Simona je momentálně tři týdny před porodem strachy bez sebe. Samotný porod pro ni není až takovým bubákem, ale přemýšlí nad tím, co bude dělat, když se v ní neprobudí klasické mateřské pouto. Ona láska na první pohled k dítěti, které tolik chtěla. Právě o tomto problému totiž nedávno hovořila s několika kamarádkami, a některé tuto situaci doopravdy zažily. Jedna z nich dokonce stále dochází k terapeutovi, léčila se i na psychiatrii. A toho se nastávající maminka děsí. „Chci být tou nejlepší mámou. Jenže mi přijde, že už teď k dítěti, co nosím, nemám nikterak zvláštní cit. Těhotenství neprožívám, nemám pro dceru ani žádnou přezdívku, nepovídám si s ním, atd. Celkově to „nehrotím“ oproti ostatním budoucím maminkám. Říkám si, co když je to ono, první náznak toho, že svou holčičku nebudu milovat...“
Psycholožka a psychoterapeutka Tereza Baltag se k obavám Simony vyjádřila následovně:
„Mateřství a to, jak ho požíváme, rozhodně není pouze biologicky podmíněno. Jeho prožívání je ovlivněno tím, jak ho vnímáme z televize nebo jiných médií, tím, jak si myslíme, že by se mělo prožívat. Úsměvy, radost, všichni na vrcholu štěstí. Fotky břicha z různých úhlů a všude spousta srdíček. Pokud to máme jinak, mohou z toho plynout nepříjemné pocity. Jsem divná, když to neprožívám tak, jak mi to ukazuje facebooková zeď mých přátel? Tyto úvahy mohou zneklidňovat i jinak zdravou nastávající matku. Samozřejmě budou o to více zneklidňovat ty ženy, které obecně v životě nejsou úplně sebejisté. Je však zcela v pořádku, pokud si ke svému dítěti postupně budete hledat cestu. Někdo vztah s dítětem může navázat okamžitě, někomu to může chvilku trvat. Pokud je žena jinak duševně v pořádku, většinou se nemusí obávat, že by si vztah k dítěti postupně nenašla. Naopak, jistá míra obav v tomto ohledu může být považována za zdravou. Pokud jsou pochybnosti nastávající matky již předem velké, doporučila bych oslovit psycholožku, s kterou může nastávající matka vše sdílet, Hledat příčiny těchto obav a případně se na porod a změnu životní role připravovat. To vše může obavy pomoci zmírňovat.
Samozřejmě, existují výjimky, kdy žena po porodu dítě zcela odmítá a vyskytne se u ní nějaké z duševních onemocnění. Těchto situací by se mohly obávat spíš ženy, které již během života trpěly nějakým psychickým onemocněním či ho mají v blízké rodině. Pak je dobré o tom předem hovořit s ošetřujícím lékařem, upozornit na to v porodnici nebo minimálně diskutovat tuto situaci s blízkým člověkem, který bude v době po porodu s ženou v kontaktu. I v tomto případě se dá situaci za pomoci odborníků dobře zvládnout.“
Tereza Baltag je psycholožka a certifikovaná psychoterapeutka s více než pěti lety praxe. Tereza poskytuje psychoterapii a koučování online pomocí Skype video-telefonátu, vhodné pro lidi, kteří mají málo času nebo preferují konzultovat z pohodlí svého domova. Pracuje empaticky a profesionálně. Kontaktovat ji můžete pomocí webových stránek www.our-therapy.com či Facebooku - naseterapie. |
Čtěte také:
- Příběh: Nechci být otrokem svých dětí, proto mám chůvu
- „Pro kamarádky jsem exot - na rodičovské dovolené se chci věnovat jen dítěti,“ nechápe Radka (29)
- Pozor na to! Z prázdninové nudy mohou děti sklouznout k závislostem
Nový komentář
Komentáře
Porodu jsem se bála,ale že dítě nebudu milovat toho ne.