Moje první těhotenství probíhalo od počátku úplně bezproblémově a já se na porod samozřejmě moc těšila, i když se mi hlavou pořád honily otázky typu: stihnu dojet do porodnice včas, poznám, kdy bude ten správný čas?
Tyto otázky si určitě klade každá prvorodička. Já jsem si je kladla ovšem úplně zbytečně. Prostě se mé dcerce nechtělo z maminčina pohodlí, a tak jsem k porodu, který musel být uměle vyvolán, přijela tramvají.
Po hodinovém čekání v pokoji mi pan doktor zavedl do pochvy nějakou tabletu, prý pro vyvolání porodu, a pak mě vzala sestřička na klystýr a vyholení. Až do té doby jsem byla úplně v klidu a netušila jsem, že za pár minut budu rodit. Porodní stahy mi nastaly během půl hodinky a za dalších 20 minut byla dcera na světě.
V tom okamžiku, co jsem ji uviděla, jsem na veškeré bolesti u porodu zapomněla a říkala jsem si, že to není nic hrozného a klidně budu rodit další dítě.
Po dvou a půl letech jsem si opět přijela do porodnice tramvají vyvolat porod druhé dcery, avšak s ní jsem si protrpěla daleko víc a už bych ten pocit nechtěla zažít. Po zavedení tablety k vyvolání porodu a po vyholení a klystýru jsem se už nemohla dočkat, kdy mi začnou bolesti, ať už vidím své druhé dítko. Bolesti sice začaly brzy, ale tak intenzivní, že pan doktor mi je musel utišit, protože jsem se neotvírala, za 20 minut opět začaly takové silné bolesti a situace se opět opakovala, a ještě do třetice. Na počtvrté už doktor svolal všechny dostupné lékaře, takže se kolem mé postele seběhlo 8 doktorů, všichni mě obletovali, vyšetřovali a po půl hodině neuvěřitelných stahů mě bez jakéhokoliv vysvětlení odvezli výtahem na operační sál, kde po mě chtěli podpis, že souhlasím s císařem. Já jsem v tu chvíli nebyla schopná ani udržet propisku, natož se podepsat, tak jsem tam udělala nějaké klikyháky, a už jsem byla na sále a uspávali mě.
Pak už si jen vzpomínám na probuzení na jipce a sdělení, že se mi narodila krásná, zdravá holčička. Můžu vám říct, že když porovnám oba porody, tak není nad klasický porod. Při císařském řezu jsem přišla o tu nádhernou chvíli, kdy jsem ještě špinavou dcerku vzala do náruče a viděla jsem, jak je krásná a veškerá bolest byla ta tam.
Věra
----------------------
Milá Věro, krásně napsané...děkuji.
Pište mi na redakce@zena-in.cz. Dnes totiž všechny rodíme... :o)))
Nový komentář
Komentáře
Ja jsem mela dva cisare a nelituju toho, kluky jsem videla uz ciste a oblecene. Za tyden jsem byla zotavena po obou, ne jako kamaradka, ktera si po normalnim porodu tyden nemohla sednout, musela si davat 2 mesice koupele a dneska si jeji manzel potajmu stezuje na velkou pochvu.
Kaca: Pořád všude čtu, co je to za profíky na Slovanech, ale když se o tom začnou ženské bavit, věc se má úplně jinak - většinou se tam sejde tlupa sadistických hovad
Slovany si sice dělají úžasnou propagaci, ale co naplat, ti dobří mají soukromé praxe 
Moje švagrová rodila 28 hodin, dítě šlo koncem pánevním. Taky jí to nechali vychutnat se vším všudy a s poznámkami typu "porod bolí, to byste měla vědet". Ona pak díky tomu, že byla uvnitř doslova rozcupovaná, už další dítě mít nemohla. Ne, že by ho po tom zážitku chtěla.
Zní to jako hororová vize, ale stalo se to. V Plzni na Slovanech.
rodila jsem obe deti cisarem, i kdyz jsem si prala pri prvnim normalni porod proste to neslo... nemohla jsem to zmenit poloha panevni vse rozhodla. Druhy syn to same..... priznam se ze dnes netouzim po normalnim porodu, je mi to fuk, mam zdrave syny, a jsem za ne stastna. Toho prvniho jsem bohuzel videla az den po narozeni, ale toho druheho, jsem slysela, citila jak mi ho vyndavaji z bricha, videla a slysela ten krik...... bylo to moc krasne. Myslim si ze je fuk zda cisar ci normalne rodit, kdyz to proste nejde normalne tak je cisar nezbytny, detatko musi ven. A ja jsem za cisare vdecna tomu kdo tuhle metodu objevil, protoze diky tomu tu stale jsem na tomto svete a diky tomu mam dve deti....
no to je sice pravda, že přirozený porod je lepší, ale zase není nad to, když jsou nějaké problémy, že je možnost rodič císařem...podle mě se tak zachrání hodně dětí