Praktická příručka na cestu do Thajska

Před odjezdem je třeba si zařídit vízum a navštívit hygienickou stanici, kde vám dají povinné očkování. Zde vám také doporučí tablety proti malárii. (Podotýkám, že jsem na své cestě neměla pražádné zdravotní problémy.)

Cena letenky je dost pohyblivá, dá se ale snad říci, že se pohybuje kolem 20 tisíc korun. Záleží na období: nejvhodnějším a zároveň nejdražším jsou naše zimní měsíce. Další pobyt v Thajsku již není drahý, při troše skromnosti tam neutratíte více, než kdybyste zůstali doma. V případě nějakého zájezdu s cestovní kanceláří, zaplatíte zhruba jednou tolik a s nejvyšší pravděpodobností uvidíte z Thajska malou část, která ještě nebude stát za to. (A za ty peníze už vůbec ne.)

Na cestu do Thajska se s balením moc nezatěžujte. Hlavním důvodem je, že se v této zemi dá koupit absolutně vše, co byste mohli potřebovat. Kdybych ale tento fakt vyloučila a pokud cestu pojmete způsobem jako já, tedy batoh na záda a mapu do ruky, poradila bych do batohu naložit asi následující:
Vezměte si vaše oblíbené plavky, volná trička, šaty či kraťasy a myslete na to, že jedete do země, kde se většinou teploty pohybují kolem 40 stupňů! Plánujete-li cestu na sever, je dobré mít sebou alespoň jednu teplejší mikinu a kalhoty. Někdy tam v podvečer může být chladno. Nějaké pokrývky hlavy, třebaže jen šátky, pomohou chránit před pálivým sluncem. Když si ho namočíte, tak je obzvláště přes poledne velice příjemný. Nezapomenout na pohodlné boty. Vždy se hodí nějaké kvalitní trekové na chůzi a k tomu jedny páskové, ale rovněž pevné.

Další nepostradatelnou věcí jsou kromě běžné kosmetiky a drogerie přípravky na opalování. Ti z vás, kteří se považují za snadno opalující se typ se snědou pokožkou i v zimě, se zde lehce spálí. A potom přijdou vhod přípravky po opalování - mně se velice osvědčil Panthenol. Nezapomeňte také na léky. Doporučuji něco na bolest, horečku, průjem, zácpu. Je pravda, že léky jsem tam nikdy kupovat nezkusila, a tak tedy raději přibalit. Když jsem u té drogerie, také si kupte nějaký přípravek proti komárům, proti kterým se hodí i moskytiera.

V Thajsku, radím, se chovat co možná nejpřívětivěji. A snažit se lidem důvěřovat. Je zde totiž pravidlem, že jediný kdo vás může okrást, je kolega turista. V autobusech , kde se to jimi jen hemží, proto nepouštět z ruky ledvinku či batůžek s doklady a šeky. Když jsem u finančních prostředků, není problém proměnit šeky anebo použít kreditní kartu na výběr peněz. Pozor, ale většinou jen ve větších městech, nebo na frekventovanějších místech. Na malém ostrůvku se vám nejspíš budou smát, když se vytasíte při placení s kreditkou.
Thajci rádi smlouvají. Na tržištích, v malých stáncích, většinou kdekoliv a je třeba jim na první částku nepřistoupit. Obvykle to zkoušejí a budí dojem, že je to bez smlouvání ani nebaví. Když jsem v tomto získala první zkušenosti, předstíraná hádka s prodejcem většinou skončila smíchem k oboustranné spokojenosti. Prodejcům jsem ráda tvrdila, že mě manžel prodá, jestli si ty boty koupím tak draho. To je ohromně pobavilo, oni jsou velice vděční diváci.

A tady jsem u angličtiny. Jejich výslovnost je přímo příšerná. Já zpočátku nerozuměla ani číslice a někdy se jim pletou slovíčka. Ale zase, s úsměvem se domluvíte s každým. Já myslím, že i se základní znalostí angličtiny a s nějakým kapesním slovníkem se dá vyrazit.

Jediné nebezpečí, na které jsem byla zkušenějšími kamarády upozorňována jsou drogy. V žádném případě nelegální drogy (byť „jen trávu“) nevlastnit, nikam nenosit, nepřevážet a o vyvážení ze země jste jistě již mnohé slyšeli. Kvůli osudům našich krajanů, kteří tráví zbytek života v thajském vězení jsme při odletu nespouštěli naše zavazadla z očí. Aby nám tam někdo něco nepřidal. Na druhou stranu je však velice nepravděpodobné, že by se něco takového dělo náhodnému turistovi.

Při odletu budete platit letištní taxu v místní měně, a proto je zapotřebí si nechat rezervu. Taxa je pohyblivá, proto neuvádím přesnou sumu.
Co se týče cesty samotné nechtěla bych doporučovat nějaké konkrétní místo. Ty, která jsem navštívila, jsem už popsala v již uveřejněných čtyř dílech „Cesta Thajskem“. Ale těch zajímavých, které jsem neviděla, je v této krásné zemi bezpočet.

Snad jen jedno. Asi ás to bude táhnout k jihu a moři, ale nenechte si ujít severní horskou část. Setkejte se s domorodými lidmi a podívejte se jak se v tomto století také ještě dá žít. Je to obrovský zážitek, a je to jedna z věcí, kterou nikdy nezapomenu. Také pohled na buddhistického mnicha je magický. Vůbec - ta atmosféra je úžasná.

A tak chovejte se přátelsky a uvidíte, že i Thajsko k Vám bude přívětivé.

Málem bych zapomněla. Vezměte si sebou také knihu. Ta je příjemná např. na pláži anebo při lenošení v houpacích sítích při západu slunce........  

 
Reklama