jed5.jpg
Foto: Jedlý kelímek

Zuzano, v čem je váš jedlý kelímek unikátní?
Náš jedlý kelímek je unikátní v tom, že je nejenom ekologickou variantou k plastovým a papírovým kelímkům, ale také může posloužit jako chutná svačinka ke kávě. Unikátní je také v tom, že v sobě udrží nápoj i 12 hodin. Je ale samozřejmě lepší sníst ho do 40 minut, aby byl stále křupavý.

Nepřenáší se chuť kelímku do nápoje?
Když jsme začínali s výrobou Jedlých kelímků, koupili jsme recept z Ruska a dělali je ručně. Výrobní postup ale spočíval v tom, že se musel kelímek vymazat čokoládou, aby tekutinu nepropustil. Čokoláda samozřejmě nápoj velmi ovlivňovala, měl její příchuť a objevovala se na něm mastná kola. To jsme se snažili zlepšit. Teď máme úplně jiný recept. Současný kelímek chuť nápoje nijak nemění, i kdy je mírně nasládlý. Takže ani ten, kdo kávu nesladí, se nemusí bát, že by byl jeho nápoj přeslazený.
jed4.jpg
Foto: Jedlý kelímek

Jak k člověku takový nápad přijde?
S nápadem na jedlý kelímek jsme přišli u nás na škole Newton College v Praze, kde jsme s kamarády o přestávkách mezi přednáškami chodili na kávu s sebou. A po celém tom dni jsme viděli, kolik papírových a plastových kelímků se za den spotřebuje. Proto jsme se rozhodli s tímto problémem něco udělat.

Samozřejmě jsme věděli, že už existují různé varianty, jako je termoska, kterou si člověk může vzít s sebou, nebo projekt „otoč kelímek“, kdy si můžete koupit kelímek v jedné kavárně a vrátit ho v jiné. Ale spousta lidí s sebou termosku nosit nechtěla, nechtěla si ji mýt. Nebo třeba hledat kavárny, kde funguje princip „otoč kelímek“. A tak jsme si říkali, jak jinak bychom lidi motivovali k ekologičtějšímu způsobu života.

Napadlo nás, že se v kavárnách u kasy často prodávají nějaké cookies nebo flapjacky. Říkali jsme si, že spousta lidí si ke kávě bere i nějaký menší zákusek. Proto jsme se rozhodli, že lidi můžeme k ekologii namotivovat jídlem. Vytvořit jedlé kelímky, které si člověk dá ke kávě jako dobrou svačinku, nebo snídani.
jed6.jpg
Foto: Jedlý kelímek

Tak mě napadá, máte vůbec nějakou konkurenci?
Na českém trhu jsme jediní. Ale konkurenci samozřejmě máme v zahraničí. Když jsme na nápad přišli, tak jsme si samozřejmě mysleli, že jsme první a jediní a celém světě. Samozřejmě, když jsme si udělali průzkum, objevili jsme, že se jedné kelímky už používají například v Indii, na Novém Zélandu nebo v Bulharsku.

Jak náročná byla cesta od skvělého nápadu k jeho realizaci?
Cesta k realizaci nápadu je hodně dlouhá, náročná. Denně pracujeme 12 až 14 hodin. Jsme na to s Miroslavem jen my dva, nemáme finance zaplatit celý tým. Postupně získáváme zkušenosti, jakožto studenti teprve zjišťujeme různé organizační věci. A samozřejmě i chybujeme.

Vývoj a výzkum je náročný i finančně. Požádali jsme zpočátku o podporu podnikatelů Pražský voucher, který nám byl po půl roce přislíben. To znamená, že Hlavní město Praha nám přispěje 75 % částky vynaložené na výzkum a vývoj technologie a receptury.

V současné době jsme v projektu zhruba dva roky a pořád hledáme tu správnou cestu, vyvíjíme se. Aktuálně se chytáme zavádět vlastní výrobu v České republice, takže komunikujeme s Hradeckou pekárnou, kde bychom si pronajímali prostory.
jed1.jpg
Foto: Jedlý kelímek

Co bylo největším problémem, s nímž jste se za ty dva roky potýkali?
Problémů byla spousta. Ze začátku, při ruční výrobě kelímků, jsme zjišťovali, že je to velmi zdlouhavé a nákladné. Proto jsme objednali automatický stroj z Ruska. Jenže ten měl spoustu chyb. Například dělal kelímky moc tlusté, takže uvnitř zůstaly nedopečené, zatímco na krajích spálené. Tak jsme objednali další stroj, tentokrát z Číny. Ten zase kelímky trhal, takže z něj málokdy vyšel perfektní, nepoškozený kus. Na to konto jsme se obrátili na ČVUT a Výzkumný ústav potravinářský, aby nám pomohli.

Pak jsme se samozřejmě potýkali s problémem s hygienou. Není jednoduché mít na všechno hygienická povolení, splnit přísné podmínky není levná záležitost.

A do toho koronavirus. Účastnili jsme se různých festivalů, a když jsme měli Svatováclavské oslavy v Praze na náměstí Republiky, situace s pandemii se zhoršila, začalo se zpřísňovat. Přibývalo nakažených, Praha byla bez turistů. A my i ostatní trhovci denně prodělávali několik tisíc. Sami organizátoři po týdnu řekli, že tyto trhy nemají cenu a my se museli sbalit a jít domů. Dodnes nám doma leží spousta nakoupených přísad do minidezertů v Jedlých kelímcích.

Jaký je o kelímek zájem?
O kelímky je v současné době velký zájem, hlavně díky mediální kampani.
60758eb8221adjed3.jpg
Foto: Jedlý kelímek

Kam je nejčastěji dodáváte?
Nejčastěji dodáváme do kaváren, pražíren, cukráren. Kelímky si mohou objednat i jednotlivci, ovšem s minimálním odběrem jedné krabice (175 kusů). Tohle pravidlo máme kvůli dopravě, protože když jsme posílali menší počet v jiné krabici, která na kelímky nebyla uzpůsobena, byla bez přepážek, kelímky dost často přišly polámané, zničené. Zároveň, pokud by si někdo objednával pár kusu, byla by doprava mnohem dražší než samotný produkt. Takže se to nevyplatí.

Jaký je váš cíl?
Naším cílem je, aby si každý člověk mohl vybrat, jestli si v kavárně objedná papírový, nebo Jedlý kelímek. To znamená, že chceme snížit množství obsažených alergenů, zajistit, aby kelímek byl veganský i bezlepkový. A zároveň chceme, aby i cena kelímku byla co nejnižší. Aby si ho mohly dovolit jak kavárny, tak i koncoví zákazníci. Chceme také přidat nové příchutě. Například perníkové, vanilkové, skořicové… Plánujeme udělat i slanou variantu na pivo. Například s příchutí sýru nebo slaniny.
jed2.jpg

Reklama