Když si vás nevezme, není chlap!

smarja, co je to za straslivej termin "na psi knizku"???

Podle mne svatba neni dulezita, rozhodujici okamzik je, kdyz prijde dite. Do ty doby v podstate o nic nejde, akorat tak o penize. Narozeni ditete je dneska tim "iniciacnim obradem", vstupem do dospelosti, ne svatba (to jsem cetla, nevymyslela sama). Kdyz se rozvedete jako bezdetna, tak co je Vam po nem, nikdy ho uz nemusite videt. Kdyz se rozejdete s partnerem, se kterym mate dite bez svatby, tak s nim musite neco resit do smrti (i kdyz je dite davno zletile).

A mne osobne svatba lakala davno, nekdy zamlada, letos jsme si poridili s pritelem mimino bez svatby. Dcera se jmenuje po priteli, on ma mnohem hezci prijmeni a taky mi to tak prislo spravne. Sama jsem svedcila na dvou svatbach asi pred 15 lety a oba pary jsou uz davno rozvedene a akorat se dohaduji o styk s nezletilci atd. Tehdy mi to bylo trochu lito, ze se kamaradky vdavaji a ja nic (ani jsem v te dobe s nikym nechodila, bylo to hned po VS), ale pak jsem pochopila, ze mi "pambu" prichystal zajimavejsi osud.

My už spolu žijeme na psí knížku 11 let a nikdo s tím nemá problémy.

alko 44: Nezlob se, ale to co píšeš, mi přijde jako úplný nesmysl. Přece pokud ti dva spolu měli dítě, pak dědicem partnera je ono, nikoli rodiče, protože ono je jeho nejbližší příbuzný a navíc nepominutelný dědic! V takovém případě by matka dítěte pro něj ten majetek spravovala až do jeho plnoletosti.

Ledaže to dítě měla s někým jiným?

Manx: Jedinej problém je v tom, že jsem se chytla gaunera. Chvili před tím mi zemřeli oba rodiče a parter mě po 5 letech poslal k šípku - a já byla mladá, blbá a děsně opuštěná. Už je to tři roky a ještě pořád na mě ze skříní padají zapomenutí kostlivci. Brrrr

Bridgetj 54: S chutí bych mlátila hlavou do zdi, ale ne tou svojí

Harantka: A vidíš, já jsem v nemocnici docela častej host a nikdy jsme problém neměli . při nástupu vždy jako kontaktní osobu nahlásím mého muže - tedy chceš-li, druha, ale já to slovo nemám ráda - dodám, že ensjme manželé, ale žijem spolu xy let v jedné domácnosti a nikdy mi neřekli, že by byl problém v případném info o mně. Vždy řekli ano a zapsali to. Asi jsme měli štěstí .

Nic proti soužití na psí knížku, pokud víte, jaké to má důsledky po právní stránce ... zrovna nedávno jsem řešila dost ošklivý případ - kluk je už přes rok v komatu, jeho přítelkyně se s jeho rodiči dohaduje o majetku ... nikdo neví, kdo má splácet dluhy, čí věc je čí, jak je to s bytem atd. atp. A protože kluk stále ještě "žije", tak je to vůbec šílený ...
Pokud víte, jak to je právně, tak nic proti psí knížce, ale pokud si jen myslíte, že to víte, tak si to zjistěte ... je sice pravda, že když jsou vztahy dobré, tak je jedno jestli jde o manželství nebo o psí knížku, ale když jsou problémy a vy třeba s dítětem doma nebo nemocná

yoda: a to já si nemyslím, že lidi na psí knížku od sebe můžou odejít jen tak , depák. Maj to sice snažší o rozvodové stání, ale dkyž nejsou sto kloudně se dohodnout, následuje i tady soud o majetek a výživné na děti...., nehledě na to, že u srdíčka to bolí stejně tak jako tak...
A jestli to myslíš jak otak, že si prostě jeden z nich sbalí kufr a jde... tak pokud to tak cítí, udělá to, ať to razítko má či ne... To mi věř, TOHLE znám .

A příjmení dětí???No, přiznám se, že ač nevdavekchtivá, dcera má jméno po otci. Asi tak - děti mám 2, syn se jmenuje po mně a to z toho důvodu, že otec dítěte se na mne vykvákl, ještě jsem ani neměla těhotenskou průkazku. Takže tam byla volba jasná, pochopitelně. Byla jsem do budoucna pevně rozhodnutá, že KAŽDÉ moje další dítě bude mít příjmení po mně. Ale pak, když mi vstoupil do života můj a hlavně později, když měla přijít na svět naše , jsem prostě věděla, že to bude jinak. Na začátku našeho vztahu jsem sice řekla, že trvám na příjmní dětí po mně a s tím souhlasil..., ale jak se blížil čas porodu.... uvědomila jsem si, že si nepřeju nic jiného, než aby dcera měla JEHO jméno. Neptejte se mne proč, já to nevím. Prostě jsem to chtěla. A kdyby přeci jen ta svatba někdy přišla.... JÁ si nechám příjmení svoje. Mám ho už dlouho a nevidím důvod ho měnit .
Takžeeeee - myslím, že tohle je každýho věc, není to zbabělost či protiřečení, jak tu někdo psal .
Já si nemyslím, že příjmení PO NĚKOM = že to dítě vlastním , to je fakt kravina .
Zastávám jiný názor - nezáleží na tom, jak se lidi jmenujou, ale jak spolu vychází .

Harantka: Tak já to asi nemám tak tragické. Taky jsem přišla na docela dobrou taktiku. Můj miláček má rád a když to po této stránce všechno klape, nemusím se bát nedodělků. Je fakt, že to trvá déle, ale udělá to. Zato doma u rodičů to stále odkládá. Přitulím se a poprosím a je to naplánováno!
Taky jsem se naučila spoustu věcí zařídit sama. Třeba běhání po úřadech a zařizování papírů je moje doména. Musela jsem taky přibrat drobné domácí opravy. Když si nevím rady, udělám ze sebe nesamostatnou a jak to frčí!
Tvého beránka bych asi dávno ! Vaří se to ve mě, jen to čtu!

Harantka: Nechcci Tě strašit, ale todle si vzala moje mamka. Po baráku nedodělky, když něco už udělá, musí to předělat odborník, všechno jen přelící, je to děs běs. Když chtěla předělat patro, tak rok řval a nechtěl jí pomoct, sama najala firmu atd. A ted po třiceti letech je z něho hotová, unavená, vysoká sedimentace, migrény....
A to vy ještě nemáte děti..

Bridgetj: Hele, tak to by měli příbuzní pochopit, že nemůžete dělat hogofogo veselku. Sezvat uzký rodinný kruh na obřad a oběd a pak to třeba zvlášt oslavit s ostatníma. Myslím, že dneska už je to normální.
Meander: My jsme se se svatbou zadlužili, ale bylo to prima a penizkyse vrátily. Jo, můj manžel dal za rozvod 15tis. a to to jen sepsala a zastoupila u soudu

Milá Lucko, nedávno jsme vstoupili do 10. roku spolužití bez razítka z úřadu, máme spolu 6ti letou a "přesně víme, co chceme a co v sobě máme" . A o tom, že je CHLAP mne ten můj přesvědčuje ouplně jinak . A nemyslím tím jen TO, co všechny právě napadlo ...

svatba, nikoliv stavba

Lenika: Já si to vůbec neumím představit. Naši nikdy neměli volných 30 tisíc. Mě stavba stála 15 litrů a rozvod v péči právníku 60, takže kdybych nebyla blbá jako troky, mohla jsem ušetřit 75 táců a udělat si výlet do Mexika

Meander: Je to dost, ale těch 30 zaplatili rodiče. Jinak nás svatba vyšla na cca.70 a na darech se nám to hezky vrátilo. Myslím si, že ty prachy za to, kolik tam bylo lidí je ještě sranda
Bridgetj: Tak to jo, to je komplikované. Chce to nad to pořádně sednout a promyslet všechny možnosti a kompromisy.

Příšera ze šera: Možná máš pravdu...ale já přiznávám, že jsem dosud nebyla ani v nejmenším vdaná taky trochu kvůli mým zadním vrátkům, abych je nepřibouchla moc. A vyplatilo se to, když jsem svého bývalého po 14 letech vracela jeho matce, nemuseli jsme řešit majetky...přišel jak odešel, s holou... a ručníkem

Já si myslím, že ti lidé to mají udělat tak, jak to cítí. Pokud se shodnou v tom, že manželství je vyvrcholení vztahu a chtějí, aby jejich děti vyrůstaly v manželství, nelze na tom nic kritizovat. A určitě to neberou tak, že ten papír z úřadu jim zajisti vše, co ke vztahu lidé potřebují. Jiní se do svatby naopak nehrnou, ale když se v tom shodují, proč ne. Spíš ale kolem sebe vidím dost párů, které spolu dlouho žijí a mají i děti, ženy by ten návrh "chci si tě vzít" uvítaly, ale pánům se jaksi nechce....

Manx: Už Guth-Jarkovský hlásal, že žena nad 25 let má nárok na oslovení "paní" ať je provdaná nebo ne!

Nesezdaný pár může být šťastný i bez svatby, ale někdy mohou nastat problémy finanční. U nás v ulici se stalo, že partner náhle zemřel a dědici se stali jeho rodiče, kteří toho patřičně využili. Nepohodlnou partnerku vyhodili na ulici (byt byle partnera) a vydali jí a dítěti jen něco málo osobních věcí. Nevím jak to nakonec dopadlo, ale bylo okolo toho moc nepříjemných tahanic