Říká se "ohýbej proutek, dokud je ještě mladý", avšak nejsem si tím až tak jistá. Určitě je občas potřeba pevná ruka a dát pár záhlavců, ale nemyslím si, že by se dítě mělo pravidelně trestat jen bitím. Pak by se to pro ně mohlo stát normální věcí, kterou by prostě přetrpěly a bylo to.  
 
Jsem nejmladší ze sourozenců, a byla jsem takové celkem hodné dítě. Poznala jsem jen jednou, co je výprask, a to ve školce. Ukradla jsem kamarádovi čokoládu a snědla ji. Jenže u mě našli obal, takže mě čekal za to doma pořádný výprask. Je fakt, že si to ale pamatuji dodnes. A taky vím, že jsem si to zasloužila.
Ale mám dva starší bratry. A jelikož to byla pěkná čísla, mnohdy jsem byla přítomna, když dostávali od mámy nařezáno. Často jsem se musela zavřít do pokoje a hlavu si zacpat polštářem, abych neslyšela, jak kluci křičí a prosí mámu, ať je netrestá, že už to nikdy neudělají. Ale opak byl pravdou. Kolikrát, když udělali nějaký průšvih (a to oni dělali fakt velký průšvihy), máma je dokonce poslala, aby si donesli vařečku. A oni poslušně šli. 
Když na to dnes vzpomínám, uvědomuji si, jak byli bratři biti. A taky si říkám, že mnohdy se to určitě dalo vyřešit jiným potrestáním. Vždyť ty kluci, když něco provedli, už to očekávali. Nevím, jestli si vůbec později z toho dělali hlavu.
 
Co se týče školy. I tam jsem poznala zajímavé trestání učitelů, a to na druhém stupni základní školy.
Pamatuji si, jak jedna z učitelek nosila velký svazek klíčů s ozdobou, která se dává na kravské ucho. Vždy když někdo přestal dávat pozor, ten svazek po něm prostě hodila. I já to zažila a musím říct, že to pěkně bolelo. Naneštěstí se jí to jednou nevyplatilo a žákovi rozsekla obočí. Byl z toho velký poprask. Učitelka doslala pokárání a na hodiny už chodila bez klíčů.
A pak se ještě musím zmínit o jednom učiteli na tělocvik. Ten trestal jen kluky, a to tím způsobem, že je silně nakopával do zadku, tahal za vlasy, až jim kolikrát vlasy vyškubl, nebo je zvedal za hlavu. Mnohokrát chodili z tělocviků s brekem, až nám jich bylo líto. Ale nikdo si netroufl si stěžovat. Každý se bál, že si pak na něj zasedne. Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Taky se to jednou provalilo a učitele ze školy vyhodili.  
Jen doufám, že dnes, až někdy pošlu své děti do školy, nebudu muset řešit obdobný problém.
A jestli jo, tak se, učitelé, těšte!
 
Fidy

Já bych moc nevyhrožovala :-), i monitor má uši. Souhlasím, také si myslím, že se dají najít i jiné páky, jak na výchovu. Tady snad nikdo neumí nic jiného než svým dětem domlouvat nebo je bít. To je smutný příběh...

Máte vtip k dnešními tématu? Nebo snad něco odhlehčujícího k pátečnímu skoropoledni? Potěšte nás!

Přispívejte, dárečky se už objevují u Radka na stole a že se máte na co těšit! Jen připomínám, že pro spravedlivější hodnocení článků budeme odměny zasílat až v odpoledních hodinách.

Dnešní téma jsou tělesné tresty:
Bili vás rodiče?
Trestal vás pan učitel rákoskou?
Jak vychováváte děti?
Trestají učitelé v dnešní škole?

Když mě rozčílí, ubalím mu!

Jak trestáte děti?

Je facka účinné a správné řešení?

Je účinnější chválit?
Co se má a nemá?


Napište nám, odměníme Vás!
redakce@zena-in.cz

Reklama