víc škody, než normální přirozený počin...

Karin, tvého manžel teda lituju... mít na krku takhle bojovnou semetriku, a přiskočit s přistaveným autem na každé písknutí rozmazlené princezničky.... to teda musí bejt žrádlo...

Karin: nedá mi ještě jednou nereagovat na téma auto - došla jsem k tvému přesvědčení, že kdo nejezdí autem z ekologických důvodů, tak jenom maskuje to, že na auto nemá... Ha, ha, ha, my máme tři - firemní, benzín můžeme s klidným svědomím zakamuflovat v účetnictví, ale stejně: pokud nemusíme, tak autem nejezdíme. Na delší cesty dáváme přednost vlaku, po Praze metru... Auto využíváme opravdu jenom tehdy, když potřebujeme převézt objemné věci nebo když jedeme někam, kam je hodně špatné spojení.

Karin: nedá mi ještě jednou nereagovat na téma auto - došla jsem k tvému přesvědčení, že kdo nejezdí autem z ekologických důvodů, tak jenom maskuje to, že na auto nemá... Ha, ha, ha, my máme tři - firemní, benzín můžeme s klidným svědomím zakamuflovat v účetnictví, ale stejně: pokud nemusíme, tak autem nejezdíme. Na delší cesty dáváme přednost vlaku, po Praze metru... Auto využíváme opravdu jenom tehdy, když potřebujeme převézt objemné věci nebo když jedeme někam, kam je hodně špatné spojení.

Nevim jestli , kdyz mate ditko musi byt na prvnim miste. Mam spoustu znamych, ktery auto nemaji a zijou. Ja auto mam, ale nekdy taky deti vytahnu na prochazku a pak jedem trolejbusem a mate videt, jak je ditko stastne. Dokonce jsme vlete delali jen pro deti jizdu vlakem a meli jste videt, jak deti byli stastny. A jezdil i muj tehdy 4.mesicni . Protoze me to nak neomezovalo, kdyz mel hlad, jidlo jsem mela vzdy pri sobe. A nechat ho hlidat, to neslo on ji podle sebe a ne podle schematu jez po trech- ctyrech hodinach, To by jsme zkoncili hned v porodnici. I ted ma svuj rytmus. Takze kdyz byl plne kojen, tak proste musel vsude se mnou a se sestrickou, kterou jsem kvuli tomu, ze jsme meli druhy neomezovala a nezavirala doma, proste maly vsude s nama cestoval. Vlete dokonce byl i v Legolendu. Abacha na to, kdyz jsou dve a preci byste chteli kojit doma, tak tu samou cestu co chodite budete chodit kazdy den jinak, takze jednou jsme tu samou cestu zvladli za hodinu podruhe za tri.
Kojeni je pro me proste prirozenost a hlavne velka pohoda. A co se tyce supermarketu, tak tam uz v nekterych jsou udelany specialni mistnosti.

Karin: Docela se bavím tvou představou cestování Auto máme, já mám řidičák, ale stejně bych nesedla za volant auta s dítětem - minimálně v Praze. Cestování MHD mi nevadí, po povodních to bylo sice trošku komplikoané, ale jinak díky metru mám kolikrát rychlejší přístup kamkoli, než vyjíždět autem, stát v zácpách a ještě hledat místo na zaprkování...

Nákupy si obstarávám sama - manžel má tak časově náročnou pracovní dobu, že by je prostě nestíhal a nutit ho jezdit přes celou Prahu do nonstop hypermarketů mi nepřipadá optimální. Naopak, v jeho pracovní sezoně jsem ráda, když se mi občas přinutí ho přesvědčit, že taky někdy potřebuje spát... Teď přes zimu se cítím jak v ráji, protože práce mají minimálně, tak mi všechno vynahrazuje a například já už ani pomalu nevím, jak vypadá dřez na nádobí

Jinak když bylo mimi úplně malé,kojila jsem taky po hodině, později i dvou až třech, ale do půl roku to tak nějak méně často nešlo. Odstříkávat mléko do lahviček mi připadalo zbytečně riskantní z hygienického hlediska (lepší množení bakterií).

A z baráku jsem holt chodit musela, a to kolikrát opravdu třeba i na půl dne - vedu manželově firmě účetnictví a k mým pracovním povinnostem holt patří i jednání na úřadech...