Toho, že se kočky cítí bezpečně, jsou v perfektní psychické kondici, zdravé, vyrovnané klidné a nebojí se lidí, pak paní Jarmila Tauberová využívá k tzv. felinoterapii. Nejdříve se ona postarala o ně a nyní svou lásku kočky vracejí nemocným lidem, seniorům i dětem.

Jak jste se k chovu koček dostala?

Všechno to začalo, když jsme se před 35 lety přestěhovali s manželem sem, do Chocně. Tehdy se k nám zatoulala jedna ubohá kočička, kterou jsme si vzali do péče. Rozhodli jsme se, že se o kočky začneme starat a v roce 2008 už jsme jich v domě měli kolem 30. Dům jsme museli trochu uspořádat. A jelikož se objevily i problémy s lidmi, řekli jsme si, že vše uděláme oficiálně a založíme útulek. Na městském úřadě jsme vysvětlili, že to děláme pro město. Zajišťujeme kastraci, očkování a odčervení, aby se kočky nerozmnožovaly a neroznášely nemoci. Na zahradě jsme vybudovali veliké voliéry, aby měly kočky volný pohyb a zároveň neutíkaly na okolní zahrady. Vše máme schválené i krajskou veterinární správou, která nám chodí kontrolovat, že je vše v pořádku.

Jarmila Tauberová

Letos jí bude 60 let a pracuje jako vychovatelka ve školní družině. Před 35 lety se s manželem přestěhovali do Pardubického kraje a chtěli mít u domu kočku. Jedné takové opuštěné se ujali a od té doby věnují těmto zvířátkům veškerý svůj volný čas. Říká o sobě, že má ráda děti, zvířata i lidi.


Jak reagovalo okolí na přibývající kočky?

Největším problémem bylo to, že kočka je tvor hrabací. Když šly na záchod, tak občas rozhrabaly nějaký záhonek. Proto jsme jim museli vybudovat záchody na zahradě, aby nechodily ven. Jenže ony byly zvyklé, že je lidé krmili i mimo zahradu a stále utíkaly. Byla to složitá situace, ale vždycky jsme se s okolím snažili nějak domluvit. Hledala jsem nápravu, a protože nám koček stále přibývalo, uspořádali jsme pro ně dům i zahradu. Dodnes říkám, že když k nám někdo přijede, musí na náš dům koukat tak, že tady bydlí kočky a my s nimi.

Kočky jsou nezávislé a introvertní stvoření. S lidmi žijí už od pradávna. Zjistily totiž, že se u lidí dobře nasytí, což se jim zamlouvalo, a proto u nich zůstaly. I přes jejich individualitu jsou to veselá, optimistická zvířata, která dokáží zlepšit náladu. V některých civilizacích byly kočky uctívány, jinde byly prohlašovány za ďábelská stvoření. Možná proto si na člověka dokáží udělat názor již při prvním setkání. Neznamená to však, že by byly sobecké a zlomyslné. Pokud kočka pustí člověka do svého teritoria, vzniká mezi nimi nenahraditelný, silný a rovnocenný vztah. Své o tom ví i Jarmila Tauberová, které kočkám věnuje všechen svůj volný čas.

Máte v domě prostor, kam kočky vůbec nesmí?

Není ho moc, ale máme. Jednou z místností je naše ložnice. Jelikož nám s manželem přibyla léta a potřebujeme na spaní klid, tak se je sem snažíme nepouštět. Ony, i když vedle vás třeba jen leží, tak často vrní, a to nás občas budí. Dále máme velikou kuchyň, kde jedna část je vyhrazena pro kočky a druhou část mám pro vaření. Když ale nevařím, tak se jdou podívat i do této části místnosti.

Na kolik koček má váš dům kapacitu a kolik jich v současnosti máte?

Momentálně máme v útulku okolo 80 koček. Kapacitu jsme si stanovili na 60, což se dost těžko koriguje. Toulavých koček je poměrně hodně a v létě, kdy je sezóna koťat, se mnohdy dostaneme až na počet 100. I přes to, že nechodíme po Chocni a kočky nesbíráme, lidé se naučili nám je házet přes plot, protože vědí, že u nás o ně bude dobře postaráno. Proto nemáme co do počtu úplné omezení.

Můžete nám popsat, jak vypadají první dny nové kočky u vás doma?

Každá kočička v našem azylovém domě má svoji minulost, která většinou není příliš hezká. Dostávají se k nám z ulice, z domovů, kde o ně není zájem nebo když se zatoulají. V některých případech jsou i nemocné či zraněné. Po příchodu nového zvířátka je provedena pečlivá kontrola a v případě potřeby veterinární ošetření. Kočička se musí vykoupat, odčervit a pak ji čeká několik dní, kdy se postupně seznamuje s prostředím. Nejprve vše pozoruje z bezpečí své klece, a poté je zařazena mezi ostatní kočky. Jakmile se její stav stabilizuje, je nabídnuta k adopci.

Znamená to tedy, že si kočky od vás lidi mohou adoptovat?

Ano, nabízíme je také k adopci a jsme opravdu rádi, když si je někdo vybere a poskytne jim nový domov. Nabízíme především mladé kočky, které jsou zdravé. Samozřejmě máme předávací dohodu a podmínky, které noví majitelé musí splnit. Dohoda nám umožňuje tříměsíční ochranou lhůtu zvířete v novém prostředí. Znamená to, že jsme s majiteli ve spojení a sledujeme, jestli si kočka na nové prostředí zvykla a jestli je všechno v pořádku. Nové majitele si pečlivě vybíráme. Musí splnit určité podmínky jako krmení kvalitním krmivem a správná péče o kočku. Takovým bonusem je, když se kočka u nových majitelů má líp než u nás. Pokud toto nesplní, tak jim kočku nedáme. Jednou se nám totiž jedna taková během tří dnů vrátila, a to byla odvezena 20 km od nás.

Máte od nových majitelů zpětnou vazbu o tom, jak se kočce u nich daří?

Mám na všechny telefon a e-mailovou adresu. Aspoň v prvních třech měsících se je snažím kontaktovat. Někteří lidé nemají potřebu zpětné vazby, nedonutíte je, aby se ozvali sami, tak je kontaktuji sama. Nejde úplně o kontrolu, ale spíše o informaci, zda něco nepotřebují, jestli je všechno v pořádku. Ve smlouvě máme i odstavec, kdyby si kočička nezvykla, nebo se změnily podmínky v rodině a ona tam najednou nemohla být. Všichni kdykoliv mohou vrátit kočku zpět k nám. Je důležité, aby ji někde nevypustili. A jestliže by se ji rozhodli dát někomu jinému, tak mě musí informovat o tom, že je na jiném místě a je v pořádku. Jsme rádi za každé nové umístění, ale za určitých podmínek.

Nabízíte i adopci na dálku?

Ano. Pár jich je takto adoptovaných. Někteří si tu vyhlídnou určitou kočičku, třeba nemocnou, která už nemůže od nás odejít a té pak posílají příspěvky, ať finanční nebo věcné. Mohou zasílat libovolnou částku, ale já vždycky říkám, že taková adekvátní částka na jedno zvíře je 350 až 400 Kč měsíčně. Jsme však rádi za každou korunu.

Čím krmíte?

Hlavním krmením jsou granule. Používáme granule Fitmin Purity Cat, které nabízejí ucelenou řadu pro kočky kastrované, koťata, dospělé kočky, pro kočky s močovými problémy, a tak dále. Krmivo je to velmi kvalitní. Když pak kočičku odevzdáváme, tak ho každému doporučuji a dávám vzorky, aby v tom noví majitelé pokračovali. Jsme s Fitminem velice spokojení.

Kromě granulí využíváte i jiné produkty od Fitminu. Jaké?

Využíváme konzervy a vaničky, ale tím jen dokrmujeme. Samotné doplňky stravy nevyužíváme. Pokud nastane nějaký problém, tak se radím s výživovou poradkyní z Fitminu, Adélou Palackou. Ta nám vždy poradí nejlepší řešení. Například u jedné kočky jsme měli problémy se zažíváním. Po konzultaci s Adélou a nasazení diety, kterou nám doporučila, jsme tento problém odstranili.

Dozvěděla jsem se, že kočky používáte i pro terapie. Jakým terapiím se věnujete a jak to vůbec funguje?

Mám kocourka, v pořadí již druhého, který má přesně takové vlastnosti, které jsou pro terapii potřeba. Jednoduše miluje lidi. Chodíme spolu do domova seniorů. Tam nám poskytli seznam lidí, kteří mají o jeho společnost zájem. S ním pak tyto seniory obcházím a přikládám jim ho k ruce, aby cítili jeho teplo a mohli si ho pohladit. Tím si procvičují pohyb rukou a svou motoriku. Dále kocourka vodím i do školy nebo beru děti k nám domů. Zde jde především o socializaci dětí a zvířat.

Jaké ohlasy mají tyto terapie?

V domově seniorů jsou za terapie s kočkou moc vděční. S vedením domova jsem domluvená, že k nim docházím jednou za 14 dní. Jelikož sama ještě chodím do práce, tak to bohužel z časového hlediska nejde častěji. Když jsou ale prázdniny nebo jiné volno, tak se domluvíme a přijdu i v jiný den. Senioři jsou velice vděční a přivítají možnost si popovídat. Někdy mají dokonce pro kočky připravené i pamlsky.

Více na FITMIN.CZ

Reklama