Jak se na české ženy dívá slavná módní návrhářka Klára Nademlýnská, co jim doporučuje, aby měly styl, a co ráda nosí ona sama, se dozvíte v rozhovoru, který pro vás připravila redaktorka Dana Svobodová.
Klára Nademlýnská na mě zapůsobila nejen svou poslední kolekcí, o které jste se mohli dočíst v mé reportáži Česká moda s pařížským šarmem, ale i svou osobností. Vždycky jsem si říkala, co mě na její módě tak přitahuje. Teď už to vím. Na první pohled křehká a tak trochu plachá žena vytváří módu, která je mužsky sebevědomá, a přitom velmi feminní. To jsou protiklady, které se vzájemně doplňují a zároveň svádí k otázkám.
Vaše limitovaná kolekce Cosmos - protiklady v nás, kterou jste představila na Expu 2010, mě doslova okouzlila. Kde nebo kdy vás napadl ten první impuls k vytvoření této kolekce?
Téma pro všechny kolekce na Expo bylo „Paměť“, a ta zahrnuje vše. Můze to být minulost, přítomnost nebo vzpomínky na budoucnost... Hlavní inspirace pro mne byl vesmír, čas a protiklady, které jeden bez druhého nefungují. Dualita všeho v nás a ve vesmíru.
Můžete nám prozradit, s jakými protiklady v sobě se perete vy?
Nejlepší příklad asi bude moje móda, ráda mícham mužské a ženské prvky, ráda se inspiruji pánskym šatníkem, vlněnými látkami z pánských obleků. Mám ráda směs klasické krejčoviny s obyčejnou každodenní ležérností.
Pro jakou ženu tvoříte? Kdo převážně kupuje vaše modely?
Mým „idolem“ je žena, která se našla ve svém životě, je charismatická a především sama sebou. Naše zákaznice jsou většinou ve věku 30-45 let, samozřejmě jsou take mladší i starši. Mají představu o tom, jak by se chtěly oblékat, hledají něco originálniho, kvalitního, moderního a svým způsobem i nadčasového.
Tváří vaší značky je nádherná Tereza Maxová. Proč právě ona?
Tereza je pro mne jedním z mých „idealů“ ženy, charismatická, vždy pozitivně naladěná, má svůj styl nejen v oblékání. Známe se dlouho a kamarádily jsme spolu mnohem dříve, než začala tato spolupráce. Máme i děti ve stejném věku, kluci jsou také dobří kamarádi.
Je o vás známo, že jste žila a tvořila v Paříži. Jaké byly vaše začátky?
Začátky v Paříži nebyly nijak lehké. Jeli jsme s manželem bez znalosti jazyka, lidí a prostředí. První dva roky byly hodně těžké, ale když máte cíl, nevzdáváte se. Postupně jsem si prošla všechno od modelingu, šití, dělání střihů až po navrhování.
Když jste si koncem devadesátých let otevřela v Praze butik, neměla jste asi na růžích ustláno. Dá se vůbec v Česku módou uživit?
Strávila jsem v Paříži 10 let a chtěla jsem své zkušenosti uplatnit tady s vlastní značkou a butikem. Začínat tady bylo v něcem snazší a v něčem zase těžší než v Paříži. Musela jsem si tady vybudovat tým lidí, najít výrobu, získat klientelu... Móda u nás není na zbohatnutí, ale já mám svou práci ráda, naplňuje mne.
Co bylo pro vás nejtěžší? Neměla jste někdy chuť s tím tady praštit a vrátit se do Paříže?
Asi byly momenty, kdy jsem si říkala, že pracovat v Paříži pro nějakou značku by bylo jednodušší. Někdy je to těžké mít celou firmu na zádech, není to jen o navrhováni, je tu i spoustu věcí, které člověka nebaví, ale bez nich to nejde. Ale zatím vždy preváží to nadšení pro módu.
Jak se podle vás oblékají české ženy dnes, dvacet let po revoluci? V čem jsou jejich hlavní slabiny a rezervy?
Já sama vidím velky posun za 11 let, co náš butik funguje. Dnes není rozdíl mezi tím, co si kupují Češky a co cizinky. Ženy si vytříbily svůj vkus a ví, co jim sluší, v čem se cítí dobře. Kde vidím mezery, je to, že ještě dost žen se schovává za oblečení, ale oblékání by mělo vypovídat o nás, ne nás zakrývat. České ženy jsou někdy také zbytečně konzervativní, mohly by si dovolit více.
Máte porovnání s Pařížankami. Co proti nim děláme špatně? V čem bychom se mohly inspirovat?
Jak jsem říkala, ženy by si mohly dovolit více, také by měly nechat vyniknout svou přirozenost. Francouzsky se umí „vynést“, vyzařuje z nich přirozená sebedůvěra.
Často si ženy myslí, že mít styl je otázkou peněz, co vy na to?
Styl určite není o penězích. Je to něco, co máme nebo se můžeme přiučit, a není to o utrácení velkých částek. Je dobře si udělat kvalitní základ šatníku, na kterém můžete dál stavět a doplňovat ho. Vyplatí se investovat do několika opravdu kvalitních kousků, které vydrží.
Patříte k návrhářkám, které nosí svoje modely? Nebo jste spíš (s prominutím) kovářova kobyla?
Nosím hlavně své věci, ty pak doplňuji např. svetry nebo džínsy jiných značek. Když nosím své oblečení, vím, jak se nosí, a mohu ho pak lépe doporučit nebo poradit zákaznicím. Říkám, že testuji, jak se to nosí.
Kde nakupujete? Na co si potrpíte, máte na něco obzvlášť slabost, třeba na boty, kabelky?
Hodně ráda nakupuji boty, mám pro ně velkou slabost. Mohla bych si je kupovat stále dokola. Z každé cesty si vezu alespoň jedny. Nebo boty Nike, které prodávame u nás na butiku, z každé objednávky si kupuji jedny, mám už celou kolekci...
Co by podle vás nemělo chybět v šatníku žádné ženy?
Nehledě na momentálni trendy, vždy se hodí kvalitni džínsy, které dobře střihově sedí, „malé černé šaty“ pro různé příležitosti, designově zajímavý top-halenka nebo krátká kožená bundička. Také se vždy hodí kvalitní pár bot a alespoň jedna hodně kvalitní kabelka. Správné doplňky vždy pomohou dotvořit celý vzhled.
Když tak přemýšlím nad slovy Kláry Nademlýnské, zijišťuji, že mám na svém šatníku ještě hodně co napravovat, ale rozhodně nemám pocit, že by mi kvůli tomu kleslo sebevědomí. Naopak, Klára Nademlýnká mě hodně inspirovala. Ode dneška zvedám hlavu a budu se alespoň snažit být odvážnější.
Nový komentář
Komentáře
Dante Alighieri — #5


...přesně tak...souhlasím s tebou
peetrax — #16 Mi začaly šedivět v 17.
kareta — #6 dost mi šediví vlasy od osmnácti. Teď, v 29, vypadám jako moje babička, když jí bylo 60. Já bych se v těch viditelných šedinách dobře necítila. A co na to, že si barvím vlasy, kdo říká, je mi šumafuk.
No, konečně ty hadříky někdo nafotil tak, jak má být.
Anai — #3 Prošedivělé až šedivé vlasy mohou opravdu velice slušet - ale pozor! Obvykle jen ženám letního typu!
Anai — #11 to že vypadá mladší neznamená, že vypadá lépe, krása a styl není o věku...je to něco jiného
maje — #8 Přesně tak... odvahy mají až až a vkus jim chybí totálně. Jinak v držení těla to jistě je taky a v proporcích, ale byla bych blbá, kdybych si nepřiznala, že když jsem měla o 5-10 kg méně, slušelo mi vlastně všechno.... teď musím být hodně opatrná.
kareta — #6 Nesouhlasím: měla jsem kolegyni, moc krásnou a šik ženskou, měla sestra ve Švýcarsku, dědila po ní za totáče i potom krásné oblečení, dbala na sebe... ale předčasně (ve 30) zešedivěla a nosila "své" vlasy, i když jsme se divili, že zrovna ona se nebarví. Teď, v 60, vytáhla svou rezervu - obarvila se a vypadá na 40... prostě mladší, než v těch svých skutečných 40! Takže možná šedivé vlasy špatně nevypadají (ovykle nejsou ovšem lesklé), pokud chce jejich nositelka léta přidávat a ne ubírat, což chce v produktivním věku málokterá žena už jen kvůli pozici na pracovišti.
Dante Alighieri — #5 Možná nemyslí za 40... pro mě je drahá i za 1500, moje nejdražší, kterou vlastním, stála 1000 a paradoxně není kožená a je malinká - potřebovala jsem stylový doplněk k outfitu na synovu svatbu, moc mi na tom záleželo - růžovobéžovou malou jsem nikde nesehnala. Snažím se chodit "in", jak všechny tady víte z fotek a vypadat dobře, tak, aby mě kdykoliv módní policie pochválila, kdyby mě potkala,
, ale holky, neptejte se, co za ty oblečky dávám a KDE nakupuju
České ženy by hlavně měly přestat koukat jestli to dělají dobře jako na západě a kolik kroků za těmi západními kočkami jsme.
Anai — #3 i silnější žena se může obléct velmi pěkně a pár kil nenápadně skrýt. horší je, když vidím silné holky, jak mají bokovky a krátké tričko, takže vyleze absolutně všechno (i šňůrky od kalhotek - samozřejmě typ tanga). vypadají kolikrát jako michelinky.
Dante Alighieri — #5



Dante Alighieri — #5 Pro nás obyčejné smrtelnice stačí kabelka dobře ušitá z dobrých materiálů a hlavně ve velikosti a provedení, jak se nám hodí
kareta — #6 Zpravidla ženě nejvíce sluší barva vlasů, jakou měla v dětství. Proto melíruju. Jsem blond, ale moje současná tmavá blond mi nesluší. Mám pár pramínků, které ve vlnitých vlasech krásně splynou a vytvoří efekt jako z reklamy na heřmánkový šampón. Ale ty zřejmě myslíš typ fialový melír v hnědé apod.
V ostatních věcech souhlasím - není to o postavě, ale sebevědomí a držení těla, to dělá divy.
Dante Alighieri — #5 kvalitní kabelka nemusí být značková, jen by měla být z kvalitního materiálu a dobře ušitá. LV není až takový zázrak, vypadá jako chlebníky, co jsme jako pionýři nosili na pochoďáky...resp. mi je silně asociuje.
Btw- kamoška jednu má, pujčujeme si...a mám fakt hezčí kabelky. LV je jen nápaditě uvnitř členěn.
Anai — #4 já si myslím, že přírodní barva vlasů sluší každé ženě. Babička i máti se nebarví a oběma jejich barva sluší. Prostě jeden kovový odstín a jeden prošedivělý melír...ta pleť k tomu jde
Anai — #3 není potřeba být hubená koza, aby žena vypadala dobře, stačí správné držení těla
Anai — #3 Předpokládám, že hodně kvalitní kabelkou má Nademlýnská na mysli LV nebo Hermes a podobně... Ještě napíše ALESPOŇ jednu. Takže dvě, tři, pět kusů by bylo lepší. Ach jo. Tu si skutečně nemůže dovolit kde kdo a i kdyby ano, tak já bych 40.000 Kč za kabelku fakt nedala! Nejsem idiot. To bych radši přidala dalších 40.000 a koupila si ojeté auto. Stejně by nikdo kromě této návrhářky nepoznal, že mám skutečně LV a ne dokonalou kopii za tři stovky. Krom toho by mi taková kabelka sebevědomí spíše srazila, protože bych se necítila jako dáma, ale jako kráva, co to nemá v hlavě v pořádku.
kareta — #1 Souhlasím, nicméně přirozená šedivá barva vlasů sluší jen výjmečně krásné ženě s výjmečným charisma - ostatní dělá o 20 let starší. Ovšem o příšerných nepřirozených barvách tady byla řeč nedávno....
Návrhářka doporučuje odvážnější oblečení ženám své (a Daniny) váhové nebo věkové kategorie, která je u nás mnohem méně obvyklá, než ve Francii - silnější ženy tvořící podle mě 90% populace zejména ty od 30 výš, jsou často až příliš odvážné - směrem k nevkusu, bohužel. Nebo sleduju jen ty v MHD, které rozhodně netvoří potenciální ani skutečné zákaznice návrhářky. Dále je tady finanční aspekt: koženou bundičku a byť jedinou kvalitní koženou kabelku a boty si ale opět nemůže dovolit každá (a to žiju v Praze, kde jsou platy o něčem jiném, než na venkově, jak jsem slyšela).
To by mohly, ale džíny, tričko a plastové nehty jsou jednodušší
české ženy se bojí vypadat přirozeně, přiznat barvu vlasů a pleti a to je pak těžké. Krátká kožená bundička opravdu nebude slušet paní s břichem a kvalitní džíny to pak nezachrání...s těmi kvalitními boty si dovolím souhlasit, s kabelkou též