Podlahové vytápění si našlo své místo už v mnoha koupelnách, kuchyních nebo chodbách. Zpravidla se v našich podmínkách používá jako doplňkový zdroj tepla. V nízkoenergetických a energeticky pasivních domech však lze topit pouze tímto způsobem. Oproti klasickým radiátorům má několik výhod. Zatímco u radiátorů teplý vzduch cirkuluje, u podlahového teplo sálá z celé podlahy a pohyb vzduchu je minimální, proto se nevíří tolik prach.

Podlahové topení se dělí na teplovodní, kdy podobně jako v radiátorech jsou v podlaze uložené trubky, kterými proudí horká voda. Mnohem více lidí však zvolí elektrické topení. To lze také rozdělit na dva typy. První pracuje na principu akumulaček a druhé - přímé – připomíná přímotopy. Ačkoli jsou přímotopy v mnohých domácnostech stále zatracovány, u podlahového topení sloužícího právě k přitápění, patří tento způsob k nejoblíbenějším. A to především díky své jednoduchosti a rychlé regulovatelnosti.
Složitá není ani jeho pokládka. U přímého vytápění dokonce v některých případech nemusíte vytrhávat starou dlažbu a lze ho klást přímo na ni a zakrýt novými dlaždicemi. Kabely i rohože se prodávají v různých tloušťkách a v některých případech vám tak podlaha „naroste“ o pouhé dva centimetry. V bytě proto nemusíte nic měnit. Přitom pokládku rohoží zvládne každý šikovnější domácí kutil. Firmy dnes vycházejí svým zákazníkům vstříc a  vyrábějí celé „balíčky“, které obsahují vše potřebné – kromě kabelů a upevňovacích prvků také vhodný typ elektronického regulátoru a návod k položení. Pouze na zapojení do elektrické sítě byste si měli pozvat odborníka.

 

Mezi výhody přímého podlahového topení patří především jeho jednoduchá a rychlá regulace. V mnohých domácnostech ho proto nejvíce využívají v koupelně ráno, kdy se rodiny vypravuje do škol a zaměstnání, a večer při mytí a sprchování. Pomocí termostatů si lze navolit, že topení bude „pracovat“ právě v této době, aniž byste se o něj více starali. Náklady na vytápění jsou potom minimální oproti tomu, když by zbytečně topilo celý den. Přitom v současné době si můžete dopřát termostaty, které samy sledují, za jak dlouho se ta či ona místnost prohřeje a jak rychle vychladne, jak to ovlivňuje počasí a další faktory. Na základě těchto údajů je termostat schopen velice přesně a úsporně topení zapínat. Proto: chcete-li mít v koupelně v půl osmé večer na koupání dětí 25 °C, stačí si jednou topení nastavit a budete je tam mít pravidelně.

 

Podlahové topení se nejčastěji klade pod dlažbu. Použít ho však lze prakticky pod jakoukoli krytinu – PVC, linoleum, i laminátovou podlahu. Položit ho lze dokonce i pod koberec. Sem je například ideální akumulační typ, protože koberec se na jedné straně déle zahřívá, ale také teplo pomalu vydává, proto „topíte“ déle.
Jestliže chcete použít podlahové topení pod dřevěnou podlahu, ať už palubky nebo parkety, je to za určitých podmínek možné. Práci byste vždy měli přenechat odborníkovi a přizpůsobit tomu i typ podlahové krytiny. Lepší je volit menší a slabší parkety nebo lamely s tloušťkou kolem jednoho centimetru, které nebudou při změně teploty tolik „pracovat“. Také byste měli sáhnout po tvrdém dubu, která vydrží mnohem více než jiné druhy dřeva.


ilustrační foto Devi

4. Kdo byl prvním prezidentem NSR (SRN) po rozdělení Německa?
 

Reklama