Děkujeme za další příspěvek a fotky z dětských let i současnosti. Poslala nám je čtenářka s nickem Seboosis
Hezké odpoledne. Když jsem byla malá, vlasy pro mě byly hlavním „holčičím“ znakem. Kluci měli krátké vlasy, holky dlouhé. Když mě poprvé ostříhali, měla jsem hysterický záchvat a pomalu jsem nechtěla vycházet na ulici. No posuďte sami: Z dlouhých vlásků na hrnec, který díky hustotě „nabobtnal“ na květák. Asi mamka měla pravdu, že stříháním vlasy budou zdravější a hustější. Vlastně jsem na stříhání přistoupila jen kvůli tomu, chtěla jsem mít svých krásných vlásků víc a víc a víc...(Ovšem výsledek jsem si představovala jinak) S květákem jsem chodila povinně -po určité době- pravidelně. Pak už mi to ani nepřišlo zvláštní, ovšem fotky ze školních lavic bych teď nejradši spálila :D
Omlouvám se za ty pidifotky, ale radši jsem udělala výřezy. Určitě se někteří spolužáci taky za svá hára stydí :D
Poprvé v patnácti, kdy jsem vyšla základku, mi mamka povolila barvu. A už to šlo. Hloupě jsem začala černou. Dva roky jsem čekala, než barva odroste. Poté přišla fialová, blond, oranžová a nakonec červená a u té jsem tak nějak skončila. Do teď si kupuju barvy z červeným odstínem, ale poslední ďobou mě láká zas něco neobvyklého. A účesy?
Poté co mi vlasy narostou, ostříhám do půlky a poté na ježka a tak to jde pořád dokolečka. Ale umím přijít i s vyholenou půlkou hlavy (ale takové věci mně teď přítel zakázal :D).
Hezký zbytek dne přeje Seboosis
Vy jste ďábel, ale účes jde skvěle k té motorce
Máte také nějaké vzpomínky na dětské účesy? Jsou spíš hezké, nebo nepříjemné? Musela jste také chodit nakrátko, i když jste chtěla copánky? Nebo vám rodiče nechávali dlouhé vlasy? Napište nám, ještě než uzavřeme dnešní téma
Nový komentář
Komentáře
Účes je parádní
Taky jsem byla jako malá několikrát ostříhána na květák
. Teď mám vlasy po pas a nehodlám se jich vzdát :-).
Ps. Pěkná mašinka :)
Seboo, ty jsi prostě živel :-) Paráda... Jinak ta mašina? Super, hned bych se nechala někam sízt s nechat to svý háro vlát ve větru :-)