Když se řekne Německo, před očima se mi skládají obrazy, údaje, vyprávění – nevím, ani co vybrat. Jsou to vzpomínky, na něco, na někoho.
Například na první setkání s mořem, i když bylo bouřlivé a chladné, ale mně to nevadilo. Objevovala jsem slanou chuť vody, kterou jsem do té doby neznala, a poprvé viděla nudisty. Návštěva družební školy nedaleko Karl-Marx Stadtu, kam nás soudruh ředitel vezl svým zeleným trabantem a my tři vyjukané dívenky zpívaly, hrály a recitovaly české písně a básně otráveným pionýrům s modrými šátky u krku.
Na předvánoční nákupy v Drážďanech v obchodním domě na Prager Strasse, kam se jezdilo pro boty a záclony. Zwinger se Sixtovou Madonou. Laskavou profesorku němčiny, která mi krásnou češtinou s mírným bavorským přízvukem říkávala: „Miruško, učte se, nebo vám ujede vlak!“ Pak už větu jen obměňovala – vlak začal ujíždět, ujížděl, až lakonicky skončila slovy, že mi ujel. Frau professor, já vás měla moc ráda, ale když ty přednášky byly v pátek v poledne a tou dobou už jsem postávala s báglem špinavého prádla na krajnici a doufala, že rychle stopnu auto, které mne odveze domů a já se vrhnu na jídlo od maminky. Ale nakonec jsem se překonala a překonala i němčinu a zkoušky udělala. I ty závěrečné - takže vlak jsem dohonila.
Na pořvávání opilých turistů v Karlových Varech, kteří nám tvrdili, že je to jejich Stadt a my tam nemáme co dělat. Dederónské trabanty a wartburgy, které
Na kamarády z Mnichova, kam jsem přijela na Oktoberfest a společně vypité litry piva. Hamburk s obrovskými námořními loděmi, na jejichž palubu jsem nemohla dohlédnout, pach syrových ryb na místním trhu a uličku San Pauli. Výlet do Berlína, kde i po 15 letech od vzniku celého Německa byl vidět rozdíl mezi tím „západním“ a „východním“. Procházku Brandenburskou branou, která po desetiletí toto město rozdělovala právě na západ a východ.
Ale i na vzpomínky rodiny, která pochází ze Sudet a zažila vyhnání. Ponižování a pohrdání ze strany německého obyvatelstva. Útěk dědečka do lesů, aby nemusel do transportu. Podpálení stodoly se všemi muži a chlapci z vedlejší vesnice, protože podporovali partyzány. Bombardování Brna, po kterém maminka několik týdnů nemluvila, zešedivěly jí dětské blonďaté vlásky. Strach z války a útlaku, který v mých rodičích navždy zůstal. Poválečný odsun a někdy nesmyslné vraždění těch nevinných. Vyprávění starousedlíků ve městě, kde jsem vyrostla o lípách na náměstí, kde byla oběšena německá rodina s 8 dětmi.
Zároveň však bohatá historie této země. Její básníci, spisovatelé, hudební skladatelé, malíři, vědci. Zároveň však lidé, které nelze nazvat jinak než zrůdami. A tato historie je úzce propojena s historií naší. Začít můžeme už u kupce Sáma a pokračovat voly, které kníže Václav posílal přes západní hory, aby uplatit německé pány. Skončit třeba u odpadů, které se k nám od nich valí přes hranice. To je odměna za ty voly?
Mohla bych pokračovat a dlouze psát. Bylo by o čem. Ale to, co jsem uvedla, je pro mě osobně odpověď na větu „Když se řekne Německo“.
Co se vám vybaví, když se řekne Německo?
Vzpomínáte na dovolenou?
Pamatujete západní a východní Německo?
Líbí se vám tam dnes?
A co vztahy mezi našimi národy?
Zajímají nás příspěvky o vás a Německu. Pište na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
http://www.meteleskublesku.cz/media/18/snd/02.mp3
F@un: F@une, ty příšero, nepiš "aby jste", když kritizuješ něčí pravopis
Arwen*: Děkuji za Vaši reakci. V takovém případě jako je ten Váš, bych svého přítele také velmi ráda pozvala. Takže chyba nebude v tom, že je můj přítel NĚMECKÉ národnosti, ale že je o víc jak 10 let starší a není připravený na dočasné ustupky ze svého pohodlí. Podle toho co píšete, jsem opravdu šlápla vedle a s mentalitou tohoto národa to až tak nesouvisí. TAKT musí být u všech národností stejný!
Krásné jaro Vám i manželovi
Eliana 14: fakt se od vas revansovali?
Ahoj, ja když slyším Německo, vybaví se mi, teď momentálně, můj "německý přítel". Proto abychom se mohli často vídat, rozdělil přesně vzdálenost, kterou ujede autem on a kterou já. Kdyby náááhodou přiletěl on za mnou do Čech, tak já platím hotel...
Řekněte mi, je každý Němec tak pohodlný a netaktní? Nebo je to jen jiná mentalita? Nebo jsem jen šlápla hodně hodně vedle?
Přeji Vám všem krásný den.
karlik: vy jste nějaká xenofobní, ne? V každém národě jsou lidé slušní a hajzlové. A teď momentálně mně, pardon za ta slova, serou ti naši hajzlové nahoře. Předvolební kampaň nesnáším, jsou to jen plané sliby a blbé tlachy. Vůbec nevím, koho budu volit
. A co tady plácáte o Sov. svazu? Nebýt toho jejich komunismu, měli jsme se dnes daleko líp.
Vivian:Nevím kolik pamatuješ ale hajlovaly všichni, jak vítaly v pohraníčí jejich armádu, jak osvoboditele (ještě dnes to můžeš vidět na filmových záběrech), Germánská rozpínavost je známá, a chovají se tady jak v porobené zemi všichni, jak němci tak ukrajinci a všichni co se za ně vydávají (za ukrajince).
karlik: já myslím, že i tahle mince měla dvě strany. Že trpěli Němci i Češi...
Ty obyčejný lidi válku nevedli.
Vážená paní Mira Šindrbalová nevím od kterého roku pamatujete Evrou ale při vyslovení termínu vyhnaní němci se mi otevírá kudla v kapse neboť vidím před sebou Libereckou tetu s dvouma taškama a slzama v očích s dotazem budu u Vás moct zůstat. Tak madam to byly u mě vyhnanci a akce vždy vzbuzuje reakci. Pamatuji naduté Germány jak se v řeznictví cpaly špekáčema ja nenažrané hyjeny. Pamatuji si to vše přez to že tekrát ve 39 mi bylo sedm let. A kdyby jste se trochu zamyslela zjistila by jste, že bez hajlujících germánů by nezačala válka a bez vítězství Sov. svazu by u nás nebyl nastolen komunismus atd. Pocopila jste, že vše souvisí se vším?
Vivian: to je slabý slovo
Nemám ráda cokoliv, co NĚMČINOU, NĚMECKEM a věcí s tím souvisejícím jenom zavání. Nevím, proč, prostě to tak mám už odmala. Přitom mi babička z občasného nákupního výletu do "východního" vozila bezva žvejky, svítivé fixy... Asi jsem divná - sama to nechápu, ale je to tak.
femme:
to byla ale blbka...
Nyotaimori: a....: Ono to není o racionálním uvažování. Je to o pocitu. Otazka zněla, co se člověku vybaví, když slyší "Německo". A já si prostě vybavím tohle. Ostatně - vzpomínky z dětství člověka ovlivňují nejvíc. A moje vzpomínky jsou holt nepříjemné.
když se řekne Německo, tak se mi vybaví soužka úča
která mě, jako cca 10ti letou postavila na stupínek před třídu, ukazovátkem na mě ukázala a přísně spolužákům nakázala, že se mnou nemají kamarádit, bo můj dědeček je zlý Němec
můj děda byl totiž Němec, a to přímo západní, ve 2.světové válce bojoval ve wermachtu a přišel o nohu
poprvé a naposledy jsem ho viděla v létě r.1968, kdy jsem u něj strávila dva měsíce a dom jsme se s mamkou vrátily těsně před okupací
René193:Mas pravdu,ze pivo tu stoji za
.Ale s tema penezma,to je na velkou debatu.Nevim,kdy jsi tady byla,ale draho je tady poradne.
singulair: no jo no, ja dnes vecer jedu na dvadny do Langenu, nevim jesli to znas?
MartinaFlora: Ahoj,smula to zadna kava nebude.Jsem mezi Frankfurtem nad Mohaaanem a Aschafenburkem.
singulair: kde se nachazis???? ja jsem u Stuttgartu
singulair: souhladim s tebou
Ahoj,ja ziji v Nemecku uz 6 rokem a nemohu si stezovat.Je to vec nazoru,ale jsou k sobe slusnejsi,nezavideji si mezi sebou jako cesi.I chovani muzu vuci zene je tu na uplne jine urovni.