A je tu už třetí článek se soutěží. Myslím, že je tedy nejvyšší čas představit Klub českých turistů čtenářkám magazínu Žena-in.

 

 

Nejdříve trochu historie.

Klub založila v roce 1888 skupina vlastenců soustředěná okolo všestranného Vojty Náprstka. Ten se sice stal jeho prvním předsedou, ale dlouho v té funkci nevydržel. Po něm se v čele klubu vystřídala celá řada více či méně významných osobností. Asi nejznámější byl Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Tento pracovník prezidentské kanceláře T. G. Masaryka a dlouholetý (dokonce zakládající!) člen Mezinárodního olympijského výboru je ovšem známý především jako autor knihy o společenském chování. Pod jeho vedením se z běžné turistické organizace stal masový, přitom prestižní klub. Dá se říct, že skoro každý, kdo u nás ve veřejném životě něco znamenal, si považoval za čest stát se jeho členem. A nebyla to také nijak chudá organizace! Vystavěla a pak i vlastnila desítky chat, ubytoven či rozhleden.

Po roce 1948 byl Klub turistů v podstatě zrušen a členové převedeni do nově vzniklé sekce turistiky při sjednoceném Československém svazu tělesné výchovy (ČSTV). Samozřejmě, že po majetku byla veta. Jeho malá část se vrátila do klubových rukou po roce 1990, kdy se Klub turistů zase osamostatnil.

 

Doma není nikdo prorokem

 

Činnost klubu je vysoce ceněna. Ovšem jak už je v našich krajích zvykem, mnohem víc v zahraničí než doma. Například v čele Evropské asociace turistických klubů (známé hlavně pod německou zkratkou EWV) stojí už řadu let náš předseda Ing. Jan Havelka. V další turistické organizaci, trochu méně známé, za to celosvětové (IVV), zastává funkci viceprezidenta místopředseda KČT František Moser.

 

Dnes KČT sdružuje zhruba 40 000 členů od malých dětí po seniory. Většina mláděže je soustředěna v Asociaci turistických oddílů mládeže (ATOM). A „Tomíků“ není málo, tvoří asi čtvrtinu naší členské základny.

Klub českých turistů není zahleděn jenom sám do sebe. V jeho činnosti silně převažuje práce pro veřejnost. Pomineme-li značení turistických cest (o tom někdy jindy), je to více než tisícovka akcí, které členové KČT každoročně připravují a uveřejňují v Kalendářích akcí či na internetu. Vybrat si můžeme snad ze všech druhů turistiky – pěší, cyklo, vodní, lyžařská, mototuristika, speleoturistika, turistika mládeže, programy pro rodiny s dětmi, turistika pro seniory – a nejnověji i hipoturistika.

Významnou část činnosti KČT představuje ochrana přírody a péče o některá památná místa a historické objekty.

Účast na akcích je různá – od několika desítek nejvěrnějších turistů až po několikatisícové akce, jako jsou třeba známé Prčice nebo méně proslulé, ale stejně silně navštěvované Líšenské pochody Českým rájem či Za Loštickým tvarůžkem. Komu ten tvarůžek nelibě zavání, tomu nabídnu stejně hojně navštěvovaný pochod Za povidlovým koláčem.

 

A zrodila se Petřínská rozhledna

Na závěr představení Klubu českých turistů nabídnu jednu perličku z historie. Klub byl založen v roce 1888. Rok na to se několik členů vypravilo na Světovou výstavu do Paříže. Tam je uchvátila největší atrakce – nová Eiffelova věž. Po návratu, ještě téhož roku na podzim, se rozhodli, že by bylo hezké, kdyby Praha měla něco podobného. A pak následoval výběr místa (Petřín), určení velikosti nové rozhledny (pětina Eiffelovky), zadání projektu, vyřizování stavebních povolení, shánění peněz atd. Kdo někdy stavěl třeba jen malou garáž, určitě ví, kolik času a peněz to spolyká. Proto se zdá neuvěřitelné, že Petřínská rozhledna byla slavnostně otevřena za necelé dva roky od prvního nápadu, v srpnu 1891 při příležitosti Jubilejní výstavy ve Stromovce. Zní to jako pohádka, že?

 

A to nově vzniklý turistický klub toho stihl postavit mnohem víc. Na Výstavišti vybudoval bludiště, velkou atrakci, která byla po skončení výstavy přenesena na Petřín vedle rozhledny. Nejčastěji k ní lidé chodí zdola od Vltavy, a to je docela pěkný krpál. I naši předkové byli poněkud pohodlní. Proto turisté stihli ve stejném roce, kdy byla otevřena, zahájit provoz lanovky.

 

Nezbývá než konstatovat, že naši předchůdci byli buď čilejší, nebo nemuseli shánět tolik různých povolení. A určitě jim v cestě nestály ani žaloby ze strany odpůrců rozhledny, kteří se sdružili do nějakého toho spolku, který by hřímal „vlastenecká“ hesla typu Za Petřín krásnější.  

 

***

SOUTĚŽ - SOUTĚŽ - SOUTĚŽ - SOUTĚŽ - SOUTĚŽ

 

Tentokrát v našem seriálu hrajeme o tři mapy z oblasti Jizerských hor. 

 

Soutěžní otázky:

 

1) Ve kterém roce byl zahájen provoz lanovky na Petřín?

a)      1891

b)      1901

c)      1981

 

2)  Většina akcí KČT je určena:

a)      pouze pozvaným

b)      členům KČT

c)      široké veřejnosti

Odpovědi vkládejte SEM. Soutěž trvá do čtvrtka 13. 4. 2006.


***

Výherci minulé soutěže o slevovou kartu Klubu českých turistů, které se celkem zúčastnilo přes 1 300 soutěžících:

musashi

1504

ZuKo

Gratulujeme!

Reklama