Kočka má tak propracované a rafinované donucovací metody vůči člověku, že my je vlastně ani jako nátlak nevnímáme.
Kočky nás nejčastěji nutí:
- netrestat je za provedené rošťárny
- nakrmit je
- pohrát si
Prvním a dle mého názoru zásadním donucovacím prostředkem jsou OČI. Oči kočičí, kterým nelze odolat, ovšem taky lze z nich mnoho vyčíst.
Kočka může provést prakticky cokoli a když se na vás podívá pohledem neviňátka: „Já jsem to ale neudělala schválně, já si jen hrála…“ tak ji prostě nemůžete drasticky potrestat i když jste to původně zamýšleli. To jsou nehody, které Kočka doopravdy udělat nechtěla.
Pak existují nehody, pro které sedí lépe název „schválnosti“. Provedená lumpárna je jen předehrou k další hře. Nejlépe hře na honěnou. Tak rošťácký obličej, který dokáže Kočka vykouzlit, dokáže v této situaci člověka naprosto rozlítit.
Ovšem podotýkám jednu velice důležitou věc – tato situace alespoň u nás nastává, když ignorujeme Kočičí nátlak – pojď si hrát. Pak začne provádět všechno pro to, abychom si jí všimli a stoprocentní účinek má ničení nábytku, zařízení bytu, kytek a neustálé lezení tam, kam nesmí. Takže tohle lumpačení beru jako svoji chybu. Kdybychom si s tou šelmou hráli, nemusela by být ta překrásná palma zlomená…..
Nátlaku ohledně krmení odoláváme jen velmi těžko. Tak lítostivé oči, které se na nás dívají s nebetyčnou trpělivostí nelze přehlížet. Je ovšem pravda, že existují Kočky, které nemají tu trpělivost a při nevyhovění jejich požadavku se urážejí a máte to…
Nátlak, který se týká pobízení : Pojď si hrát, má různé podoby. Kočička vás sleduje, kudy chodíte tudy na vás hází příšerné obličeje, pomroukává a různě na vás číhá. Pak cválá kosmickou rychlostí pryč, aby vzápětí vám byla opět v patách s hrozivým obličejem.
My máme pravidelně sbírku hraček v posteli večer před spaním. V průběhu večera si naše Kočka vybere hračky, se kterými si chce hrát před spaním a ty si nanosí do ložnice. Úžasné jsou pískací myši, na které si nic netuše sednete nebo lehnete…..
A tak máme v posteli míčky, myšky, mávátka s pírky, pírka samotná, soletky ukradené ze stolu, korkový špunt a různé pentle. Pak si přijdu lehnout a chci spát. Ale kdepak, Kočka již sedí na druhé půlce postele a sleduje mě upřenýma očima, které zcela nekompromisně žádají hru!
Poslední donucovací metodou je zoufalé kňourání, kterým si dožaduje naše číča pobyt venku.Ve valné většině mu podlehneme, protože to vypadá, jako že ji strašně trápíme. Když nepodlehneme, pak nastane ničení koberce. Takže zase vyhraje Kočka… A pak má mít člověk doma nějaký respekt!
Nový komentář
Komentáře
Jako kdybych četla o našem malém a heboučkém modrookém lumpíkovi
Jsem ráda, když mě můj kocour nechá vyspat. Takové to bylo zlatíčko! A poslední dobou se baví tím, že kolem čtvrté hodiny v noci s rozběhem vráží do dveří ložnice. Kretén...
Jo můžeme být rádi,že nás kočičáci nechají bydlet s nima.
A já mám doma tu světlou na horní fotce.Při určitém dopadu světla je skoro starorůžová,proto se ta barva jmenuje lila.K tmavé dřevěné podlaze jsem si nemohla vybrat lépe-chuchvalce chlupů jsou aspoň pořádně vidět.Vysavač je můj dobrý kamarád.
Manx: Když potřebujou nahnat stránky, často každou jinou barevnou varietu britky, než je modrá, uvedou jako samostatné plemeno. Knížky se většinou překládají a autoři jsou Amíci. Plemenné standardy jsou přitom u nás jiné. Je to bordel a mystifikace
Manx: jestli chceš potkat ztřeštěné peršanky, tak zavítej k nám
...jinak děkuju za vysvětlení...
Manx: Britka vs. ruska - britka je tak klidná, že nechápu, jaké plemeno může být klidnější (línější). Mám dvě, tak to musím vědět.
Ruska je údajně ne taková "hromdopolice". Jo, a má zelené oči, což se z britek toleruje jenom u stříbřitých variant. Pokud si dobře vzpomínám...
Bengálku mít doma můžeš, ale potřebuje systém šplhadel a prolézaček. Říkal mi to na výstavě jejich chovatel.
Landriel: britská je z nich taková nejrobustnější,s kulatou hlavou-ty druhé 2 bych od sebe spolehlivě nerozeznala(možná podle tvaru hlavy-ruská má dost protáhlý čenich, nebo podle uší )
Odemětobě: pořád netuším, jaký je rozdíl mezi ruskou, britskou a kartouzskou kočkou...
Manx: mě se Fabián taky drží předníma packama kolem krku, ale nejen když se bojí, ale někdy i když se chce mazlit...je to takový umazlený zlatíčko, čičinka se zdaleka tolik nemazlí...
Manx: mrkni na www.radyptakaloskutaka.cz,tam by mělo něco být
Landriel: taky takhle funguju přes zimu-mám neplacenou funkci vrátného.Jinak visí za drápy v dřevěném rámu.Po 2 zimách je jak řešeto.
Barunka: děkuji Barunko,večer sprdnu tchýni,že mi podala mylné informace.Takže RUSKÉ jsou lepší než BRITSKÉ?
Manx: naše čičiny byly zvyklé mít celé léto otevřené na terasu a volně přecházet z baráku ven a naopak. Teď nastala zima, takže zavíráme, a oni z toho mají, chudáci, zřejmě šok - kocour mňaňčí, že chce ven, ale sotva ho pustím ven a zavřu za ním, tak se otočí a mňučí zase, že chce dovnitř. Skvělá schíza...
Odemětobě: V neděli chovatelka chválila kočky RUSKÉ!!
Sisinka: to asi mame stejnou kocku
gerda: hajlovala...
Taky sežere třeba dva dny starou chcíplou masařku
To kočička myši jen zabije, ale většinou je nežere, jen občas. Ale zajímavé je, že normální kočky sežerou myš celou, ale ty moje peršanky normálně nechávají střeva...
To on kocour není rozmazlený, spíš mlsný a pažravý - manžel mu říká "popelnice". Teď jsem je vypustila ven a on okamžitě sežral půlku myši, která zbyla na terase od včerejška...
Kazalin: no jo, kocouři. Kočky jsou chytřejší nebo opatrnější. I když... ta naše loudilka klidně skočí na sporák, na ledničku - ta si taky nedělá starosti. Venku by asi nepřežila, nebojí se ničeho.
Děkuji všem za důvod k hurónskému smíchu.Naše Sára se netře,maso loudí,přiběhne jen na cinknutí mikrovlnky.Tvrdohlavá,až to hezké není.Že si chce hrát dá najevo ocasem prohnutým do oblouku.Poslední dobou je strašně líná,sice se rozběhne za hračkou,ale šťouchnout do ní packou a pokračovat,to už je moc práce.
Landriel: máme dvě kočky. Jedna se tváří decentně, i když vím, že má děsnou chuť na to, co právě krájím. Ale ta druhá je tak rozmazlená, že se vytahuje packou až na linku, mává s ní, jako by hajlovala a přitom mi ještě stíhá hlavou drcat do nohy. Té musím dát očuchat všecko, co krájím. I kdyby to měla být cibule. Všecko chce oňuchat, jinak by nevěřila, že to není k žrádlu a pro ni.