Většina dnešních příspěvků o hodinkách je humorná a optimisticky vzpomínková. Čtenářka Jana má s hodinkami spojený i smutný příběh. Děkujeme za něj
Hodinky se nekupují každý den. Člověk si vždy připomene dobu ve které je dostal nebo koupil. Moje první hodinky jsem dostala v roce 1960 bylo mi 9let a byly Vánoce. Byly to hodinky zn. Moskva a hrdě jsem je nosila, stále jsem měla vykasané rukávy a byla mi zima.. Cítila jsem se potěšená vždy, když někdo řek:. Ty máš nové hodinky? Provázely mě hodně dlouho Mého syna jsem na nich učila znát čas a používal je ještě do školy. No a pak jako správný kluk se popral a rozbil je. Přesto je mám uložené.
Můj muž je na hodinky dost zatížený. Máme doma několik kapesních hodinek, které se předávají z otce na syna. Dýchá z nich historie a jsou to pro nás krásné kousky. Zde si naši předci na řetízek přidělávali staré mince z celého světa. Je to krásná řemeslná práce.
Nevztahují se ke koupi hodinek vždy jen radostné chvíle. Jedny hodinky jsem koupila s dcerou manželovi. Dcera později v 17 letech tragicky zahynula. Hodinky se udržují, ale manžel je nenosí, ale stále tikají jako to její srdíčko.
Já mám taky nepříjemný zážitek. V den, kdy mi manžel koupil hodinky, jsem dostala výpověď z práce. Díky bohu jsem sehnala nové zaměstnání a jak se říká, doklepala jsem to tam do důchodu ve zdraví.
Hodinky neznamenají jen čas, jsou i šperk. Dnes mám hodinky troje. Podle oblečení, ale já jsem vždy vybírala hodinky podle značky a dost drahé, ale jak se říká napořád. Myslím si, že mobily nevytlačí hodinky. Je stále lepší podívat se na ruku než lovit telefon v kabelce. Z těch dnešních děvčátek a chlapců také vyrostou dámy a muži, kteří si koupí hodinky módní nebo luxusní a taky budou nosit vykasané rukávy.
Tak já přeji Vám všem, ať nám ještě dlouho tikají.
Jana
To máte možná pravdu. Je to s divadlem, kterým se předpovídal zánik s příchodem filmu.
Co myslíte, milé ženy-in, zaniknou hodinky, nebo se znovu stanou módou a prestižní záležitostí?
Nový komentář
Komentáře
Hodinky mého syna už netikají, a nikdy už nebudou... neměl je na ruce, když zemřel, a tak mi zůstaly jako jedna z mála věcí po něm, pro vzpomínku.