Nevěříte? Můžete se přesvědčit. Knížka s názvem „Když se hubnout nedaří“ vypráví 12 příběhů skutečných lidí, kterým pomohla psycholožka Marta Boučková. Ne nadarmo se říká, že hubnutí je v hlavě.
Zkušená psycholožka a autorka knihy Marta Boučková má dlouholeté zkušenosti ze své ordinace s lidmi a jejich hubnutím. Kdy je podle ní nejvhodnější s ním začít? „Určitě tehdy, když to vyžaduje zdravotní stav, anebo v případě, že jste skutečně vnitřně rozhodnutí zhubnout. Důležitá je v tomto případě především motivace, která je příslibem toho, že z nastoupené cesty nesejdete, překonáte počáteční obtíže a nepohodu a vaše nová životospráva se pro vás stane každodenním chlebíčkem. Pokud ale můžu radit, je dobré začít s dietou v době, kdy jste relativně v pohodě a jídlo pro vás není nástrojem k utěšení žalu nebo jedinou životní radostí,“ říká Marta Boučková.
Co když ale motivace chybí a člověk chce zhubnout jen proto, že si to přeje partner nebo rodiče?
Jediný, kdo má legitimně co mluvit do vaší hmotnosti, je váš lékař, který má na zřeteli případná zdravotní rizika související s vaší nadváhou nebo obezitou. Ostatní lidé ať se starají o své postavy, jejich názor by pro vás neměl být ani rozkazem, ani impulzem k držení diety. O potřebě změny životosprávy byste měla být především vnitřně přesvědčena vy sama.
Kdo někdy zkusil hubnout, ten ví, že je to často doslova utrpení. Dají se podle vás shazovat kila i příjemně?
To záleží na mnoha faktorech. Obecně ale lze říci, že pohodlněji se bude hubnout těm, kdo nemají k jídlu příliš vřelý vztah. Jestli jste stále při chuti, už při snídani plánujete, co budete vařit k obědu či k večeři a nikdy nenecháte na talíři zbytky, pak se asi budete ze začátku trošku trápit. Hlavní je ale vědět, že dieta není mučení hlady.
Ale co když v průběhu hubnoucího režimu „zhřeším“ a vyplením čokoládovou bonboniéru nebo se cestou z práce stavím ve fast foodu?
Je nutné počítat s tím, že taková situace dřív nebo později nastane. Někdy se zkrátka cítíte pod psa, touha je silnější než vůle nebo prostě padáte únavou a nemáte po ruce nic dietního. Není žádná katastrofa, když jednou škobrtnete. Pozor ovšem na nutkání v takovém jednání pokračovat pod záminkou, že už je to stejně jedno... V žádném případě sami sebe za takové malé selhání netrestejte. V dietě není prostor pro tresty, ale jen pro důslednost. A vloudí-li se chybička, tak si vzpomeňte na klasika, který řekl, že chybovati jest lidské.
Dobrá, tak jsem dokázala změnit životní styl, zhubla jsem, kolik jsem chtěla, ale co teď? Jak to udělat, abych zase nesklouzla ke starým pořádkům a nenabrala kila rychle zpět?
Má-li být dieta opravdu účinná, pak by to neměla být dieta, ale trvalá změna životního stylu. Jakmile se vám podaří změnit své myšlení a brát jídlo jako zdroj živin a ne jako potěšení, tak máte z poloviny vyhráno. Když ovšem vnímáte úpravu svého jídelníčku jen jako něco dočasného, co je nutné jen přežít, a už se těšíte na návrat k „normálu“, pak s největší pravděpodobností boj s kilogramy zase prohrajete. Záhada úspěšného hubnutí totiž neleží na vašem talíři, nýbrž se skrývá ve vaší hlavě.
Když se hubnout nedaří - 12 příběhů těch, kterým pomohla rada psychologa
- Autorky: Marta Boučková, Johana Křížková
- Ilustrace: Jan Hájek
- Grafická úprava: Lucie Koubová
- Doporučená cena: 259 Kč
Co se mimo jiné dočtete v této knížce? Znáte třeba devět věcí, které jste odmalička slýchali o jídle, a nebyla to pravda?
Které to jsou?
- Polívka je grunt: Může být, ale sama o sobě může představovat také doporučené množství živin a energie pro celé polední jídlo.
- Jez doma, co máš, a venku, co ti dají: Pokud zrovna usilujete o snížení hmotnosti a hlídáte si pečlivě jídelníček, není radno to praktikovat.
- Čím víc budeš jíst, tím budeš mít větší sílu: Tato poučka má něco do sebe pouze v případě, že to, co jíte, jsou převážně bílkoviny, ovšem ani s nimi to není radno přehánět.
- Oslaď si život: Čtvereček čokolády nebo jedna sušená meruňka vám nic neudělá, jen dejte pozor na to, aby se neprolomila stavidla pevné vůle.
- Dojídat se musí: Nemusí, s klidem odmítejte jídla, která se neshodují s vaším životním stylem, tučná, těžká, sladká nebo jinak nevhodná. Dojídat by se mělo, ale jen pokud máte sami volbu toho, co se na vašem talíři skutečně ocitne.
- Nebudeš mít žádné extrabuřty: Další přežitek. Držte si svůj styl, stůjte si za svým.
- Jídlo musí být mastné, aby lépe klouzalo do krku: Na tom sice něco je, ale tuk nutně nemusí být deci sádla nebo kostka másla.
- Nervy je třeba obalit tukem: Ano, je prokázáno, že sladké a tučné pokrmy pomáhají naší psychice lépe zvládat různé životní potíže a splíny. Ovšem když se jednoho dne postavíme na váhu, úsměv nám na oslazené tváři poměrně rychle ztuhne a následují pocity viny, zklamání ze sebe sama a další nelibé pocity.
- Na to se napijeme: Alkohol je velkým nepřítelem těch, kdo chtějí shodit nějaké to kilo. Takže až vás zase někdo bude lákat na jedno, rozmyslete si, jestli vám to za to stojí...
Knihu si můžete objednat na www.martabouckova.cz.
Více o knížce je také TADY.
Nový komentář
Komentáře
Každýmu se podaří zhubnout, když se o to bude snažit. Chce to jen pohyb a úpravu jídelníčku. Já jsem vyřadila všechno sladké a místo toho si dám proteinové tyčinky https://www.ketofit.cz/produkt/proteinove-tycinky-pro-rychle-hubnuti-28-ks a to úplně stačí.
Taky se omlouvám, zapomněla jsem to označit red.
risina — #3 Máte samozřejmě pravdu, hned to napravím. Text článku je z tiskové zprávy a u nás v redakci nevznikl.
Úplně s rozhovor jsem četla v Marianne, nemělo by to být ozačeno spíš jako komerční článek než autorský text od Lucie Paličkové?
Nikdy jsem žádnou dietu nedržela
navštěvovala jsem dietoložku, pomohla mi