Dobrý den redakci i ženám-in.
Když jsem před třemi týdny psala příspěvek k tématu koťat, štěňat a dalších mláďat, popsala jsem trápení mého bývalého kocoura Charlieho, který po mém rozchodu s manželem zůstal u exmanžela, a slíbila jsem, že napíšu, jak to vypadá. Exmanžel měl Charlieho dva roky u sebe a před rokem ho přemístil ke svým starým rodičům na vesnici, protože kocour se doma pomočoval mimo kočičí záchod (podle mne strádal osamělostí). Zhruba před měsícem dorazili domů moji synové po návštěvě u babičky a řekli mi: „Mami, musíme si Charlieho vzít domů, je v hrozném stavu." Oba se přitom tvářili tak vážně, že jsem nepochybovala, že je zle a - přestože již mám čtyři kočky a docela problém celou tu skvadru řádně obstarat (jídlo, léky, kočkolit, odblešovací přípravky, odčervovací přípravy a další kočičí propriety) - rozhodla jsem se vzít si Charlieho zpět.
Na příchod Charlieho k nám do rodiny jsem se pořádně připravila. Nakoupila jsem Frontline proti blechám a klíšťatům, Stronghold proti ušnímu svrabu, tablety proti parazitům (manžel mu celé tři roky nic nedal, jak jsem zjistila), kvalitní vitaminy a kočičí feromony Feliway, které mi doporučila místní ž-inka a veterinářka Ťapina a které by snad mohly usnadnit sžívání nováčka s kočičí smečkou a možná i odpomoci pomočování kocoura mimo vyhrazené místo.
Na co jsem ovšem připravená nebyla, byl Charlieho vzhled. Z šestikilového modrošedého perského kocoura s osmicentimetrovou srstí a s ocasem, který by mu mohla závidět leckterá polární liška, je dvoukilová kostra potažená kůží a pár ubohými rezavošedými chlupy, z kdysi výstavního ocasu je ubohá, skoro holá štětička. Za krkem strupy, zřejmě po klíšťatech nebo po blechách. Kocour sotva leze, zadní nohy tahá za sebou. Byla jsem v několika útulcích, kde měli spoustu koček, které jejich majitelé zanedbali, ale kočku v takhle špatném stavu jsem nikdy neviděla.
Obrečela jsem to. Z kocoura zbyly jen ty dvě obrovské oranžové oči smutně koukající z hubeného ksichtíčku. Naštěstí má obrovskou chuť k jídlu a mazlit se také nezapomněl. Oba kocouři ho přijali celkem dobře - ignorují ho. Naše tříbarevná kráska Jenny na něj syčí a raději se drží stranou. Jediná bílošedá polobritka Casey projevila trochu zájmu, připlazila se k němu a šťouchla do něho packou, za což se jí dostalo „zařvání lva" :-). Naštěstí na něj žádná z koček neútočí (věřím, že za to může přípravek Feliway), takže snad za pár týdnů bude „jako doma" a v pohodě.
Držte nám palce, budeme to opravdu potřebovat.
Kadla
P. S.: Posílám foto „před a po". Je to fakt hrůza. Skutečnost je ještě horší, než to vypadá na fotce...
Chůďa :(... Samozřejmě strašně moc držíme palce, ať se Charlie brzo dá do pořádku a hlavně se dobře sžije s ostatníma kočkama...
Nový komentář
Komentáře
Dobrá zpráva. Charlie už nevypadá jako kostra. Teď je kostra s obrovským pupkem
. Od neděle, kdy mi ho exmanžel přivezl, žere jako strhaný 
. Doufám, že mu to nezůstane, že se to časem rozloží po celém těle 
chudák kocour, hlavně že už je v dobrých rukou, držím pěstičky, ať se spraví
To je správný "seriál na pokračování"
, tak ať je Charlie brzy ve formě, hlavně, že už je DOMA.
Amálie: To ne, to by museli být čistokrevní krátkolebci, aby měli dispozice k problémům s očima a většinou to nemají takhle malí. To jsou ty venkovní kočičí infekce, herpes a spol.
Amálie: Co je to "přešlechtěný angorák"? Máš na mysli peke-typ peršanku? Anogra je u nás docela vzácné plemeno.
tyrkys: O tom já rozhodovat nemůžu.
Ťapina: A není možné, že jsou koťata olepená posledních pár let proto, že mají otce přešlechtěnýho angoráka? Dokud byl otcem místní vesnický kocour, nikdy jsme nic takového nepozorovali.
Ad veterina: říkali, že je dobře, že neprskají, jen mají zalepené oči a kdyby mastička a kapky nezabraly do 14 dnů, máme přijet. Naštěstí zabraly a koťata už zkouší první salta ze sena.
Amálie: nebylo by nejlepší nechat kočky vykastrovat?
Majucha: mrtvej PTÁK , žádnej pták!
Amálie: To je kočičí rýma, očkuje se na to, ale v některých vakcínách je jen jeden ze dvou nejvážnějších původců a většina koček samozřejmě není naočkovaná vůbec.
Kadla: chudák kočičák, dvě kila je strašně málo,musel strašně trpět
,
Ťapina:
Byli jsme na poradě na vet. Zatim jsou v pořádku, 2-3x za den vyčistit a z veteriny předepsanou mastičkou namazat zabralo za pár dní. Mají to od loňska koťata v celé vsi. 
Jedno z koťat je bílé, s rezavým mouratým ocáskem, hlavou a hřbetem. Je mezi těmi ostatními za krasavce. 
Vůbec se posledních pár let daří koťata umisťovat, protože kočky ve vsi má na starosti huňatej (asi) angorskej kocour a jeho potomstvo je fakt jak prachová peřina, chundelaté.
Kadla: držím kocourkovi pěsti, aby z něho byl zase kocouří krasavec, ale hlavně aby byl zdravý a v pořádku. Dobré znamení je, že není apatický a že má chuť k jídlu
Majucha:
Amálie: Tak ty koťata se zalepenýma očima místo čištění taky berte na veterinu, nebo se tam toho v životě nezbavíte
Majucha: Já včera měla pocit, že držím jen klubíčko vlny, když jsem ho zvedla ze země. No, však já ho vykrmím, to je to nejmenší. To ostatní už taková sranda nebude.
gerda: Já ho včera zvážila. Měl něco malinko přes dvě kila. Když jsem odcházela od manžela, vážil 6 kilo.
Kdoví, jak to všecko bylo. Jisté je, že jakmile peršan přijde o kožíšek, vypadá děsně. Stačí ho namočit a je z něj jen hlava na tyčceˇ. Člověk je zvyklý na načechranou srst, ve které vypadá mohutně. Zhubl ale asi hodně. Souhlasím, že to bude na 99 pct psychika. Jak se sebere psychicky a bude vidět, že už mu nikdo ubližovat nebude, zas to bude starý dobrý krasavec. A ne nadarmo se přece říká, že kočka má devět životů, ne?! Tak hlavu vzhůru, držím palce
Amálie: Jo, kdyby bylo víc takových....
Kočky moc nemusím, ale u babičky se o ně staráme. Koťatům pravidelně čistíme zalepený oči, vytahujem klíšťata, jezdíme na veterinu, babičku jsme lopotně naučili, že
není 
a už jim sama sype granule. Takovou "péči" o mourka Charlieho bysme nedopustili. A že se zažitými manýry starých lidí je sakra práce bojovat. 