Pěkný den redakci i všem ostatním :)

Letadla sama o sobě mi nevadí a létat občas musím. Koneckonců, jak jinak se dostat na dovolenou např. do Tunisu, Egypta, na „Kanáry" atd.
Začnu v mém dětství, abych vás uvedla do příčiny problému. Odmala jsem měla problémy s ušima. Řeknete si, to má každé dítě... Jenže já už byla asi exot od narození, jelikož mi uši píchali každý týden. Dokonce po nějakém čase, když jsem si už na pány doktory zvykla a objevily se první bolesti ucha, tak jsem v noci zavelela, že jedem na píchání, a jelo se. No jo, no, holt se mi vždy poté ulevilo (teď bych ovšem nejela ani náhodou). Takže můj problém s létáním začal už tak brzy, aniž bych o něm vůbec měla tušení.

Když mi bylo asi 11 let, začali jsme s našima létat na dovolené. V té době jsem začala pociťovat problémy při přistávání. Neuvěřitelné bolesti ucha, tlak v uchu, zalehlé uši jsem mívala tak, že jsem dva dny neslyšela. Měla jsem strach z přistávání, protože jsem vždy očekávala, že mi to ucho musí zákonitě prasknout, kolikrát jsem přistávala s brekem a nejen, když jsem byla mladší, občas i teď... Při vzletu problémy nebyly a nejsou doteď.
Jednou před dovolenou jsem to nevydržela a v lékárně skoupila všechny léky na bolesti ucha. Nakonec mi byla doporučena homeopatika a nějaké tobolky s tím, že 24 hodin před letem musím pravidelně po hodině užívat. Za letu po půl hodině. Tak jsem užívala. V letadle jsem si připadala jak feťák - klepaly se mi ruce nervozitou a co chvíli jsem do sebe házela několik druhů léků. Lidé na mne podezíravě koukali. Jistě na mne byl skvostný pohled, to jsem ale nevěděla, že při dalším letu bude daleko skvostnější. Při přistávání jsem samozřejmě měla opět bolesti, i když byly jen lehce utlumeny množstvím léků. 

Při cestě zpět s námi letěla sympatická stevardka. Mamku napadlo, že se jí zeptá, co pomáhá na bolesti ucha při přistávání. Letuška se k naší spokojenosti rozhovořila na téma bolesti ucha, vysvětlovala nám, že i ona má problémy při přistávání, i když se to dá snést, a poradila mi, že nejlepší jsou kelímky s nahřátým vlhkým kapesníčkem, a ať se připomenu, až začneme přistávat.
Přistávání začalo a já zvonila jak o život. Letuška přiběhla se dvěma kelímky, ve kterých byly mokré horké kapesníky. Přiložila jsem si kelímky na uši a připadala si jak totální debil!!! Všichni se po mně otáčeli, honem něco říkali svým sousedům a sousedkám, kteří se ihned otáčeli také, aby jim náhodou něco neuniklo, a já se snažila být co nejmenší a co nejmíň vidět. Tak tohle musel být ten nejskvostnější pohled! Ale světe div se, přistáli jsme a bolesti jsem měla minimální! Tak to mi za ten trapas vážně stálo.

Naposledy, když jsme letěli s přítelem do Tunisu s tuniskou společností, posádka byla samozřejmě arabsky mluvící. Jistě, mluvili anglicky nebo francouzsky. Doufala jsem, že až přijde přistávání, budou vědět, co po nich chci. Jakmile začalo letadlo klesat, už jsem zvonila na letušky. Když přiběhla, spustila jsem: „I want cups with hot towels". Letuška: „What?" Já: „Cups - with - hot - towels." Letuška: „Coffee?" Já: „No... kurva... cups on my ears!!!! I have problems with them!!!!" Letuška: „Ohhh, yeaaah, you think cups with towels. No problem. Moment." Tak jsem si počkala, kelímky přiložila na uši, přítel mi podával léky (respektive mi je vkládal do úst, jelikož moje ruce byly zaneprázdněny kelímky, a ještě mi občas ucpával nos, abych si fouknutím mohla odlehnout uši). Takhle prostě já létám na dovolené - vždy!!! A když vystupuji z letadla, kolem uší mám otlačené kruhy z toho, jak silně mačkám kelímky k uchu. :)

Kdybych potkala někoho, kdo za letu praktikuje tyhle procedury, tak se asi smíchy neudržím. Proto se nedivím lidem, kteří na mne koukají jak na blázna. Přiznávám, když létám, exot jsem stoprocentní, ale aspoň už mne tolik nebolí ušiska. :)

Šťastné lety všem!

Dooma

Díky za pěkné vyprávění! A jen ať se miloušci pobaví, je jim přáno. Hlavně že uši nebolí.

Reklama