Tož toto je náš kocúřisko, který sa menuje "Ucho". Už bude mět dva roky, ale fňágat (mňoukat) sa nenaučil dovčilšku - šak si dojdite poslechnút. Zprvu sa Vás možná bude trochu bát, ale pak sa od Vás neodlepí a eště Vám na hadříkách nechá pár chlupú. Je to mazel, jakého sme snáď doma eště neměli. Ale to jeho fňágání je přeca enom k nečemu dobré. Člověk si s ním aspoň krapet povykládá. No fakt! Toťkaj sem přifrčala z dovče na Ukrajině a pak hnedkaj odfrčela za službú k Olomúcu, tož mňa Ucho nevidělo, pravda, takové 3 týdně. No, to ste měli slyšet tu uvítací ceremoniálu z jeho tlamky. Jáj, šak mně enom kútky cukaly smíchem a už sem ho měla pod pažú a drbkala za ušiskama. To víte, že bylo dlúhého vykládání na obouch stranách.

u

Tož toto je teda on - našeho dvora šampion  

S přátelským pozdravem "Babča"

Nám se Ucho moc líbí, možná se naučí mňoukat takovým krásným nářečím jako jeho panička Babča.

Reklama