Léto je tu a svatební horečka stoupá. Současné nevěsty spojuje ale jedna věc - chuť vdávat se po svém. A tak vytoužené „ano“ zaznívá z balonu, hasičského auta nebo třeba z klece v zoologické zahradě. Fantazii se meze opravdu nekladou, jistě jste slyšeli o páru, který se před pár dny bral ve stavu beztíže.
Myslíte si, že na svatbě by se mělo dojetím plakat, nevěsta by měla zářit v bílých šatech s vlečkou a oběd nevidíte jinak než na játrové knedlíčky? Proč ne. Jenže dnešní novomanželé si chtějí svatbu pořádně užít. Současná veselka se bere spíš jako zábava a recese. A tak stále více párů volí netradiční prostředí pro jeden z nejvýznamnějších životních okamžiků.
V koňském sedle
Mezi velmi oblíbené patří svatba v koňském sedle. Ne nadarmo se říká, že z koňského hřbetu je pohled na svět nejkrásnější. Aby byla veselice ještě originálnější, můžete ji pojmout třeba ve westernovém stylu nebo jako rytířské klání. Ženich se tak na jeden den stává šlechticem, za svědky mu jdou rytíři a nevěsta si užívá třeba role princezny. Jen pozor, aby se vám nesplašil kůň.
Ve středověku
Přeneste své hosty do středověku, připravte jim bohatý program v podobě vystoupení potulných muzikantů, břišních tanečnic, chrličů ohně, dobového jídla a hudby.
Pro zamilované romantiky
Slavnostní plavba na gondole přímo z radnice a k tomu zpěv gondoliéra, tak tomu se říká opravdová romantika. Pokud toužíte právě po takovém zážitku, vydejte se do Benátek.
Jestli vás ale láká jednoduchý svatební obřad s nádechem romantiky, můžete se nechat oddat na písečné pláži nebo uprostřed citrusové plantáže či zelené vinice. Jednou z nejoblíbenějších svatebních destinací je Kypr. Nejedná se o nic nedostupného, zvlášť když obřad spojíte zároveň se svatební cestou.
Pod vodou
Šnorchl, ploutve a může se spustit svatební pochod. Pod hladinou jen pokýváte hlavou a ukážete cedulku s nápisem ANO. Pro jistotu je připraven i nápis NE, co kdyby si to jeden z novomanželů na poslední chvíli rozmyslel a poslal toho druhého k vodě?
Prostě jinak
Milovníci rychlých strojů můžou pojmout svatební den v motorkářském duchu, v zoologické zahradě si své „ano" zas řeknou ti, co mají rádi zvířátka, na lyžích nebo na fotbalovém stadionu to zkusí nadšení sportovci a vyznavači adrenalinové zábavy vymyslí určitě také nějaký pořádný kousek, ať už je to balon a nebo rogalo. Stačí jen zapojit svoji představivost.
Svatební agentury
S přípravami na originální, ale i klasickou svatbu se už nemusíte trápit a veškerou organizaci můžete svěřit svatebním agenturám, které dokáží splnit téměř každé vaše přání. Svatba na klíč vyjde sice o něco dražší, než když si ji budete zařizovat sami, ale zase ušetříte spoustu času a starostí.
Svatební hostina
Klasické tabule a zasedací pořádky už také vzaly za své. Stále častěji se dává přednost svatební hostině ve stylu švédských stolů a velmi oblíbené jsou bankety ve stanu na zahradách.
Klasika
Jestli ale po játrových knedlíčcích bažíte a na únosu nevěsty trváte, netruchlete. Váš svatební den by měl totiž vypadat tak, jak si přejete vy, a ne jak diktují módní trendy nebo příbuzní. Jsou to vaše nejkrásnější chvíle a váš život. Hlavní je, abyste byli šťastní.
Jaká byla vaše svatba? Udělala byste dnes něco raději jinak?
Nový komentář
Komentáře
Já si myslím, že nejhezčí svatby jsou takové ty skromné, jen o pár lidech. Právě takovou svatbu měla minulý měsíc jedna moje kamarádka a bylo to nádherné. Mají dost velkou zahradu, takže se celý obřad konal právě tam. Měli tam pronajatý i takový velký party stan kde měli pohoštění atd... Byla to vážně nádhera.
evusche — #38 ... a následuje tyátr s rozchodem, rozvodem, majetkem a dětmi...
Na co takový tyjátr kolem toho, když po roce, dvou, zjistí, že jsou vlastně každý uplně jiný
škoda peněz
...když svatba, tak motorkářská
Originalitě se meze nekladou, ale čeho je moc, toho je moc. Ne, všechno "neokoukané" je nejlepší. Každopádně spojit svatbu s něčím, co oba novomanželé mají rádi, je jistě fajn.
Já chci klasiku - někde na zámečku v princeznovských šatech.. I když já se stejně asi nikdy nevdám :-)
já jsem se ještě nevdávala,ale doufám,že jednou se mi to splní..
má svatba byla klasická ale moc hezká
Svatebčany jsme odvezli autobudem k místu obřadu. Měli jsme ho pod krásnou staletou borovicí, která stála u polí a sadu a hostinu jsme uspořádali v dobové krčmě. Valná většina svatebčanů byla v dobových oděvech a i ostatní "věci" jsme se snažili přizpůsobit středověkému stylu. V krčmě byl večer program. Paráda
Moje svatba byla klasika. 50 svatebčanů. Dnes bych to vůbec neřešila. Žádné vdavky, proč? Jen kvůli tomu, aby měly děti stejné příjmení. To přece není in. A vůbec. Dnešní svět je naprosto chaotický, dnes nikdo nic neřeší.
"Za trochu lásky šel bych světa kraj s hlavou odkrytou a šel bych bosý..." To je dávná minulost. Mám doma několik krásných dopisů, které by možná stály za uveřejnění. Jsou to dopisy, které psal můj dědeček babičce v době "protektorátu". Nikdy jsem je nezveřejnila a pokud by redakce někdy měla zájem o nějaké dávné retro.
My se chceme vzít v nějakém rozkvetlém sadě. V kostele bohužel nemůžeme.
Mít zkušenosti co mám dnes tak bych - řekla nikdy tisíckrát nikdy
já bych se nevdávala.A kdyby mě náhodou něco takového napadlo,tak bych si aspoň nevzala mého exmanžela.Tomu bych se vyhla hodně velkým obloukem.
mít dnešní rozum už bych se nevdávala
svatba je začátek-hlavně když to klape potom
kamicka — #20 No, moc nechapu, co resis. Svatbu at si kazdy udela podle sveho, ne?
Pokud ti vyhovuje, ze ti vse zaridi agentura, tak OK, tvoje volba. Ale nechapu, proc by tohle melo byt povazovane za standard? Tak alespon na me tvuj prispevek pusobi...
My jsme meli svatbu ve zricenine kaple, hostinu v restauraci a nasledne jsme byli na zahrade u mych rodicu, pozvani byli ti, co jsme chteli, ne ze budem svolavat pribuzenstvo z desateho kolene, ktere ani nezname. Stejne tak saty - na pozvance jsme jasne napsali styl lezerni elegance. Sama jsem se vdavala v sari, ktere jsem si rozhodne neporizovala jen na jednu prilezitost. Tak sme to chteli a byli jsme spokojeni, nase volba.
Fructia — #14 díky. cvakala jsem rychle a přehlédla překlep.
Z tradiční české svatby jsem měla už jako malá holka hrůzu, že něco takovýho jednou budu muset podstoupit. Když měl tenhle den přijít, všechno jsme si udělali po svém, bez rodičů, desítek příbuzných, které jsem nikdy neměla ráda, jen my, svědci a ještě pár lidí, kteří se tam nějak pozvali sami. Kdybych měla vrátit čas, rozhodnu se stejně.