Tak nám naše drahá a milované šéfová odjela na hory. Přejeme jí to, samozřejmě, z celého srdce. Už si od nás potřebuje odpočinout :). Jistěže naše pracovní povinnost nepovolí ani za její nepřítomnosti. Tedy, alespoň ne příliš… Ehm… Pokusíme se, aby si toho, že jsme se flákali, nevšimla, až se vrátí :).

Tak to zkrátka čas od času bývá. Když šéf zmizí, i ten nejmilovanější a nejoblíbenější šéf, výkonnost a disciplína trochu povolí. Ne všude, samozřejmě, ale na většině pracovišť. A nejinak je tomu i v případě, že rodiče na víkend nebo i na delší dobu odjedou a nechají dítka doma. Takový přírodní úkaz, jako je domácnost bez kocoura, je vhodnou příležitostí pro myši. A pro mejdany.

To jenom mně odjeli rodiče na měsíc do Ameriky zrovna před maturitou, takže místo bujarých oslav jsem proměnila jejich ložnici ve skladiště papírů a knih… Přesto se mi povedlo vykoledovat si stížnost od sousedů – v rámci navození lepší učební atmosféry jsem si totiž pouštěla jednu desku Vysockého za druhou. A kdo zná tohoto interpreta, ten ví, že se nepouští potichu.

Přesto jsem samozřejmě byla svými známými a kamarády obšťastněna řadou „mejdanových“ historek. Poslyšte nyní tu „nejdrsnější“, která už dávno vstoupila do kategorie urban legends.

Čistotný hoch
Jirkovi rodiče opustili rodinný domek se zahrádkou na celé čtyři dny, a tak se Jirka, jak jinak, rozhodl uspořádat pořádnou „kalbu“ se svými kamarády. Partička oscilovala kolem osmnácti let, a tak není divu, že alkohol tekl proudem. A vzhledem k dlouhodobější rodičovské nepřítomnosti se celá oslava protáhla na tři dny. Čtvrtého dne k poledni se Jirkovi kamarádi, celí pobledlí a značně vyčerpaní, začali opatrně vytrácet. Nastal čas sčítat škody. Tedy nastal by, kdyby se Jirka, kterého přátelé radostně nalévali vším možným, aby jim snad přehnanou úzkostlivostí nebránil v zábavě, dokázal probrat. Nedokázal.

Když Jirka toho večera otevřel oči, čekalo ho nemilé překvapení. Ležel na podlaze obývacího pokoje, na nehezky potřísněném perském koberci, a na už očištěné sedací soupravě si jeho otec četl noviny. Jirka se pokusil nenápadně odplížit, ale protože měl na levé noze květináč s oblíbenou pokojovou květinou své matky, nezdařilo se mu to. Otec zvedl hlavu od Mladé fronty a probodl syna káravým pohledem.

„Víš,“ zahájil svůj dlouhý monolog, „tu kytku bych ti i odpustil. Stejně se mi nelíbila. Koberec dáme do čistírny, v tom taky není problém. Ty moderní motivy, které někdo přimaloval na krajinky strýce Josefa, lze dokonce označit za výrazné zlepšení. Porcelánový servis po babičce stejně zabíral místo. Ale zajímalo by mě, kdo byl u nás v ložnici.“
Jirka rozpačitě polkl a pokrčil rameny.
„Musí to být totiž náramně čistotný hoch,“ pokračoval otec. „Když už dospěl k závěru, že je naše postel WC, neopomněl nejprve zdvihnout a posléze spustit prkýnko – vydělal se hezky úpravně pod peřinu i přehoz, takže maminka to překvapení objevila, až když uléhala.“

Tolik tedy k jednomu poněkud nepodařenému mejdanu a jeho následkům. O tom, jaké byly následky pro Jirku, již příběh nevypráví, stejně jako není známo, kdo byl oním „čistotným hochem“. Myš nebyla přichycena kocourem při činu. Pokud tedy viníkem nebyl přímo Jirka :).

Co se změní u Vás na pracovišti, když šéf odjede na dovolenou?
Víte, jak se chovají Vaše děti, když odejdete z domu?
Jak jste se jako dítě chovala Vy?
Pořádala jste „mejdany“, když rodiče někam odjeli?
Jak to dopadlo? Znáte nějaké mejdanové historky?
A co když se rodiče nečekaně vrátili?
Nebo šéf na pracoviště?
Připravilo Vám Vaše dítko nebo domácí mazlíček doma „překvapení“?
Jak jste reagovala?

Napište nám o tom, jak „myši měly pré“ a o nečekaných návratech „kocourů“ na redakce@zena-in.cz! Nejlepší příspěvek odměníme! Můžete poslat i fotku následků „myšího“ řádění :)!

Reklama