Nechcete – nebo nemůžete – se od svého domácího mazlíčka odloučit ani po čas dovolené? Pokud jste si jistí, že vaše zvířátko cestování zvládne, není problém vzít ho s sebou.
Pokud jezdíte jen po „vlastech českých“, je na vás, jak budete svého pejska či kočičku přepravovat, aby vám cestou zvířátko neuteklo.
Pokud však jedete za hranice, čeká vás spousta povinností. Nesmíte zapomínat na pravidla, která si jednotlivé státy pro tyto případy stanovují.
Jaké doklady mazlíkovi přibalit?
„Na cestu do Evropské unie musí být zvířecí pasažér vybaven Mezinárodním průkazem pro malá zvířata, tedy jakýmsi cestovním pasem. Ten nyní nahrazuje dřívější mezinárodní očkovací průkaz a získáte ho u schváleného veterináře,“ řekl Ženě-in MVDr. Jiří Kuna ze Státní veterinární správy ČR (SVSČR).
„Seznam odpovědných lékařů, kteří mají oprávnění zvíře před cestou ošetřit a vybavit potřebnými doklady, je k dispozici na všech okresních a bývalých krajských veterinárních správách v místě bydliště majitele zvířete. Poplatek za vakcinaci a za vystavení dokumentů si každý veterinář účtuje podle svého sazebníku,“ vysvětluje další postup doktor Kuna.
| Co nesmí zvířeti chybět • každé zvíře musí mít také identifikační označení – tetování nebo čip – a platné očkování proti vzteklině • některé státy rovněž vyžadují i sérologické vyšetření protilátek proti vzteklině • ve vlastním zájmu si zařiďte ošetření proti vnitřním a vnějším parazitům, abyste si z cesty nepřivezli nežádoucí „kamarády“, ošetření musí být potvrzeno určeným soukromým veterinářem (v pasu musí být zaznamenáno datum a hodina ošetření, název přípravku a výrobce) |
Veterinář by vám měl poskytnout další informace o možných rizicích, která na vašeho čtyřnožce (andulky či rybičky asi nepovezete) v konkrétní zemi čekají.
Pokud navštívíte se zvířetem země mimo EU, musíte oslovit sami příslušné veterinární správy a zjistit si, co budete k cestě potřebovat.
„Jde o zhruba 190 zemí, kam lze se zvířaty vycestovat, ve kterých platí individuální pravidla,“ říká Jiří Kuna. „Když jedete s cestovní kanceláří, měla by vám podmínky a požadavky na přepravu zvířete zjistit samotná cestovka,“ řekl Ženě-in zástupce SVSČR.
Všechno, co potřebujete vědět o cestování psů, koček a také fretek do zahraničí, najdete na stránkách Státní veterinární správy: www.svscr.cz nebo se dozvíte na telefonních číslech: 227 010 127, 227 010 146, 227 010 184.
Zbývá už jen popřát šťastnou cestu!
Cestujete na dovolenou s domácími zvířaty? Jak cestu snášejí? Neobáváte se cizího prostředí, ve kterém by se volně pobíhající zvíře mohlo snadno ztratit?
Nový komentář
Komentáře
což o to, já bych se i odloučila
Hafana (zlatého retrievera) na dovolenou berem (sehnat hlídání pro
dá už takhle práci 
). Vloni to bylo Chorvatsko a zlatíčko dokázalo celou cestu (cca 19 hodin) prochrnět - když jsme zastavili na pauzu,tak jsme ho prakticky museli budit, aby se šel alespoň vyvenčit 
. Že by se ztratil, to ani ne, spíš se bojím cizích volně pobýhajících psů a nepořádku, na který by mohl nalítnout a zranit si tlapku 
K tomu cizímu prostředí jednu poznámku - na volno pustím jen poslušné zvíře a to ještě pouze tam, kde předpokládám, že se nic nemůže stát.
Vadí mi spousta volně puštěných psů, kteří se toulají sami nebo prostě jen neposlouchají své pány a těm je úplně jedno, že jejich pes otravuje (v horším případě napadá) jiné zvíře.
S naším americkým kokršpaněl cestujeme poměrně často a rádi. Letos mu bylo 8 let, na dovolenou jezdíme
dvakrát za rok (kratší víkendové pobyty v tom nepočítám), z toho jednou k moři a jednou tady v ČR nebo na Slovensko. Spokojenost na obou stranách. 
Rád cestuje od štěněcího věku.
Pes jezdí rád i vlakem a autobusem, to má nasazený náhubek. Měli jsme ho i na projížďce na loďce po Seči, evidentně mu jakýkoliv dopravní prostředek nečiní problém. Naopak, pokud se balí tašky a kufry, ví, že se někam jede a že se bude něco nového dít.
ne, necestuji a kdyz jo tak ve vlaku nahubek a v autě vzadu ale nemame to radi
S kočkou zásadně necestuji... Stresuje ji pouze krátká pěší cesta k vetrináři v přepravce. Je pro ni příjemější, když zůstane doma a někdo ji navštěvuje a krmí...
Kocoura nechávám doma, protože je šílený z každé změny (v autě je ale v klidu), kočku beru s sebou. Kam nesmí kočka, tam nechci já
U nás fungují celkem slušně psí i kočičí hotely, znám paní, co jeden provozuje i lidi, co tam zvířátka odkládají a je to oboustranná spokojenost
Kdykoli jsme vezli kočku, neměla chvíli stání a neustále něco povídajíc korzovala po celém autě včetně hlavy řidiče (kočičí klec na ty 2 cesty ročně k veterináři nevedeme).
-S našim psíkem cestujem jen tam, kde musíme být nutně přes noc(třeba k paní mámě
)
- máme křížence kokršpaněla a pudla a je to hrozný, celou cestu nám řve
- Do prostředí, kde volně pobíhají zuvířata bych ho nikdy nevzala, hned by utekl za nějakou čubinou, je to takovej malej zmetek
Ne.
Mám dva velké psy, pět koček, králíka a osm slepic. Do kufru je nenarvu a pod sedlalo taky ne. Jak by snášeli cestu (nebo cestou?)jsem nezjišťovala.
Neobávám se. Zatím se vždycky drželi u toho, kdo je krmí...
Zásadně ne.
Špatně.
Náš kocour se umí ztratit i doma.
1)ano, se psem a s marťanem
2)dobře, jen ten druhej občas krafe, ale zas je užitečnej, protože může řídit
3)neobávám - čuba volně nepobíhá, nadto se domluví anglicky
auto nemáme a na motorce se kocourovi nelíbí
Na motorce kufr není a cpát ho pod sedlo by mi přišlo nehumání
1. ano
2. vetsi pejsek miluje jizdu autem, nacuhuje z okynka a mava usima. mladsi pejsek to radsi prospi, zadny nadseni neprojevuje
3. uz se nam to jednou stalo, ale dobre to dopadlo.
(1) Jo.
(2) Pes spí, kočka kouká z okna a držkuje.
(3) Pes už není takový lovec a nadhněč, co býval, takže vesele artriticky popajdává v dohledu a taky se dá dohnat. Kočka je vnitřní a ven se spíš bojí, takže je hlavní nevykopnout ji omylem ze dveří.