Nemůže si vynachválit dress code svého manžela, který sice pracuje pro mobilní operátory po celém světě, ale jeho jediným akceptovatelným oblečením, již od střední školy, jsou černé džíny a šedivá mikina.
Milá ženo-in, můj momentální dress code jsou tepláky a tričko s fleky od mrkve, brokolice a špenátu. Mám doma dvě malé děti a podle toho to vypadá. Nicméně, pořád miluju sukně, a tak než přijde manžel z práce, namaluju se a vezmu si něco slušnějšího ;-) I když občas pochybuju, že si toho vůbec všimne....
Povoláním jsem úředník ve státní správě. Když jsem chodila do práce, nosila jsem téměř výhradně sukně, nějak nemám ráda „slušňácké“ kalhoty, takže raději boty na podpatku a nějakou pěknou sukni s tričkem či halenkou.
Nejlepší zážitky mám ale svým mužem, který pracuje na různých projektech, nejčastěji pro mobilní operátory po celém světě. Jeho dress codem a vlastně jediným akceptovatelným oblečením, již od střední školy, jsou černé džíny a šedivá mikina. Kdyby mohl, tak jde v džínách obhajovat i disertaci... Sice se snažím ho trochu obléknout, ale nejedna čtenářka mi jistě dá za pravdu, že s některými chlapy se prostě nehne.
Jednou šel na externí jednání v šortkách a trekingových sandálech. Na mojí výtku, „to snad ne, miláčku“ mi odvětil, že si vezme tričko s límečkem s tím, že je programátor a ti běžně chodí v šortkách a odkráčel.
Když letěl na jednání do Afriky, nedorazil mu kufr a můj muž i jeho kolega skončili mezi africkými bussinesmany v kvádrech pouze v kapsáčích, teniskách a tričku. Po únavném mnohohodinovém letu si umím představit ten odér linoucí se nejen z trička...
Když pracoval v Dubaji, jednou se vydal do práce v kalhotách do půli lýtek. A bylo mu velmi jasně naznačeno, že takhle tedy ne, přípustné byly pouze kalhoty dlouhé. A to bylo asi jedinkrát, kdy do práce chodil opravdu slušně, v kalhotách od obleku a v košilích.
Na druhou stranu, já si na jeho džínovotričkovou módu nemůžu stěžovat. Koho by bavilo žehlit každý týden 5 košil? Takhle je to i pro mě jednodušší....
paviocko
Váš manžel musí být asi hodně vážený a sebevědomý, takže si proti jeho oblečení nikdo nedovolí říct ani popel. Zkrátka, kdo umí, umí.
Co nám k dnešnímu tématu napíšete vy, milé ženy-in? Jaké máte zkušenosti s profesním oblečením? Musely jste někdy dodržovat dress code? Co to obnášelo? Napište nám naredakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
taky mám programátora a taky mám 5 košil týdně
ale já žehlím velmi ráda...napočítala jsem ve skříni kolem 30 košil...mikiny jen 2 
a trika má jen na doma nebo na sport 
paviocko — #6 prostě ajťácký sympatický styl....
Eliana — #5 To ten můj taky ne. Džíny má kvalitní a místo šedivé mikiny už se mi ho podařilo narvat alespoň do velmi pěkné fleesovky :-D A když nosí šortky, tak zmíněné 3/4 do půli lýtek...
Milanka — #4 však muž nechodí ve vytahaných věcech a plandavých kraťasech
Pracovala jsem v zahraničním obchodě. Byla jsem zvyklá, že muži chodili do práce v oblecích a kravatách. V létě mohli kravatu vynechat a při jednání si svléknout sako. Já sama jsem chodila většinou v sukni, vyjímečně černé pěkně padnoucí kalhoty, ale vždy halenku a denně jinou, v parných dnech hezké tičko a v chladnějších dnech svetřík. Boty jenom na podpatku i kozačky. Můj muž též chodil deně v obkleku a košil bylo někdy za týden i více, než pracovních dnů. Syn je také programátor, ale v kraťasech do práce nechodí. V minulém zaměstnání musel mít košili a nějaké slušné kalhoty. Koupil si pěkné černé rifle a s košili a sakem to vypadalo dobře. Změnil firmu a tady může nosit trička i rifle, ale nic vytahaného, musí vypadat slušně. Jak se oblékat do zaměstnání je věc a tolerance zaměstnavatele a jistě taky člověka samého.
Eliana — #2 On mi tvrdí, že takhle chodí oblíkaní všichni :-) Takže na tom něco bude :-D
jééé, tak to mám s mým programátorem taky, ajťácký trička a kraťasy to je denní chleba, k tomu ještě stylovou mikinu...ale když jde na jednání tak to ho vyfiknu, rozhodně ho nepustím jinak než v košili, slušných kalhotách a botách
"Koho by bavilo žehlit každý týden 5 košil":o) mě rozhodně ne, nicméně doma mám policajta a ty jejich košile bych nepřála nikomu. Je to za trest:o)