Milá redakce,
vzhledem k tomu, že se na vašich stránkách objevuje hodně kočkomilů, rozhodla jsem se podělit se s nimi o výsledek jednoho „kočičího SOS“ ze Ženy-in.
Zhruba měsíc zpátky jsme koupili rodinný domek, který jsme začali rekonstruovat. Brzy se ukázalo, že je již obsazený hejnem myší a potkanů, kteří si tam za dva roky, co byl dům prázdný, přivlastnili domovské právo.
Máme sice dvě kočky, ale obě odmalička bytové a rozmazlené tak, že střetnutí s první myší by pro ně mohlo skončit hysterickým záchvatem nebo přinejmenším pořádným šokem. Nezabrali ani psi, boxerka a border terierka po loveckých předcích. Když jsem, ne příliš v souladu s loveckou etikou, musela dotěrnou myš lezoucí do pokoje, kde jsme spali, uhonit a umlátit klackem, to vše za slastného pochrupávání obou psů, padlo rozhodnutí, že pořídíme venkovní kočku.
Měl to být dospělák, nejlépe ostřílený mazák z útulku, prostě venkovní kočka, která by nepřidělala příliš starostí a myši protřídila. To bych ale nesměla číst výzvu uveřejněnou na vašich stránkách, popisující kotě, které naléhavě hledá domov. Ustoupili jsme tedy co do stáří kočky, ona přece vyroste a do rodiny nám od milující zachránkyně přišlo spolu s výbavičkou krásně vymazlené černé kotě, pojmenované Mojito.
Odvezli jsme ho do domku, kde okamžitě předvedl svůj lovecký instinkt. Zvládl ulovit jednoho elektrikáře, dva kabely, tkaničky od dvou párů bot, několik pavouků a nakonec, jako zlatý hřeb, došlo i na první myšku. Po jejím ohledání sice bylo jasné, že ji nezakousl, ale udolal svou hravou povahou, ale i tak mu budiž tenhle úlovek ke cti. :o))
Uběhlo několik dní a všechno je jinak. Mužský, který důrazně prohlašoval, že další kočku pouze venkovní, začal nenápadně nadhazovat, že by se kocourek mohl zatoulat pod auto, v zimě že by mu byla i v přístavcích a stodole určitě zima a že tři vnitřní kočky vlastně nejsou o moc horší než dvě, syn do toho objímaje kočičáka dělá smutné oči a já, já jsem ve skrytu duše moc ráda, že jsem s tím nemusela začít já. Přála bych všem němým tvářím, které se na vašich stránkách objevují pod hlavičkou SOS, aby se nakonec měly jako to extrémně milé černé klubíčko, které právě dobaštilo strouhané hovězí a se spokojeným bručením usnulo v novém pelíšku, který se nám bůh ví jak ocitl v nákupním košíku při sobotním nákupu v supermarketu. :o))
Nový komentář
Komentáře
Já bych doporučovala jiné krmení
ale nic se nemá přehánět. Našla jsem skvělé stránky o výživě koček a psů: www.spravnapece.cz.
Tak můj půlroční kocourek (taky z útulku), mi nosí ptáčky a myšky živé, abych si je mohla zabít
. A pak je naštvaný, když mu je seberu a hodím přes plot k sousedům
phoebe24:
m.k.: Mamka bydlela dřív v paneláku taky s kočkou. Nikdy prakticky nebyla venku a bála se i cizích lidí. Když se pak přestěhovala do domu, tak byla zalezlá několik dnů pod skříní. Pak se otrkala a co nenastalo, hned dvakrát měla koťata a pak utekla
Yanina: Naše Božka mňouká na požádání. Stačí říct: "Božka, mňoukni!" - a většinou mňoukne
. Pokud ovšem nemá nacpané bříško. To se na mňoukání vyprdne.
Máme taky kočičku,3 roky bydlela s náma v paneláku a teď jsme 2 roky v domečku na vesnici a z naší kočičky se vyklubala litá šelma
.Všechny myši v okolí mají z ní lufty.Je to šlechtěná siamka a prostě se v ní probudil instinkt lovce
móc hezký
Fakt pěkný příběh
Taky jsme si jednou vzali kocourka z útulku (jeho matku přejelo auto)... Bohužel ho nestihla naučit mňoukat, takže to nikdy neuměl
Kadla: Naše Lízina,blahé paměti,nám zas před práh nosila bezhlavá potkaní těla.Vždy byla náležitě pochválená
Z_U_Z_U:
... no takový mazlení s Mojitkem, to by Ti měli platit spíš oni...
Kadla- máš být ráda, on se přece chtěl rozdělit
jeden náš kocour je dával do bot.
Ajiiiii13:
taky je na něm vidět, že byl vymazlenej a spokojenej
Včera tam přes den dělali řemeslníci a jak jsem se doslechla, část doby trávili mazlením s prckem
doufám že ty hodiny mi účtovat nebudou
Jojo, já minulý týden našla na koberci v ložnici ukousnutou myší hlavu.. Fujky...
. Nechápu, proč moje čtyři kočky musí torza ulovených myší uskladňovat po celém domě, místo aby je spořádaně odložily do popelnice, když už jsou přežrané, žejo
Taky jsme si přinesli z útulku roční čičinu. Vyhublá, s jedním okem - nikdo jí nechtěl. Na jméno Marylin neslyšela, tak jsme jí začali říkat Božka - a na to kupodivu slyší víc jak na čičiči. První večer nám na klíně vrněla jak motorová a byli jsme od ní tak oslintaní, že jsme se byli zeptat veta, jestli jí něco není. Nebylo - prostě slintala radostí. Druhý den přinesla ze sklepa 3 myši a opět vrněla blahem nad volností pohybu a plnou miskou. Po pár týdnech zjistila, že dostane nažrat i bez vraždění hlodavců, tak se na to vyprdla. Ale stejně bych jí nevyměnila za žádnou jinou. Každý večer někomu z rodiny vrní na klíně a skoro se hádáme, kdo jí bude celý film drbat po zádech.
jo, s kočkama je legrace, náš kocour nosil živé, polomrtvé myši domu a pouštěl nám je na hale a bedlivě sledoval, jestli jsme se je už naučili lovit,za to druhý byl vychovaný, protože neuměl mnoukat,slušně klepal na dveře a čekal , až mu bude otevřeno
ZUZU, jsem Ti moc vděčná, že sis ho ode mě vzala.. pořád mi doma tak nějak chybí, ale vím, že se u Tebe má královsky. Teď tu u toho zase fňukám...
Když děti přinesly od popelnic polochcíplé kotě,které do rána "určitě chcípne",protože nemohlo na nohy a z očí mu teklo,pojmenovali jsme ji netradičně Micka.Za pár dní,kdy už vesele pobíhala po bytě,jsem při mazlení zjistila,že to asi Micka nebude.Byl to Máťa. Myši lovil moc rád,vždycky si nějakou přinesl zrovna když jsme jedli a labužnicky ji začal porcovat.
to je strašně hezky napsané
teb: když tuhle přinesla exmanželova kolegyně do našeho bytu dvě perská klubíčka, byla to Fabienka a Felix. Brzy se ukázalo, že Felix je vlastně Felicie a Fabienka je Fabián. Aneb, utnout se může každý...
Moje aktuální Lilian už údajně měla i koťátka, takže mě snad žádné překvapení nečeká
Z_U_Z_U 8:
teb: mám je taky pojmenované
Všechny se jmenují " Chcípni, mrcho"