Klárka Jandová se ve svých 16 letech stala (a ráda) náhradní maminkou dvou malých krásných milých velbloudů.
Pokud se vydáte vlakem na hrad Karlštejn, kousek před nádražím uvidíte krásnou stavbu - romantický hotel Mlýn. Na přilehlých pastvinách můžete - pokud budete mít štěstí, zahlédnout pasoucí se oslíky, muly, ovce, kozy, a také dva velbloudy. „Jsou to ještě mláďátka,“ říká o svých obřích svěřencích 17letá Klára Jandová, která se před časem stala jejich náhradní maminkou.
Jak ses dostala k práci s velbloudy?
To bylo přes jednoho známého od koní, který začal pracovat v hotelu jako údržbář. Zavolal mi, jestli bych nechtěla pomáhat s péčí o velbloudí samičku Kleopatru. Neváhala jsem tehdy ani chviličku. Přišlo mi to jako skvělý nápad a krásná práce - zvířata totiž odjakživa miluji. Milovaná Kleopatra bohužel později za dramatických okolností zemřela, měla vrozenou srdeční vadu, o které jsme nikdo nevěděl. Bylo to velice smutné, byla jsem u toho a nikdy na to nezapomenu. Po krátkém čase ale do Mlýna dorazila dvě roztomilá velbloudí miminka, bylo jim kolem jedenácti měsíců a já se o ně k mé velké radosti začala starat. Na Kleopatru však vzpomínám dodnes.
Od té doby ale miminka Nero a Clea značně změnili rozměry i váhu. Jak jsou na tom dnes?
Za rok u nás narostli dvojnásobně - měří asi 190 v hrbech a váží 300 až 350 kg. Rostou doslova před očima. :-)
Velbloudům se u nás daří, což je dáno také tím, že je o ně dobře postaráno a jsou u nás spokojení. Jezdí je sem obdivovat lidé ze širokého i dalekého okolí - především děti jsou z nich doslova nadšené. Bodejť také ne - Nero i Clea jsou přátelské bytosti a rádi se pomazlí. Nero má také jednu specialitu, strašně rád totiž kouří, miluje kuřáky a dým, který vypouštějí, doslova hltá...
A jaké je s nimi pořízení?
Samozřejmě, když byli ještě miminka, pracovalo se s nimi snadněji, neměli takovou sílu. Dnes, když se leknou, tak často skoro vlaju za nimi. :-) Ale jsou to moje lásky a být s nimi za nějaké to riziko stojí. Je to s nimi ale trochu jiné než s koňmi, na které jsem byla zvyklá od malička - i když velbloudi v různých zemích běhají dostihy nebo jsou používáni jako dopravní prostředky. Když Vás budou chtít nakopnout, jde jim to jen do strany, kousnout ovšem umí podobně jako kůň. :-)
A plivat?
Plivat tedy ještě neumí, ale zkoušejí to a určitě časem přijdou na to, jak se to dělá.
Jak na vás reagují kolemjdoucí, když tě potkávají, jak jdeš s velbloudy třeba na hrad nebo jen tak vesnicí?
Obyvatelé Krlštejna jsou už na nás zvyklí, ale turisté jsou vždy překvapeni, řekla bych, že mile. Ráda zastavím, aby se mohli s velbloudy vyfotografovat, a když je třeba něco zajímá, ráda vše zodpovím.
Ty se ve Mlýně nestaráš jen o ně, ale i o další zvířata, že?
V hotelu máme ještě dalších šest oslíků, mulu ze Španělska, jedno vietnamské prasátko, deset oveček a dva pávy. Všechna zvířátka u nás mají jméno. Obvykle na ně i slyší - pokud tedy chtějí :-) a jsou většinou mazlivá. Dva oslíci jsou zde dokonce narozeni. Mají velké štěstí na krásné výběhy a pan majitel je má rád - nejsou tu jako atrakce pro hosty, ale jako součást velké rodiny.
Umíš si představit, že až dokončíš školu a začneš třeba pracovat někde mimo Karlštějn, bude se o Nera a Cleu starat někdo jiný?
Ne! Že je jednou budu muset opustit, to si vážně představit nedokážu. Ovšem postupem času asi nebude jiná možnost než je někomu předat a vysvětlit mu, jak se k nim má chovat. Už teď vím, že to obrečím, protože se o ně starám od malička. Dokrmovala jsem je lahvičkou s mlékem, byla jsem skoro u všech jejich pokroků... Také nevím, co s nimi udělá jejich dospívání, jak se změní i s pocitem rostoucí tělesné síly, to nevíme nikdo. Clea je hodná a většinou předvídatelná, ale Nero se už teď občas chová jako praštěnej puberťák, předvádí se, zkouší vzdorovat, když má jít ven, tak si třeba lehne na bok a dělá, že snad spí. :-)
A to jednou bude mít ještě o metr víc!!! Jen tak tiše doufám, že to nebude příliš brzy a že máme před sebou hodně společného času.
Nový komentář
Komentáře
Ty sou krásně chlupatí