Do kuchyně tak nějak podle staré a zažité povědomosti patří žena. Nicméně jsou muži, kteří tady vedle neskutečného bince umí udělat i díla, která by mohla rovnou od stolu na kulinářskou soutěž. Můj Radek dokáže skvělý guláš. Náš společný Radek téměř cokoli.

cooked

Na mužské se zástěrou u sporáku se názory různí. Některé ženy jsou raději, když mužské kulinářské aktivitě nejsou přítomny. Osobně k nim nepatřím.

Pohled na toho mého u kuchyňské linky je pro člověka, který by bez humoru umřel, jednak vzácný, a jednak je to zážitek, který by byla škoda nevidět.

Budeš se oblizovat!

„Udělám vysoký, krvavý steak se švestkovou zálivkou,“ zahlásil a vytasil z tašky hovězí kližku.
„No, miláčku, nejsem si jistá, jestli je tohle to správné maso.“
„Je to hovězí?“
„No tak je to hovězí, jenže tohle je spíš na guláš.“
„Hele, všechno je o tom, jak se to nakrájí,“ vysvětlil a vyndal povidla.
„Kde je pánev?“
„Pod tebou."
„Talíře?“
„Nahoře vlevo."
„Prkýnko?“
„Nad dřezem a dřez je uprostřed linky, taková díra kovová."
„Moc vtipný, budeš se oblizovat, a teď jdi, jdi, musím tu být sám. Bude to překvapení. Jo, takovou dlouhou vidličku máme?“
„Máme. Je to druhý šuplík uprostřed. Chceš buzolu?“
„Nech si srandičky, budeš mrkat!“

Mrkala jsem hodně a hodně křečovitě jsem zavírala oči ve snaze mu nezkazit radost a rozžvýkat během deseti minut alespoň jedno sousto. Tohle by ovšem nerozžvýkala ani motorová pila.
„Chuťově je to, Ráďo, opravdu velmi dobré, ta omáčka se ti skutečně povedla.“
Vzdala jsem pokusy o rozmělnění potravy a pokusila se ji polknout celou. Marně.
„No tak je to špetku tužší, to je pravda, zřejmě mi ta ženská prodala špatný kus.“
„Lásko, prodala ti kližku. Z toho steak neuděláš, kdybys byl kouzelník.“

Domluvili jsme se, že příště zakoupí správné maso a bude to v pohodě.

Ovšem, jeho guláš nikdo nepřekoná!!
Leda možná…

Modrá kaše? A co?

Jsou i amatérští profesionálové, jako je například náš guru Radek Kříž.

Tento, zdá se, všestranně použitelný živý dar, který Klára obdržela, je ochoten vám poradit například s přípravou domácích bramborových knedlíků i velice složitých kulinářských modelů.

Na některé porady donese košíčky vlastní provenience tak dokonalé, že ho podezíráte, že je původně cukrář, a ne novinář. Jeho tažený závin neměl chybu.

S pýchou v hlase pravil, že: „Doma vařím už několik let, prakticky denně. Rád experimentuji a nejvíc mi vadí, že některá pojetí tradičních jídel vzbuzují u strávníků nedůvěru. Co je špatného na modré bramborové kaši, když je vyrobena z odrůdy modrých brambor?
Proč jíst dokola jednu chuť omáčky, když jde uvařit jinou, s netradiční, ale zajímavou chutí? Je mrzuté, jak jsou lidé konzervativní.
Takhle by na světě nikdy žádného pokroku nebylo.“

A máš pravdu, Radku.

My bychom do modré kaše klidně šli. Jen ji přines, protože pro nával práce zpravidla nestíháme oběd a unavená šunka s pryžovým rohlíkem z místního krámku nemůže nahradit domácí stravu.

A to klidně i modrou!

Reklama