Zdravííííííím,

při dnešním projíždění článečků jsem se aspoň na chvíli přenesla do teplíčka. Sice už je to rok, ale vzpomínky zahřejí i po 20ti:-).
 
A proč zrovna při tomto tématu? Před rokem jsme s mamkou vyrazily prvně k moři do Španěl, země to sama o sobě profláknutá teplem, vínem, olivami a snědými mladíky. A tam na nás čekalo právě to největší vinařské překvapení.
 
Nic netušící při posměšcích barmana jsme si objednaly specialitu téměř ve všech bárech v okolí - Sangrii. S naivitou své a ve froté... NE, v oblečení, po barech se necourá v županu, že?:-).

Přinesl ji k bazénu po poměrně delší době, jsem si říkala, tam to ovoce do toho trhá snad přímo na stromech. A koukám, žádné tam není. Tak ji asi dělají jinak než my Středoevropani. Chutnalo to dobře, až na to, že mi to moc ono sladké lahodné ovocné víno nepřipomínalo. I to jsem si odůvodnila příchutí limonády. I když nás upozorňoval, že bychom po vypití už radši neměly do bazénu, málem mě rozesmál. Nás Čechy něco jen tak neporazí, kluku jeden španělskej:-).
 
Ale porazilo, sotva jsme se doplazily na pokoj!
 
Večer jsme vyrazily na průzkum a tahaly z něj, úspěšně, co že v tom vlastně bylo, a jaké bylo naše zklamání, když jsme zjistily, že tam bylo všechno možný, jen ne to vínečko… A vůbec se divím, že jsme to vypily a přežily, protože tam bylo tolik tvrdého, že by to porazilo i vola! To nás však neodradilo dát si znovu sklínku... jak jsme po ní vypadaly, vidíte na fotečce.
 
Vaše Kočička

No hlavně že jste to přežily. I když jak já na to koukám... Je to zázrak.

Reklama