Foto: Shutterstock
Zemětřesení na Bali
„Asi pět let jsem si přála jet do jihovýchodní Asie, na Bali. Šetřila jsem, koupila letenky a byla neuvěřitelně natěšená na naši měsíční cestu s mým tehdejším přítelem. Po prvních třech dnech mě natěšení přešlo. Zažili jsme tam totiž pořádné zemětřesení a do toho se dozvěděli, že Balijci nemají moc dobře postavené domy a my bydlíme v nejvyšším patře. Bali se bohužel nachází na místě, kde se střetávají litosférické desky, takže je tam zemětřesení na pořadu dne. Dodnes z toho mám trauma, protože tam umřelo několik lidí a já kvůli tomu skoro nemohla spát, a to nás tam čekala ještě dlouhá doba. Přežili jsme, ale neužila jsem si to tak, jak jsem očekávala a mrzí mě to. Už se tam nikdy nechci vrátit a od té doby mám z přírodních katastrof o to větší strach.” – Lucie (30)
Peklo v taxíku v Maroku
„Před deseti lety jsme byli bezdětní a hodně cestovali. Jedna z cest vedla do Maroka, kde jsme se vydali do pohoří Vysokého Atlasu. Do hor se tam tehdy dalo dostat v podstatě jen taxíky, které sdílelo hned několik cestujících. A jelikož chtěli řidiči vydělat, zásadně se jezdilo ve starých Mercedesech, které měly vymontované veškeré boční polstrování, včetně kliček na stahování okýnek. Do auta se tak vešlo až sedm lidí. Cestování to bylo značně náročné. Navíc naše spolucestující byla nastávající maminka ve vysokém stupni těhotenství, které v autě bylo očividně špatně. Zvracet začala už v polovině cesty a vanička na nohy se nebezpečně plnila. Místní muži z toho měli velkou legraci, já jako její sousedka mnohem menší, celou asi tříhodinovou cestu jsem si držela na obličeji šátek a nohy držela ve vzduchu. Ke konci jsem se obávala, že se k ní už přidám…” – Lenka (40)
Krádež v Itálii
„V Itálii jsme si s kamarádkou před rokem půjčily skútr. A protože jsme neznaly cestu, našla jsem ji na telefonu a držela při jízdě, aby se mohla kamarádka řidička koukat do mapy. Co se nestalo – můj nový telefon mi dva kluci na rychlejším skútru vytrhli z ruky a odjeli. Já měla v tu ránu po telefonu a kamarádka neměla žádná data, jen já. Nějak jsme se po dvou hodinách dostaly na hotel, ale já jsem se od té doby hrozně bála, že nás vystopují a něco udělají. Naštěstí se tak nestalo, ale mobil za skoro 30 tisíc byl v háji.” – Kristýna (29)
Indická infekce
„Miluji indickou kuchyni, a tak jsem od přítele dostala letenky do Indie na celé tři týdny. Byla jsem nadšená a zároveň hrozně zvědavá, co tam uvidím. No, bohužel jsem viděla prvních asi pět dní, poté jsem strávila týden v nemocnici, protože jsem dostala silnou infekci. Ani si z toho moc nepamatuju, dokonce jsme hned po propuštění Indii opustili a vydali se směr domov. Přiznám se, že jsem už nikdy indické jídlo nepozřela a ani neplánuji, mám z toho strach, i přesto, že by se pravděpodobně nic nestalo.” – Radka (32)
Vražda na Kubě
„Chtěly jsme s mamkou jet v zimě do teplých krajin a prozkoumat něco více exotického, ne tak typického. Vybraly jsme si Kubu, a i když jsme tušily, jaká nebezpečí tam číhají, překvapilo nás, když jsme se vydali do města a před našimi zraky muž zastřelil jiného muže. Hrozně jsme se lekly a ve finále nám došlo, že tam nebyly žádní turisté a kdybychom rychle nezmizely, mohly jsme dopadnout podobně. Byly jsme vyplašené a do konce pobytu jsme se nehly z hotelu a zařekly se, že už končíme s poznáváním takovým destinací.” – Irena (38)
Zdroj: respondenti redakce
Čtěte také:
Nový komentář